Pure love (Platonic love 2.) - CZ

25.

 CHARLIE'S VIEW

"Přestaň Michelle!" Náš smích se rozléhal po celé chodbě. Myslím, že podle toho si nás všichni pamatovali, jako ty co se furt něčemu smějí. 

"Ale tak si to představ." Zahejkala se smíchem a objala mě jednou rukou. 

"No právě!" Narazila jsem do nějakého náhodného člověka ramenem. "Sorka." Zvedla jsem ruku na obranu a otočila se za ním. Aha tak né zas tak náhodný člověk. Paul."Ahoj." Ještě jsme ve spěchu pozdravily a zatočily do třídy. 

"Tak co?" Pokynula jsem k ní. 

"Co co?" Dělala, že neví. 

"Paul." Protočila jsem očima. 

"Já nevím. On je v pohodě, ale chápeš, že je občas dost na obtíž a když mu nedokážu, že někoho mám, bude mě furt otravovat. Už od prváku. To je hrůza." Složila hlavu na stůl a já jÍ projela vlasy. 

"Hele a co zahrát falešný vztah?" Napadlo mě. 

"Jako my dvě?" Vykulila oči a já se plácla do čela. 

"Jo tak možná kdyby si mu dávno řekla, že jsi na holky, nechal by tě už tehdy trubko.  Myslím nějakýho kluka." Mrkla jsem a popadla jsem mobil a našla si její seznam přátel na facebooku. Říkala jsem jména kluků, u kterých buď kroutila hlavou nebo znechuceně řekla nějakou historku s němi. Odložila jsem frustrovaně mobil a postavila se na příchod učitele. "Hele na něco jsem se chtěla zeptat." Sykla jsem k ní a s jejím pohledem jsme se posadily. 

"Povídej." Projela mě pohledem. 

"Jak se ti líbil barový zážitek?" Nadzvedla jsem obočí a ona se začala culit. 

"Bylo to super." 

"Hlavně Brad vidˇ?" Uchechtla jsem se a ona přikývla a pak rychle přestala.

"Ne! Ten večer byl super celkově o něj nejde." Založila si 'naštvaně' ruce na hrudi. 

"Michelle opravdu bych rád znal tvoje zážitky z večera, ale teď se prosím soustřeď na prezentaci." Nadskočila jsem, když jsem slyšela za sebou hlas učitele, stál přímo za mnou. 

"Jistě." Sklopila pohled. 

"Brachelle! Brachelle!Brachelle!" Skandovala jsem potichu. 

"To jsi nás právě shipla?" Majzla mě rukou. 

"Shipla jsem vás před dvěma roky." Vyplázla jsem na ní jazyk a ona s rachotem plácla hlavou na sešit.

"Michelle." Koukl po ní učitel a ona se jak robot narovnala a seděla jak na jehlách. 

"Nesnáším tě." Koukla ke mě. 

"Já vím, že mě miluješ." Zasmála jsem se potichu. 

Zavibroval mi mobil a já s klidem vytáhla mobil, protože učitel se právě pral s aktualizací na počítači. 

From -526622-8226-:

*HELP!!! Jde o Jamese, vážný! U nás doma co nejdřív, prosím.- Sophie M.*

"Sakra!" Sykla jsem. "Jak rychle se dostanu na nádraží?"

"Co? Proč?" Vyděsila se Michelle. 

"Ale jen tak, povím ti to až budu vědět co se děje." Naházela jsem věci do tašky a vyhledala si vlak do Bournemouth. "Jede to za půl hodiny. To abych vyrazila." 

"Vždyť je hodina." Namítla. 

"Ale je tohle je vážně vážný, pokud si ze mě nedělají srandu." Udivovalo mě jak moc jsem byla vyděšená, když se to týkalo Jamese, ale dlouho jsem se myšlenkami nezaobírala, nebyl čas. "Kde zvoní?" 

"Deset minut asi." 

"Dobře." Zvedla jsem se a všichni na mě koukali jak na debila, protože teprve můj pohyb je probudil z nudné hodiny. "Pane učiteli pustil by jste mě prosím hned teď? Jede mi autobus a je to naléhavé." 

"Hah to bych mohla říct taky." Pronesla Ducky - to jméno jsme jí vymysleli s Michelle, její podoba ke kachně se nezapře. Propíchla jsem jí ledovým pohledem až sebou trhla. Od druháku má ke mě celkem respekt, nevím proč, ale asi zjistila, že nejsem žádná nicka a že jsem odolná vůči jejím narážkám. 

"Tak běž Cooperová. Omluvenku pak přines třídní." 

"Děkuji." Kývla jsem hlavou a vypálila ze třídy. V běhu jsem si nasazovala koženou bundu a přehazovala mobil z jedné ruky do druhé. 

"Dobrý den mohla bych se zeptat jakým autobusem se dostanu odsud do této ulice?" Ptala jsem se nějaké paní na nádraží v Bournemouth o skoro tři hodiny později. 

Následovala jsem její pokyny a už seděla v autobuse a doufala, že dorazím správně. 

"Sophie co se děje?!" Vletěla jsem do dveří. 

"Netuším. Během těch tří hodin nevím, co se děje. Povídali si a řvali a no tak různě. Teď je ticho." Mnula si nervózně prsty. 

"Co? Kdo? Jak jako oni?" 

Krátké ja vím, ale jinak to nešlo :D 

Doufám, že se vám to líbilo, hrozně moc vám děkuji za hvězdičky(1.1K páni!! Jste zlata.) a za komentáře, miluju vaše komentáře!! <3

Lots of love,

DwarfDreamy