PROZATÍM UZAVŘENO
Na vlastní příběhy mám sice kupu nápadů, ale čas na psaní ne. Takže jsem se rozhodla psát alespoň kritiky, jelikož čtení knih mě více než baví.
Co nečtu - cokoli s k-pop, anime, j-pop... (prostě vše kolem Číny, Japonska a Korey jde...
Ve své dnešní recenzi se budu věnovat příběhu Stalker od autorky Shino_n.
Cover je naprosto přesný. Přesně takhle nějak si představuji obálku k příběhu s tímto obsahem. Maximálně bych lehce zvýraznila jméno autorky, jinak se jedná o opravdu dobře udělaný a odpovídající cover. Je vidět, že EvenetNed má cit pro grafiku.
Anotace.
"Christopher proplouval životem asi tak jako každý kluk v jeho věku. Jenže pak ztratil všechno na čem mu záleželo. Tragická nehoda ho připravila o zbytek rodiny a jeho samotného o paměť. Bez vzpomínek a se svým jediným přítelem se rozhodl začít nový život v centru Londýna. Netuší ale, že je tu ještě někdo, kdo je důležitou součástí jeho minulosti. Jak se zachová, až zjistí, že ho někdo sleduje?"
Bez zbytečných úvodů bych ráda řekla, že toto je prakticky ukázková anotace. Neprozradí ani málo ani moc a čtenáře opravdu na čtení navnadí. Vidím zde pouze dvě chyby, a to opakování slov (jeho, ho, je) a chybějící čárka v druhé větě ("Jenže pak ztratil všechno, na čem mu záleželo.").
Příběh recenzuji, když má prolog a dvacet kapitol.
Věc, která ti dělá největší problém, je shoda podmětu s přísudkem, neboli y/i na konci sloves. Kupříkladu ve větě "Trávily jsme spolu čas nejen v práci, ale i mimo ni." (nachází se v jedné z prvních kapitol), ve které se podle předchozího kontextu jedná o dva muže, by měla obsahovat na konci slova "trávily" měkké i. Vždy se musíš dívat na podmět - pokud jsou podmětem muži či kombinace mužů a žen (na počtu nezáleží), tak se na konci přísudku píše měkké i. Naopak jedná-li se o ženy, poté se píše ypsilon. Ty jsi ve své podstatě z mužů dělala většinu času ženy, případně to tam máš i nakombinované v souvětích (v prvním slovesu napíšeš Y a ve druhém I apod.).
Druhou obrovskou chybou je chybné časování slovesa být v podmiňovacím způsobu. Několikrát (ne zrovna málo) jsem v tvém příběhu viděla, že jsi psala "by jste", "by jsi", "by jsme" - všechny tyto tvary jsou špatně! Na následujícím obrázku máš jediné správné tvary.
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
A když už jsme u toho, tak rozdíl jsi/si. Jsi je tvar slovesa být, kdežto si je tvar zájmena se. Párkrát jsem viděla, že jsi je zaměnila.
Dále ti dělá problém psaní "ě", ať už se jedná o mě/mně nebo ostatní slova obsahující toto písmeno. Např. "Oba nás přivítali s dlouhým obětím." - zde je to evidentní na první pohled. Předpokládám totiž, že je neobětoval nějakému božstvu nebo tak, ale pouze je objal, tudíž se píše "objetím".
Přímá řeč může končit i čárkou, nemusí být zakončena pouze tečkou, vykřičníkem či otazníkem.
Jak psát správě přímou řeč: Pokud po uvozovací větě následuje řekl, usmál se, zašklebil se apod., tak uvozovací větu ukončíme čárkou (,), vykřičníkem (!), otazníkem (?) nebo případně trojtečkou (...) a následuje MALÉ písmeno. Například: "Ahoj," usmála se na mne.V případě ostatních sloves (otočil se, zmizel, odešel atd.) ukončíme větu tečkou (.), vykřičníkem, otazníkem či trojtečkou a následuje VELKÉ písmeno na začátku uvozovací věty. Například: "Mám novinky!" Přiběhl ke mně a nemohl pořádně popadnout dech.
