Animae fidelium

2.9

Blaise vyšel ze svého pokoje a zůstal stát na místě zcela překvapený, když se otevřely dveře naproti, ale nevyšla z nich jeho krásná kamarádka, ale jeho idiotský kamarád.

„Merlin, ne znovu," zaúpěl.

„Dobré ráno, Blaise," pozdravil jej Draco, jako by to, co se tady děje, bylo naprosto normální.

„Ehm, jo, dobré," vykoktal a dál jej zmateně sledoval.

„Draco, co tady ještě děláš?" ozval se hlas za Dracovými zády a hned na to zde dveří vykoukla Hermiona, „Jé, dobré ráno, Blaise," pozdravila jej s úsměvem.

„Dobré," zamumlal a dál sledoval situaci před sebou.

„Uvidíme se po škole?" zeptal se Draco Hermiony a ta s úsměvem přikývla.

„Budu tady na tebe čekat," odpověděla a ukradla si ještě poslední polibek, před tím než bude muset jít.

„Zatím," rozloučil se Draco s Hermionou i Blaisem a byl pryč.

„Před tím, než začneš vyšilovat, je to v pohodě," řekla Hermiona s úsměvem, zatím co Bliase stále nemohl najít slova. Ten mizerný parchant to vážně dokázal!

„Takže jste teď spolu?" zeptal se, když se vzpamatoval z toho, že se to Dracovi povedlo. To by jej ani ve snu nenapadlo, hlavně potom, co se posledních pár dní choval jako naprostý ťululum.

„Probrali jsme to, a chceme tomu dát šanci," odpověděla Hermiona, „ale nemusíš se bát, ať to mezi námi dopadne jakkoliv, nepřijdeš o mě. Slíbila jsem ti to," pokračovala.

„Dobře tedy, tohle opravdu musím zpracovat. Můžeme jít na snídani?"

„Ano, jen si vezmu tašku," řekla a na pár sekund zmizela v pokoji, než se znovu objevila u něj tentokrát i s taškou plnou učebnic.

„Takže, jak k tomu vlastně došlo?" zeptal se po cestě do Velké síně.

„No, to je opravdu vtipná historka, a musel bys to vidět, abys tomu uvěřil, ale prosím tě o jednu věc. Nechceme, aby o nás někdo věděl, takže si to nech pro sebe, ano?"

„Samozřejmě, nemusíte se bát."

„Tak zatím, a nezapomeň, že máš večer hlídku," řekla, než se jejich cesty rozdělily a každý se posadil ke svému stolu.

„Dobré ráno," pozdravila své kamarády a letmo pohlédla ke zmijozelskému stolu na svého přítele. Merlin, to znělo dobře. Draco Malfoy její přítel.

„Dobré," zamumlal Ron s plnou pusou a Hermiona se na něj znechuceně podívala.

„Vážně bys tohle měl přestat dělat," pokárala jej a pak se stala věc, která ji velice zaskočila.

„Tady je můj Won-Won," vypískla nadšeně Levandule a následně si k nim přisedla. Hermiona se překvapeně podívala na Ginny a Harryho, kteří jen přikývli. No, asi nebyla jediná v novém vztahu.

„Kdy se to stalo?" zašeptala směrem k Ginny.

„To nikdo neví," zamumlala a obě dívky se podívali na scénu před sebou.

„Asi budu zvracet," řekla Hermiona, když se ti dva políbili, ale vypadalo to spíš tak, že se brzy snědí.

„Časem si zvykneš," přidal se k rozhovoru Harry.

„Ne, tohle nedám," vyhrkla, popadla první věc, co jí přišla pod ruku a zvedla se z lavičky.

„Jdu taky," řekl Harry a následoval Hermiona. Ginny zvedla pohled od svého talíře a podívala se na svého bratra. Myslela si, že to zvládne, ale tohle bylo i na ni moc.

„Lidi, počkejte!" vykřikla a rozběhla se za nimi.

„Tohle bylo zcela nečekané," řekla Hermiona, když vyšli na nádvoří, kde se posadili na zem.

„Povídej nám o tom. Ron se k tomu ani nějak nevyjádřil," povzdechla si Ginny, která svého bratra nechápala. Jistě, sice nebyl idol všech holek, ale pořád to byl famrfpálový hráč, tak proč se zahazoval s Levandulí? Měl o tolik navíc.

„Říkám Vám, že se o ni ani jednou nezmínil, a to spolu trávíme dost času. Prostě se od včerejška chovají, jako pár," řekl Harry, který to taky nějak nemohl pochopit.

„Hádám, že si na to budeme muset jen zvyknout," pronesla Hermiona, a jejich rozhovor tak nějak utichl. Každý se ponořil do svých myšlenek. Na to, že bylo teprve ráno už se toho stalo nějak moc, ale Hermionu tu nějak netrápilo. Nemohla se totiž dočkat až odpoledne uvidí svého zmijozela.

***

Máme to tady! Draco a Hermiona jsou pár! <33 Názory?