Kritiky

29. The Man

Kniha The Man od AnnSMA je originální příběh. Neváže se k žádnému fandomu, takže to pro mne bude po všech těch fanfikcích příjemná změna. Minimálně ohledně žánru. 

Ještě než začneme, tak bych se ti chtěla omluvit, že jsem tě nechala čekat tak dlouho. Hlásila ses ke mně minulý rok v červenci, pokud se nepletu. Do příběhu jsem nakoukla v momentě, kdy ses mi přihlásila a moc mne tehdy nezaujal. Myslím, že jsi tehdy měla i jiný cover a možná i trochu jinou anotaci, nedovolím si odhadovat, jen vím, že do první kapitoly jsem se nedívala. No říkala jsem si, že právě proto, že na mne neudělal nejlepší dojem, bych ti měla pomoci. V mezičase jsi příběh dokonce i dopsala. Tento týden jsem si třídila konverzace na všech sociálních sítích a objevila jsem zprávu od tebe, kde ses mi hlásila do pořadníku. Úplně jsem se zhrozila! Tak doufám, že budeš s mojí recenzí spokojená. Nyní mne příběh zaujal rozhodně víc než tehdy.

K coveru. Obsahuje název příběhu, jméno autora a k příběhu se naprosto hodí. PavlinaBartakova byla rozhodně dobrou volbou pro grafiku a troufám si říct, že by se takovýto přebal uchytil i v knihkupectvích, kde by samozřejmě více vyniklo i heslo ve spodní části coveru.

K tomuto bych měla jedinou poznámku, jež je nejspíš zřejmá i z konce přechozího odstavce - ty dvě věty, v kombinaci s malou velikostí písma i coveru a špatným rozlišením coveru na Wattpadu, vypadají jako tři šmouhy pod sebou. Musela jsem si cover přiblížit, abych byla schopná přečíst, oč se tam jedná. Na mobilní miniatuře to působí jako neurčitý bílý flek.

Anotace...

"Mladá Annabelle Stone si plní sen, stěhuje se do New Yorku.
Brzy zjišťuje, že je tenká hranice mezi představami a reálným životem. Je překvapena surovostí okolního světa.
Hlavu jí zamotá dokonalý muž, po jehož boku se cítí v bezpečí, avšak jen do té chvíle, než se objeví první problémy.
Je nucena učinit rozhodnutí, jakým směrem se bude její život dál ubírat. A ta volba ji děsí.

Její cesta, z mladé naivní romantičky až k sebevědomé ženě, je kostrbatá a plná nečekaných zvratů."

Tato anotace se mi opravdu líbí. Je správně uspořádaná a obsahově k ní nemám výtek. Ovšem nepochopila jsem, z jakého důvodu odrážíš každou větu/každou druhou větu na nový řádek. Uniká mi tu něco? V tom rozpoložení rozházeného odstavce se to opravdu špatně čte. A to, že by to vypadalo dobře, se taky říct nedá. Bylo by lepší, kdyby věty byly normálně za sebou v klasickém odstavci. 

Příběh hodnotím, když je dokončený. Celkem má třicet jedna kapitol plus prolog a epilog.

První věc, která mne zarazila, bylo Annabellino příjmení. Stónová? Pochopila jsem dobře, že je to Češka, která má takovéto příjmení? Upřímě, snažila jsem se přijít na mužskou verzi tohoto příjmení, ale ani strýček Google mi neporadil. (Pokud mužskou verzi máš/znáš, tak mi ji, prosím, napiš do komentáře. Nebo kdokoli z vás, jež si tuto recenzi přečte. Opravdu by mne to zajímalo.) A dle jedné nejmenované stránky se takovéto příjmení v České republice ani nevyskytuje. Chápu, že jsi chtěla příjmení, které půjde lehce převést do angličtiny a bude malá pravděpodobnost, že ho budou komolit. Ale to lze třeba i s příjmením Novák/Nováková (Novak/Novakova). To je v cizině i běžné, takže nač vymýšlet neexistující příjmení? Navíc bys jistě našla i jiné příklady, pokud se ti zrovna Novák nelíbí.

Dále tu máme problém opsání názvu jiného díla do vlastního díla. Například v prologu máš název reálně existující písničky "Empire state of mind" napsaný tak, jak jsem ho nyní opsala já. Jenže když si tuto písníčku zadáš do Googlu, tak oficiální název je "Empire State of Mind". Řekneš si - kde je problém? Ve velkých písmenech je problém. Pokud chceš někde zmínit cizí dílo, tak musíš název uvést tak, jak ho uvádí sám autor. Nehledě na to, že v angličtině se názvy píší s velkými písmeny na začátku slov (vyjma předložek a spojek - a, an, and, the, of apod.).