Je to jen hra✔️

•21•

,,Jak se ti líbí porážka, brouku?" Smáli jsme se s Brianem na celé kolo, zatímco Dylan seděl naštvaný se založenýma rukama na hrudi.
,,Však počkej, toto ti nezapomenu," lišácky se usmál a hodil po mně popcorn.
,,Hele, to si budeš vysávat sám," stále jsem se smála...
,,No to tak, stačí, že zítra půjdu jako buzna. Ale příště vyhraju, teď jsem tě nechal," uchechtl se a já se začala smát ještě víc.
,,Prý jsi mě nechal? Tak to je dobrý vtip,"
,,Lidi, pojďte do baru, hraje tam prý nějaká kapela, takže tam bude živo," navrhl Brian a já se v tu chvíli přestala smát.
,,Já budu raději doma," řekla jsem a oba dva na mě hned upřeli nechápavý výraz.
,,Tak to ne, jdeš s námi, ať se ti to líbí nebo ne," stál si na svém Brian.
Stačí, že mě naštval včera a teď to fakt nepotřebuju.
,,Na chvíli," řekla jsem poraženecky... Nechci se hádat, takže mi nic jiného nezbývá.
,,To půjdeš takto? Dej si aspoň šaty," řekl Brian, když jsem se chystala jít k autu. Fakt je, že jsem si neuvědomila, že jsem v teplácích...
,,Fajn," řekla jsem otráveně a vyběhla schody nahoru.
V šatně jsem si dala černé mini šaty a boty na podpatku. Dále jsem se přesunula do koupelny, kde jsem si rozčesala a následně vyžehlila vlasy a ještě se trochu nalíčila. Nic moc extra, jen linky, obočí, řasenku, tvářenku a růžový lesk na rty.

Opět jsem seběhla schody jako vždy a šla k autu.
,,No to je dost, že jdeš. Sluší ti to ale," řekl Brian a sedl si na místo řidiče.
,,Jsi sexy," řekl šibalsky Dylan a jako pravý gentleman mi otevřel dveře.
Protočila jsem nad ním očima a vlezla do auta.

Vyjeli jsme a cestou poslouchali rádio. Netančila jsem, ani nezpívala, protože mi vadila jedna věc nebo spíše osoba v tomto autě... Asi víte, koho tím myslím...
Zaparkovali jsme u baru Čarodějek (tak se ten bar jmenuje) a vystoupili. Hned, co jsme vešli, jsem uslyšela hrát nějakou kapelu, ale nevnímala jsem ji moc a vyhlížela lidi, co znám, abych nemusela trčet s těma dvěma. Povedlo se... Našla jsem Bethany a šla za ní.
,,Čau, holka," pozdravila jsem ji. Hned, jak si uvědomila, že tam jsem se mi vrhla kolem krku.
,,Ahoj, krásko, co ty tu? Taky ses přišla podívat na naše playboye?" Řekla trošku opilecky a ukázala ke zdroji muziky, což bylo pódium. Stála jsem s otevřenou pusou, když jsem uviděla zpěváka té kapely.
,,Co ten tady dělá?" Zeptala jsem se šokovaně a dál ji pozorovala.
,,Je to přece zpěvák té kapely, to nevíš? Vždyť je zná celá škola, není možné, abys to nevěděla," dívala se na mě překvapeně stejně jako já na ni a na něj.
,,Evidentně nevím," uchechtla jsem se a pozorovala kapelu.
,,Sakra, holka, odkud jsi spadla?" Zasmála se a já s ní.
,,To sama nevím, jdu si dát něco k pití jo? Tak se zatím měj," řekla jsem a ona přikývla.

Sedla jsem si k baru a objednala si colu. Na tvrdší pití si netroufám a popravdě mě to neláká, nikdy to nedopadne dobře...
,,Jak to, že tu sedíš tak sama?" Slyším za sebou moc dobře známý hlas. .
,,Raději sama, než s tebou," odbila jsem ho a dál hleděla do sklenice Coly.
,,Proč jsi na mě tak hnusná? Udělal jsem něco?" Řekl dotčeně a sedl si na vedlejší židli.
,,Jo, žiješ. To mi vadí," řekla jsem potichu, i když dost hlasitě na to, aby mě slyšel.
,,To ti nevěřím," uchechtl se a pak si objednal dvojitého panáka.
,,To je tvůj problém," řekla jsem nepříjemně a modlila se, aby už konečně odešel...
,,Notaaak... pojď zakopat válečnou sekeru a začít znova," usmál se a nastavil ruku. Protočila jsem jen očima a odvrátila pohled.
,,Prosím," no páni, ono to umí i poprosit jo?
,,Proč?" zeptám se s předstíraným zájmem a čekám na odpověď. Určitě mi neřekne, že se vsadil se svým idiotským kamarádem, že se se mnou vyspí... Sorry, ale nejsem hračka na odkopnutí... Kopanců už jsem si zažila dost...

