Kritiky

36. Všetko zlé je na niečo dobré.

V dnešní recenzi se zaměřím na povídku Všetko zlé je na niečo dobré. od 19_Darkness_666. 

Ještě než se vrhnu na hodnocení coveru, tak musím upozornit na chybu v samotném názvu povídky. Nejedná se o chybu pravopisnou, nýbrž stylistickou. Mám takový pocit, že jsem ti to psala již ve zprávě ještě před tím, než jsem tvůj příběh přijala do pořadníku. Jedná se o tu tečku na konci názvu. Do názvů knih se tečky píší jen velmi výjimečně, a to zrovna není tvůj případ. Zde nemá opravdu co dělat. 

Cover. Jednoduchý, nepřeplácaný - to jsou rozhodně jeho plus! Zaujal mne na první pohled a celkem mě na příběh nalákal, ovšem měla bych tu dvě takové drobnosti.

V první řadě bych bílé pozadí za postavou udělala větší tak, aby se dal více zvětšit název díla. Takto tam název celkem zaniká, navíc máš jméno autora větším písmem než název, tudíž jméno bije do očí, ale název je potřeba hledat. 

A za druhé - rozměry coveru. Rozměry pro cover na Wattpadu jsou 512x800 (plus násobky). Jak jsem si prohlédla ořez tvého coveru, tak původní obrázek byl evidentně jiných rozměrů, jelikož v názvu máš písmeno "V" přeříznuté okrajem napůl a písmeno "B" u jména autora je vyloženě přilepené na okraji.

Anotace.

"Hlavná hrdinka v príbehu spoznáva mnoho zaujímavých ľudí. Niektorý jej pomôžu objaviť svet z druhej strany. Hrdinka tohto príbehu sa bude musieť vyrovnávať s mnohými prekážkami a problémami, ktoré jej život postaví do cesty. Tento príbeh je podľa skutočnej udalosti, ale samozrejme bude trochu skreslený tak aby vás to bavilo čítať."

Anotace mi přijde taková... nemastná, neslaná. Sice neprozradíš nic z hlavního děje, ale zároveň ani čtenáře na příběh nenavnadíš. Chtělo by to na ní ještě zapracovat, nemluvě o tom, že se ti tam během tří vět dvakrát opakuje slovo "hrdinka" a máš tam pár pravopisných chyb (například chybějící čárka). A poslední větu ("Tento príbeh je podľa skutočnej udalosti...") bych odrazila do nového odstavce, aby vynikla. Mohla by to být taková ta třešnička, co čtenáře přitáhne i přes ne zrovna dobrou anotaci, ovšem nyní k ní nově příchozí čtenář ani nedojde.

Příběh recenzuji, když je vydaný pouze prolog, ale od loňského srpna se v příběhu ani počtu kapitol nic nezměnilo, tudíž již nehodlám čekat na rozšíření o další kapitolu.

Tak tady upřímně netuším, jak a od které strany bych měla začít. 

Co třeba opakováním slov - tolikrát se opakovat slova, jsem neviděla ani v první třídě v mluvnici nebo písance! Neskutečné a otravné.

Číslovky píšeme prakticky vždy slovy, i když se jedná o časový údaj! Výjimku mají pouze letopočty a vysoká, těžce rozepsatelná čísla. Tudíž si "12:00" přepiš na "dvanáct hodin", "3" na "tři" a v prvním odstavci v datu napiš slovem měsíc. Jinak nechápu, proč v prvním odstavci naprosto zbytečně dvarkát píšeš rok 2015. Každý to pochopí na první dobrou.

Existuje pouze jedna tečka (.) nebo trojtečka (...), nic mezi ani navíc! Plus máš na konci prvního odstavce zbytečně moc vět s trojtečkami za sebou a taky používáš trojtečky tam, kde jsou úplně zbytečné. Evidentně totiž netušíš, kde a jak je vhodně psát. 

Sice jsem si řekla, že u slovensky psaných příběhů nebudu hodnotit pravopis a gramatiku, ale u tebe mi to prostě nedá. Tyto chyby by viděl i člověk, který se se slovenštinou setkal poprvé v životě. Jedná se konkrétně o:

- Chybějící/přebývající háčky a čárky v některých slovech (např. chybějící háček ve slově "či").
- Chybějící čárky ve větách, respektive naprostá ignorace toho, že něco existuje něco jako věta hlavní, věta vedlejší, a že se mezi nimi píší čárky. V devadesáti devítí procentech jsi je nenapsala vůbec.

