Pure love (Platonic love 2.) - CZ

12.

CHARLIE VIEW

Plácla jsem sebou do postele a neřešila tenisky na nohou. Co tohle zase sakra bylo Cooperová? Musela jsi se s ním líbat? Vždyť si si tehdy řekla naposled ty kravko! 

Převlékla jsem se do pohodlných kalhot a hodila na sebe mikinu. Udělala si rozvrtaný drdol a šla se projít do mého parku. Zase St. James.  Sedla jsem si na lavičku kousek od jezera a sledovala ty velké kachny - kterých se bojím - vrtat se v hlíně.

"Ahoj." Nadskočila jsem a bála se otočit.

"Jamesi já-"

"Ne v pohodě, chápu tě. Neměl jsem tě políbit." Stál stále za mnou a mě to deprimovalo.

"Prosim tě sedni si, znervózňuješ mě." Sedl si vedle a já se k němu jen na sekundu koukla a pak čučela zase na jezero.

"Kdyby ses strachovala, tak jsem tě nestopoval, chodím přes park k Trisovi." Obhajoval se a já se polovičně usmála. 

"Neospravedlňuj se. Věřím ti, že mě nestopuješ, musím tě nechat žít a né tě furt dusit." Začala jsem si okusovat nehty. 

"Nedělej to." Pleskl mě po ruce. "To dělají malé děti."

"Ale notak." Zasmála jsem se a na chvíli ignorovala fakt, že se tehdy něco stalo a  koukla po něm. Měl vlasy v ruzcuchu a když jsem se koukla na jeho ruce měl je odřené. "Cos dělal?" 

"Boxoval." Řekl neutrálně.

"Bez rukavic? Kdo tě naštval?" 

"Já naštval sebe." Zamumlal, ale já to slyšela. 

"Co-aaa." Vyskočila jsem na lavičku, protože u mé nohy se objevila ta oooobrovská kachna. Cupitala jsem na té lavičce jak debil. 

"Aaaa. Počkat co?" Stál vedle mě a zděšeně se na mě koukal. 

"Ta kachna." Vykulila jsem oči na kachnu, která si tady nakračovala na pána.  A James? Ten se rozesmál. "To není vtipný!" Založila jsem si ruce naštvaně. 

"Já tady s tebou řval na celej park kvůli kachně." Smál se dál a byl rozpláclý na lavičce až přepadl. To rozesmálo mě. "Ja-a-au!" Smál se na zemi a držel se za zadek. 

Podala jsem mu ruku, ale ten mamlas zatáhl místo přitáhnutí a já na něj spadla a rozesmála se.

"Ty jseš, ale mimino." Zasmála jsem se nad jeho dětinskostí. Já jsem ještě větší děcko, ale pšššt!

"O miminu bych radši nemluvil." Uchechtl se. 

"To né no." Zasmála jsem se a trošku se zavrtěla, kvůli tomu pocitu, co se mi vléval do těla z jeho ruky na mém loktu, vlastně jsem na něm ležela, takže...ehm. 

"Máš tak nádherný smích, je úžasný ho znovu slyšet." Těkal po mém obličeji a jako vždy zandal neposedný pramínek za mé ucho.

"Nápodobně." Zachrmlala jsem a koukla jinam. 

"Já to slyšel." Uculil se a vypadal tak roz- dost Charlieno!

"Já bych radši nic neslyšela bejt tebou, to ty ležíš v hovínkách." Zasmála jsem se a chtěla se zvednout, ale on se se mnou zvedl dřív než jsem stačila něco udělat. Vzhledem k tomu, že zem byla v nedohlednu - kecám - jsem obtočila nohy kolem něho, abych náhodou nespadla. "Já spadnu." Zakvíkla jsem, když jsem sjížděla a viděla na zemi další kachnu. 

"Nespadneš. Držím tě." Vyhoupl si mě na sebe, jako malé mimino - tak už dost s těmi miminy.

"Kéž bych se tě nemusela nikdy pustit."