,,Chci začít znovu, lépe tě poznat. Nejsi jako jiné holky, co znám, jsi... jiná," řekl s úsměvem, ale pochybuju, že byl upřímný...
,,Jo, jediný rozdíl mezi mnou a ostatními je ten, že jsem s tebou nespala a sorry, frajere, ale nehodlám být další na seznamu, takže se ani nesnaž," falešně jsem se usmála a viděla v jeho obličeji překvapení a pobavení?
,,Nejde mi jenom o sex," řekl dotčeně a já se musela nad tím zasmát.
,,Ale prosím tě, nebuď paranoidní... Přiznej to, ty jen holky využíváš," zvedla jsem obočí a hrála si stále se sklenicí coly.
,,Fajn, využívám holky, stačí? Ale chci se změnit, opravdu," řekl nevinně. Kdyby to nebyl Dylan Barnes, tak mu to i možná uvěřím, ale opak je pravdou.
,,Tak můžeš začít, ale mě do toho netahej," mrkla jsem na něj a odešla od baru. Zalezla jsem si ke stolu co nejdál od něj a opřela si hlavu o stůl.

,,Copak, princezno? Snad se nenudíš," slyším pobavený hlas. Bože, to mě nemůžou nechat na pokoji?
,,Nenudím, to se neboj," odpovím a stále nevnímám, kdo to je.
,,No tak, Nik, trochu úsměvu do toho umírání," uchechtne se a sedne si vedle mě.
Zvednu hlavu a podívám se na dotyčného.
,,Bene? Ahoj, nevěděla jsem, že to jsi ty," hned se mi vykouzlil úsměv na tváři.
,,No, jen tak chodím večer po barech, co ty?" Dívá se na mě svýma zelenýma očima.
,,Brácha," zkráceně odpovím a vyhledám ho očima v davu. Tančí s nějakými holkami, jak jinak.
,,Líbil se ti koncert?" Zeptal se mě a já si vybavila ten moment, kdy jsem ho zahlédla zpívat na pódiu.
,,Proč jsi mi neřekl, že zpíváš a máš kapelu? To je celkem důležitý detail," dělala jsem na oko naštvanou.
,,Na to ses mě neptala," mrkl na mě a já se zasmála.
,,Dobře, máš pravdu," zvednu ruce do obraného gesta.
,,Nějak jsi na mě ale dneska zapomněla," sklopil zrak a já se musela plácnout do čela.

Kruci, už vím, na co jsem zapomněla... na Bena?! Tohle bylo důležité... . jsem idiot.
,,Bože... Promiň mi to, úplně mi to vypadlo z hlavy... jak dlouho jsi čekal?" Řekla jsem provinile a stále se držela za hlavu.
,,Asi půl hodiny, pak jsem zazvonil a tvoje mamka mi řekla, že si šla někam s Brianem. Netrap se tím už," pohladil mě po tváři.

Cítila jsem se neuvěřitelně trapně, že jsem na něj zapomněla...
,,Opravdu se omlouvám, jsem úplná kráva-," zarazil mě a nasadil ten svůj roztomilý úsměv.
,,Říkal jsem, nech to být, vynahradíš mi to příště, ale teď budu muset jít, opět hrajeme. Tak se měj, princezno," mávl na mě a šel na pódium.
Líbilo se mi to oslovení... Hned mi zlepšil náladu a vykouzlil mi úsměv na tváři, i když jsem se cítila hrozně za ten dnešek...

Chtěla jsem už jít domů, i když tu nejsem dlouho... Počkala jsem tedy, než Ben dohraje písničku, která byla mimochodem úžasná a pak šla najít Briana, abych mu řekla, že jdu už domů.
,,Hodím tě domů," Řekl Brian a já nesouhlasně zakroutila hlavou.
,,Ne, zvládnu to. Není to daleko, za půl hodiny jsem doma," usmála jsem se.
,,Říkám, že tě hodím domů, takže bez komentu, co kdyby se ti něco stalo?" Zamračil se, načež jsem se jen uchechtla.
,,Nejsem malá, zvládnu to," ujistila jsem ho, ale je neodbytný, to máme v rodině.
,,Jak myslíš," řekl a vydal se k východu. Tam stál Dylan s nějakou blondýnkou, což mě nepřekvapilo...
,,Zítra ráno tě u nás čekám na zkrášlení," přeslazeně jsem se usmála a prošla kolem něj směrem k autu.
,,Jen ji hodím domů, bro, a pak se vrátím," slyšela jsem ještě Briana za sebou, jak mluví s tím idiotem a pak nasedl do auta.

Během chvilky mě vysadil u domu a odjel.
Odemkla jsem dveře, vyzula se a zamířila do pokoje.
,,Kampak?" Slyším mamku v kuchyni.
,,Do pokoje?" Odpovím otázkou.
,,Žádné přivítání?" Roztáhla ruce. Usmála jsem se a objala ji.
,,Ahoj, mami," řekla jsem jí dodatečně a odtáhla se.
,,Odpoledne tady byl nějaký mladík a hledal tě," usmála se.
,,Já vím, to byl Ben a ne, mami, nechodím s ním, je to kamarád," dodala jsem, protože jsem věděla, že by se vyptávala...
,,Dobře, zlato. Máš hlad? Mám ti něco udělat?" Zeptala se, ale já zakroutila hlavou.
,,Ne díky, nemám hlad. Jdu nahoru, jsem unavená, tak dobrou,"
,,Dobrou," řekla a já se vydala do pokoje.
Svlékla jsem si šaty a vlezla do sprchy.
Voda byla studená, ale to mi nevadilo.
Po sprše jsem se odlíčila, vyčistila si zuby, oblékla se do pyžama a zalezla pod peřinu.
Už se mi nic nechtělo dělat, tak jsem si jen nastavila budík a pomalu přešla do říše snů. Naštěstí ne zlých...