Když už jsme u těch vět, tak tu máme další problém, a to je to tvoje rozdělování souvětí na zbytečně krátké větičky. Špatně se to čte, ještě hůř se na to dívá! Říká ti něco pojem spojky? Dle mého názoru ne.

A co takhle přímá řeč? Budu hodná, i když upřímně ani být nechci, a dám ti tu takovou pomůcku.

Jak psát správě přímou řeč:

Pokud po uvozovací větě následuje sloveso pohybu ústy (řekl, usmál se, zašklebil se apod.), tak uvozovací větu ukončíme čárkou (,), vykřičníkem (!), otazníkem (?) nebo případně trojtečkou (...) a následuje MALÉ písmeno. Například: "Ahoj," usmála se na mne.

V případě ostatních sloves (otočil se, zmizel, odešel atd.) ukončíme větu tečkou (.), vykřičníkem, otazníkem či trojtečkou a následuje VELKÉ písmeno na začátku uvozovací věty. Například: "Mám novinky!" Přiběhl ke mně a nemohl pořádně popadnout dech.

A hlavní věc. Ne každá přímá řeč musí mít uvozovací větu a každou přímou řeč začínáme na nový řádek.

Nevím, jestli se tu mám v té záplavě chyb vůbec zmiňovat o překlepech, vynechaných písmenech a úplně zbytečném zvýraznění tučným písmem. Přijde mi to jako naprosté nic, ale když už jsme u toho... Překlepů a vynechaných písmen tam nemáš zrovna málo. 

A teď nelogičnosti: 

- Na začátku píšeš, že jsou prázdniny a jde s kamarádkami ven. To se vážně baví o škole? Kolik jim je? Šest? Puberťačky by spíš probíraly kluky, zpěváky, Tik Tok, Instagram... Na školu si vzpomenou maximálně den před začátkem školního roku.
- Ashley ještě není ani osmnáct (nejspíš ani patnáct) a už bere prášky na spaní, po kterých se jí zdají bludy?
- Hlavní hrdinka se cestou výtahem v činžáku (který ma obvykle pár pater a výtah jede tak půl minuty maximálně) dozví všechno, co se stalo?
- Matka nechá evidetně psychicky labilní dceru (usuzuji podle těch prášků, normální děti prášky na spaní brát nemusí) dvacet minut samotnou v pokoji s mrtvolou?
- Ashley má prázdniny a jde druhý den po smrti dědečka do školy?
- Z ničeho nic, zrovna po smrti jejího dědy, se s ní najednou přestali všichni bavit, dokonce i její dvě nejlepší kamarádky?
- Vůbec žádný učitel by si nevšiml, že Ashley šikanuje celá škola.
- Začne se řezat a nikomu nepřijde divné, že v největších vedrech nosí dlouhé rukávy a je strašně smutná a depresivní. Přitom prý byla před tím tolik veselá.
- Když už matka zjistí, že se její dcera řeže, tak vůbec není překvapená. To myslíš vážně nebo si jen děláš srandu?

A co ten konec? Hrk, hrk a všichni jsou šťastní, všechno zalité slunečním svitem, ptáčci poletují kolem a svět je růžový?

Zazvonil zvonec a pohádky je konec. Ano, přesně tak mi to přijde, jako pohádka! Ono to totiž nic jiného ani není. Kde je to tvoje "bude upravený tak, aby vás to bavilo čítať"? Co mě na tomhle příběhu nepříběhu má bavit číst? Nákupní seznam by byl zajímavější a napínavější. Tolik otázek a žádná odpověď. Ani nečekám, že bych se jí dočkala. 

Celkově příběh vyznívá spíše jako popis pracovního postupu. Celou story jsi nastrkala do "prologu", co vlastně ani není prologem. Takhle totiž prolog opravdu nevypadá.

Nikdy jsem ve svých recenzích nechtěla být drsná, chtěla jsem být ta hodná, co bude radit, ale ty jsi mne donutila. Čím? Tvojí ignorací! Leviathan97 ti napsala úžasný komentář, kde tě upozornila na chyby a ty v podstatě všechny její rady odignorovala. Na tisíc procent souhlasím s jejími komentáři a vytýkanými chybami. Napsala bych v podstatě slovo od slova to stejné, tudíž si pročti její komentáře znovu a oprav si i chyby, jež ti vytýká ona.

Tuto knihu nedoporučuji.

Doporučení na závěr - Jdi do knihovny, vyber si nějou tištěnou knihu a přečti si ji. Uvidíš, jak má vypadat opravdový příběh.