Kritiky

18. The Calling of Fate: Eclipse

Doufám, že mne za tento týden už nemáte dost, ale já tu mám ještě jednu (a možná ne poslední) recenzi.

Moje dnešní recenze se týká příběhu The Calling of Fate: Eclipse od ereadelanight. Jedná se (dle označení autorky) o akční sci-fi.

Cover měl původně evidentně špatný rozměr, ale byl oříznut do správného rozměru. Bohužel díky oříznutí zmizely části písmen. Chtělo by to rozhodně opravit. Navíc je to jen obrázek s textem, který sice neurazí, ale ani nezaujme. A v neposlední řadě by na coveru slovo "calling" mělo mít velké C a měla by sis rozmyslet, zda budeš mít v názvu mezi Fate a Eclipse dvojtečku nebo tildu (vlnovku) - na coveru máš tildu a v názvu příběhu dvojtečku.

Jinak vidím i v anotaci, že máš tildu velmi oblíbenou. Zde je anotace:

"~"Kdo byl ten voják?" Ozvalo se za mnou po přibouchnutí dveří. Krev mi ztuhla v žilách.

"O čem to mluvíš?" Vyhrkla jsem, i když jsem moc dobře věděla, o čem je řeč.~

~"Co se mu stalo?!" Zamumlal, sledujíc vyrvané křídla skříně, střepy na podlaze a převrhlé stoly.

"Já...já ani nevím. Vždycky byl takový." Dlouhé, dusivé ticho prostoupilo pokojem.

"Stahovali se k němu. Kam šel on, tam šli taky. Stačil mu jeden pohled aby věděl všechno. A tak nějak se obávám, že jeho nenormálnost bude mít dalekosáhlé následky. Sahá to dál, než si vůbec dokážeme představit..."~

Skupinka hochů žijících na předměstí rušného Londýna mezi sebe přijme dlouho ztraceného přítele, aniž by tušili,co s sebou přinese. Ale jak už to tak bývá, je těžké přijmout fakt, že se lidé mění - nebo spíš, že s časem vypluje na povrch jejich pravá podstata. Říká se, důvěřuj, ale prověřuj - a právě to Edd, Matt ani Tom neudělali. A tak již třináctého března mohl kanál BBC vysílat o masovém teroristickém činu příhodně nazvaném "The End", jehož následkem byly ztráty na životech, na majetku, porušení infrastruktury a srdcí tří přátel, kteří tak naivně zavírali před pravdou oči, dokud jim ji exploze nevmetla spolu s prachem a zbytky těl jejich sousedů do tváře.
Je to už nějaká doba.
Londýn je bezpečný jako nikdy předtím.
A přesto jako by se ve vzduchu opět začal vířit střelný prach.

Příběh o zradě, přátelství a občanské válce, o ztracených letech a číslech, hloupých číslech, která ale s lidskými životy dovedou dělat divy.

Příběh o tom, že konec začal už dávno před tím, než se takzvaný "The End" mohl vůbec odehrát.

~ "Tohle je válka, Torde. A snad poprvé můžeš prohrát."~

*špatně umístěných uvozovek jsem si vědoma. Je to můj systém, jak odlišit příběhy na Wattpadu od těch do šuplíku, scénářů a školní"

Takže za prvé... Ta poznámka o psaní uvozovek je naprosto zbytečná. Uvozovky máš psát tak, jak se psát mají. Tečka.

Zde máš návod na psaní velkých a malých písmen za uvozovkami:

První variantou je ta po všech stránkách správná. V této variantě se píše malé písmeno jen při slovesech řeči. Příklad:

„Ahoj," pozdravila jsem Pavla jako každé ráno.

„Jak se máš?" odpověděl mi Pavel.

„Ty se ještě ptáš? Ty zrádče!" vykřikla jsem se zlobou v očích.

