7.2

3.4K 213 37
                                    

Hermiona se vracela z polední pauzy a prodírala se mezi lidmi v hale ministerstva, kde bylo jako vždy nespočetně moc lidí. V kabelce hledala svůj diář, protože si nutně potřebovala zaznamenat jednu schůzku, takže moc nedávala pozor na cestu a právě proto se srazila s vyšším blonďákem. 

Draco se chtěl omluvit, ale když po dvou letech zahlédl ty oříškově hnědé oči, zůstal tam stát jako idiot. Hermiona na tom byla podobně, akorát že jí se zamotala hlava a málem sebou sekla.

„Co si říkal?" zeptala se zmateně, když se jí zdálo, že jej z dálky slyšela říkat něco o tom, že je to její chyba a ať to kouká napravit, že kvůli ní nepřijde o kamaráda.

„Nic," odpověděl zmateně. No vážně, vždyť na ní jen zíral.

„Aha," zamumlala a zamračila. Pak se otočila a dále pokračovala ve své cestě. Tohle bylo extrémně divné, ale neměla čas nad tím přemýšlet. Znovu se začala přehrabovat v tašce, zatím co Draco tam stále stál a koukal na ni, jak odchází. Nemohl uvěřit tomu, že ji znovu viděl a značně jej to rozhodilo. Znovu se jej zmocnil ten proklatý pocit úzkosti.

(...)

Blaise netrpělivě čekal na nádraží 9 a ¾ na příjezd Bradavického Expressu, když se kousek od něj postavil Potter. Musel se uchechtnout, protože museli působit komicky. Všude kolem nich stáli rodiče čekající na své děti, a pak tu byli oni dva čekající na své přítelkyně.

Harry si Blaise prohlédnul a pak se podíval na hodinky. Vlak měl přijet až za pět minut a on ten čas mohl využít. Stáli od sebe sotva dva metry, takže se rozhodl, že naváže konverzaci. Ti dva spolu za celé studium moc nemluvili, ale teď k tomu měli důvod. Harryho totiž zajímala jedna věc.

„Chybí ti?" zeptal se a Blaise se na něj překvapeně podíval.

„Jistě, a tobě?" 

„Ginny? Jistě, že mi chybí, ale já se neptal na Lyru," řekl a věnoval mu vševědoucí pohled.

„A na koho jsi se tedy ptal?" zeptal se zmateně.

„Na Hermionu, přeci," odpověděl, jako by to bylo jasné. Blaise tohle zmátlo a nevěděl, jak na to reagovat. To se jej tenhle týden všichni rozhodli připomínat minulost? V pondělí to byl Draco a dnes Potter.

„Někdy," odpověděl nakonec. Samozřejmě, že mu chyběla! Každý zatracený den.

„Co se mezi Vámi vlastně stalo? Vypadali jste jako dobří kamarádi."

„To je složité," zamumlal a modlil se k Merlinovi, aby už ten zatracený vlak přijel a tenhle výslech skončil.

„Proč jsi za ní někdy nezašel?" ptal se dál a Blaise měl, co dělat aby na něj nevyjel.

„Vždycky jsi takhle vlezlý?" zeptal se místo odpovědi a Harry se uchechtl. Chtěl něco říct, ale houkání přijíždějícího vlaku jej přerušilo.

„Přemýšlej nad tím," řekl, než se od něj vzdálil. Blaise jej zamyšleně sledoval, dokud jej z přemýšlení nevyrušil zvonivý smích jeho přítelkyně, která se loučila s Ginny, která se odpojila u Pottera a Lyra pokračovala dál za svým přítelem.

„Ahoj čume!" vykřikla s úsměvem a skočila na něj. Blaise ztratil rovnováhu, takže sebou málem plácli na zem, ale naštěstí to ustál a přitáhl si k sobě Lyru ještě blíž.

„Ahoj," pozdravil ji s úsměvem na rtech a věnoval jí pusu do vlasů.

„Vsadím se, že jsem ti chyběla, co čumáku?" zeptala se, když se od sebe odtáhli a dala mu pusu na tvář.

„Ani nevíš jak. Hodláš to oslovení teď používat pořád?" zeptal se pobaveně. Když se viděli na Vánoce, trochu se opili a nějak došli k téhle přezdívce, a od té doby ji Lyra používala, a dokonce si vymyslela i skloňování!

„No hej, ale víš co je sranda? Že jsem to naučila i Ginny!" vyprskla smíchy.

„To jako, že Potter je odteď taky čum?"

„Jo! Ale víš co? Padám hlady, pojďme se někam najíst a pak půjdeme za Lacertou," řekla a Blaise se musel zasmát. Byla s ním sotva pět minut a už jej dirigovala. Merlin, tolik mu chyběla.

„Dobře."

„Co je nového?" zeptala se, když vyšli z nádraží.

„Stavil se u mě Draco."

„Cože?" vyjekla a zastavila.

„No jo, představ si, bude se ženit."

„Ne! To nesmí!" 

„Je to jeho život," řekl a pokrčil rameny.

„Ale on a Hermion-"

„Není žádné on a Hermiona," odsekl.

„Přestaň! Nemůžeme jej to nechat udělat. Zamilovala se do něj jednou, zvládne to i po druhé!" řekla a Blaise si povzdechl.

„Nechme to teď být, ano?"

„Fajn, ale jen proto, že vážně umírám hlady!" souhlasila a znovu se rozešla.


***

Poznámka: Postava Lyry je založená na sarhemanna, proto ti čumáčci, je to použité s jejím svolením, tak jen abyste věděli. A kapitola je věnována právě jí, protože bez ní by Lyry nebylo.

Šup sem s názory ♥️

Animae fideliumKde žijí příběhy. Začni objevovat