30.

999 68 17
                                    

JAMES

"Jamesi, taky by si občas mohl chodit po domě oblečenej." Máchla rukama Sophie nad snídaní.

"Sestřičko, spodní prádlo je taky oblečení a kdybych mohl, viděla bys, co je to být neoblečenej." Uculil jsem se na ní s uchechtnutím. Hodil jsem pár věcí do smoothie makeru a drtil.

"Zv..í t...mo.." Slyšel jsem.

"Cooo?" Zahučel jsem na ní a vypnul drcení. 

"Zvoní ti mobil." Koulela na mě očima.

*"Halo?" Podrbal jsem se na hrudi a koukl na sebe do zrcadla v chodbě. Hmm Calvin Klein.

"Jamesi, přišli ti na mail termíny?" Ozval se Joeův hlas. 

"Ještě jsem se nekoukal."

"No tak abys věděl, že za tři dny jedeme do Belfastu." 

"Tři dny? Dobře." 

"..."

"..."*



"Mami?"

"Jamesi, navleč si aspoň tepláky." Jen na mě koukla. 

"Mami." Zastavil jsem jí. "Na něco jsem se tě chtěl zeptat." 

"No?" Otočila se na mě už úplně. 

"Tak mě napadlo, že bych jel dneska do Londýna a vzal sebou i Soph s kámoškama, když by chtěly, třeba by si šly na nákupy nebo, co já vím a zůstali by jsme přes noc?" Zkusil jsem a snažil se vykouzlit prosící pohled. 

"Jóó!" Zaskákala sem Sophie a najednou byla vedle mě. "Prosím mami, prosím, prosím." 

"Proč tam Jamesi chceš?" Přeměřila si mě pohledem. 

"Chtěl jsem pro Sophie něco udělat."

"A?" 

"No říkal jsem si, že bych s Trisem třeba někam šel, na zápas nebo do kina, nebo-"

"Tris je s rodinou u prarodičů, takhle mě neoblafneš." Sakra. Jak jsem mohl zapomenout, že Tris jel na tu oslavu? "Navíc ta tvoje verze zní, jako by si ho chtěl pozvat na dostaveníčko." 

Plácl jsem se do čela. "Mami, když už tak rande." Otočil jsem se a chtěl odejít se nachystat. 

"A nezapomeň si kalhoty, myslím, že ta slečna by nebyla nadšená." Zahučela za mnou. 

"Myslím, že by jsem s ní nemusel ani do toho kina a už by byla-"

"-Pryč?" Prošla kolem mě Sophie s posměchem. 

"Za dvě hodiny vyrážíme, tak ať jseš připravená." Zabouchl jsem dveře se smíchem.


Táta mi sebral auto, takže jsme museli odjet vlakem. Když jsem viděl předposlední zastávku před Londýnem, trochu jsem popohnal holky, aby si sebraly všechno, co tu natropily. 

"Hele a kde že budeme spát?" Navlíkala si bundu Soph. 

"V hotelu. Máte pokoj jen pro sebe, já budu vedle." Usmál jsem se na ní a viděl, že v jejích očích se zračilo nadšení a její dvě kamarádky byly taky nadšené...tak jsem to chtěl. "Dojedeme na Oxford street double deckerem a tam si řekneme podrobnosti, doufám, že máte všechny na sebe číslo a popřípdě na mě. Jen se ho opovažte dát někam veřejně." Zasmáli jsme se a s ohlašováním příjezdu jsme se pomalu šoupali ke dveřím. 

Pure love (Platonic love 2.) - CZWhere stories live. Discover now