Při všech ostatních slovesech se přímá řeč ukončuje tečkou a následně se píše velké písmeno. Příklad:

„Tak tyhle musím mít." Zastavila jsem se uprostřed pohybu před výlohou obuvnictví.

„Opravdu musíš?" Podíval se na mne se zdvihnutým obočím.

„Ano, musím!" Poslala jsem mu vzdušnou pusu a už mne nebylo. O pár chvil později jsem si v tašce nesla nové boty.

Druhá varianta je lehce špatně. Bohužel, mezi lidmi je zažitá natolik, že se objevuje i ve většině tištěných knih a dokonce se vyučuje ve školách (například v té, do které jsem kdysi dávno chodila já). Proto tuto "chybu" u ostatních příběhů neopravuji, i když bych měla.

Tato varianta se liší psaním malých a velkých písmen u tzv. "neřečových" sloves. Zde se rozlišuje, zda jsi na konci přímé řeči napsala čárku (,) nebo jiné interpunkční znaménko. Příklad:

„Ahoj," pozdravila jsem Pavla. -> sloveso řeči

„Ahoj," rozběhla jsem se k němu. -> sloveso pohybu, ale na konci přímé řeči je čárka, takže se píše malé písmeno

„Chutná ti to?" Podíval se na mne s obavou v hlase. -> sloveso pohybu, ale na konci přímé řeči je otazník, takže se píše velké písmeno

Slovesa řeči se píší stejně, jako v první variantě. 

A dělat před a za odstavcem s přímou řečí vlnovku je naprostá blbost.

Další chybou je, že nepíšeš spodní uvozovky (píšeš anglický styl uvozovek, ne český), pokud za trojtečkou (...)  následuje slovo, tak se za ní píše mezera, chybí ti v textu čárky, chybí nebo přebývají mezery a občas špatně skloňuješ (např. vyrvanÉ křídla skříně - správně je vyrvaná křídla skříně -> ta křídla).

Také ti musím vytknout až příliš dlouhá souvětí. Ono celkově tato anotace je až moc dlouhá. Vypadá spíše jako prolog než jako anotace. Nedávala bych tam ty první dva odstavce a poslední "odstavec" (ty s přímou řečí), stejně si z nich člověk žádný obrázek o příběhu neudělá, protože jsou náhodně vytržené z kontextu. Jinak je anotace celkem dobrá.

A nyní k samotným kapitolám. Příběh recenzuji, když má prolog a dvě kapitoly.

Nebudu se opakovat, jelikož se zde objevují stejné chyby, jako v prologu. Vypíšu sem pouze další nalezené chyby. 

Proč ty anglické názvy kapitol? To by to nešlo česky? A když už, tak proč nedodržuješ anglická pravidla psaní názvů (název příběhu máš dobře)?

Ještě se na skok vrátím k trojtečce. Existuje jen jedna tečka (.) nebo trojtečka (...), ani dvě, ani čtyři a víc teček není správně. Objevují se ti tam hlavně čtyři tečky. Taky dáváš tyto tečky tam, kde jsou zbytečné, kde by klidně stačila čárka nebo klasická tečka.

Také používání CapsLocku pro zdůraznění křičení mi přijde zbytečné, ale to je každého názor.

Další věcí je i angličtina v příběhu. Proč nenapíšeš "Tomův pohled"? Proč píšeš "Tom's P.O.V.:" a ještě k tomu špatně (píše se jen POV nebo PoV)? 

A poslední vytýkanou věcí jsou odstavce. Do odstavců to dělíš celkem dobře, ale proč některé věty odstrkuješ na samostatné řádky? Je to naprosto zbytečné a vypadá to hrozně.

Příběh mi přijde trochu zmatený, ale není to tak špatné. Četla jsem i horší. Nemohu napsat, zda ho doporučuji nebo ne, protože tento příběh není zrovna můj šálek čaje. Ale určitě si své čtenáře najde. 

Doporučení na závěr - Pořiď si korektora nebo si příběh sama projdi a oprav chyby, protože je jich tam víc než dost.