Kritiky

33. Fierce

Tak se zase měsíc s měsícem sešel a já jsem zpět. Občas je ten život prostě hektický natolik, že musí člověk něco vynechat.

Dnešní kritika se bude týkat příběhu Fierce od _Hikari_Hane. Dle anotace se jedná o fantasy s prvky magie.

Cover je naprosto nádherný, a co jsem tak četla anotaci, tak k příběhu naprosto sedí. Barvy jsou zvolené vhodně, nebolí z nich oči, pohled na cover je velmi příjemný. AndrewDareon byl velmi dobrá volba.

Vytkla bych jen jednu drobnou chybku, a tou je barva písma použitého u jména autorky a grafika. Když si cover stáhnu do počítače a otevřu v prohlížeči fotek, tak obě jména jdou celkem dobře přečíst, ovšem rozměry coveru na Wattpadu jsou tak malé, že cover vypadá, jako by tyto dva údaje vůbec neobsahoval - jména zanikají na pozadí. 

Anotace:

"Můj život nikdy nebyl jednoduchý. Objevila jsem se uprostřed náměstí při velkém požáru. Byla jsem tehdy malé dvouměsíční miminko. Nikdo netušil, odkud pocházím a kdo jsou moji rodiče. Když u mě však našli malý papírek s mým jménem, všichni se ke mně otočili zády. Všichni, kromě Lizy, které tehdy bylo pouhých jedenáct let a žila v sirotčinci. Když Liz bylo patnáct, musela odejít ze sirotčince někam do služby na nějaké panství, ale nevzdala se mě a jednou v noci si pro mě přišla.

Moje dětství bylo obyčejné. Vyrůstala jsem mezi dívkami okolo šestnácti let, svoji starší sestřičku jsem měla ráda a mladá slečna, dcera majitelů panství si mě oblíbila natolik, že se z nás i přes můj původ staly nerozlučné kamarádky.

Pak ale na trůn celého království usedl král Sebastian a všechno šlo do háje. Každému, komu je patnáct musí otevřít tajemný pergamen, na kterém "boží síla", jak tomu on sám říká, ukáže naší budoucnost a dostaneme "dokonalou" práci a život. Někdy si říkám, proč mi nemohlo být patnáct dříve.

Je to jen pár dní, co jsem oslavila své patnácté narozeniny a za týden má probíhat Rozřazování. Já se se svojí mocí a původem nejspíše dostanu do armády, ale vůbec ce mi to nelíbí. Ale i ta Sebastianova "boží síla" dokáže udělat chyby..."

Jak většinou kritizuji příliš krátké anotace, tak tady musím lehce zkritizovat až moc dlouhou anotaci. Přijde mi to totiž více jako prolog než jako anotace. Anotace by měla být středně dlouhá, úderná a v pár větách navnadit potencionálního čtenáře ke čtení. Opravdu bych se nebála (a bylo by to i vhodnější) toto přesunout do kapitoly "Prolog" a anotaci vymyslet kratší. 

Také máš v anotaci překlep ("ce" místo "se") a několik přebytečných mezer (hlavně na začátku 2. až 4. odstavce), ale to přičítam spíše nepozornosti či autorské slepotě. Také překlepy dělám, dělá je každý autor. Pravopisné chyby jsem žádné neviděla.

Příběh recenzuji, když má dvacet sedm kapitol a jeden bonus.

První věc, jež mne zarazila, je odsazování na začátku odstavců. Na Wattpadu se s tím setkám opravdu velmi zřídka. Není to chyba, nevadí mi to, pouze je to nezvyklé. Ovšem, co již chybou jest, je absence odsazení v kapitole šest a jakési "odfláknuté" osazení ve velkém množství z kapitol následujících. Také jsi v prvních kapitolách krásně odrážela odstavce a, stejně jako u odsazení, je to od šesté kapitoly všelijaké (chybí mezera mezi odstavci, tudíž to vzhledově vypadá jako jeden velký odstavec).

Pokud jednou zvolíš nějaký vzhled kapitol (odsazení apod.), tak bys ho měla dodržovat v celé knize. Tudíž by bylo vhodné odsazení i dělení odstavců upravit na jeden vzhled.

Také jsem si všimla, že opakuješ slova, klidně i v jedné větě. Nevypadá to dobře. Zkus hledat synonyma slov a používat ty. Největší nešvar je nejspíš slovo "řekl/a/i", připadalo mi, že ho tam vidím pořád.

A poznámky autora. Celkem proti nim nic nemám, pokud se omlouváš třeba za opoždění kapitoly. Ale ulehčit si psaní tím, že věk jedné z hlavních postav napíšeš do poznámky autora? No fuj! Měla bys spíš vymyslet, jak na ten věk druhá hlavní postava přijde (tudíž, jak se tento věk dozví i čtenář).

Poté tu máme nějaké ty drobnější chybky.

Občas používáš krkolomné formulace, jako například "Dnes se za několik hodin rozhodne..." - tato formulace mi nesedí a ani nejde přes pusu, zkus si tu větu říct nahlas. Myslím, že slovo "dnes" by šlo vynechat a napsat pouze například "Již za několik hodin..."

Sem tam máš chybku v pravopisu, ale to bude spíše z nepozornosti/rychlosti psaní, nejsou to nijak hrubé chyby, jako třeba "vYdět" (Tuto chybu potkávám v poslední době až příliš často... Kam na to ti lidé chodí?).

Další  věcí jsou tečky na konci přímé řeči. Dle všeobecně uznávaných pravidel by v měla přímá řeč končit čárkou, otazníkem či vykřičníkem v případě sloves řeči (či pohybu ústy) - řekl, odpověděl, usmál se apod. - s malým písmenem na začátku uvozovací věty a tečkou, otazníkem či vykřičníkem v případě dalších sloves (odešel, bouchl dveřmi atd.) s velkým písmenem na začátku uvozovací věty.

Příklad:

"Ahoj." Přistoupila ke mne Pavlína.

"No ahoj! Tebe jsem neviděl... ani nepamatuju," usmál jsem se na ni.

A poslední dodatek k přímé řeči - pokud v přímé řeči pokračuje pořád stejná osoba, tak může být i více přímých řečí v jednom ostavci. Nemusíš úplně každou větu v uvozovkách odrážet do nového odstavce. Jeden mluvčí, jeden odstavec (pokud tedy nechceš tu další řeč vyloženě zdůraznit).

A poslední věcí je přechylování cizích příjmení. Vím, že dříve se příjmení nuceně přechylovala a žena prostě musela mít -ová v příjmení. Ovšem i v článcích, knihách či televizi se používají jména bez přechýlení (až na urputně se bránící Českou televizi). Přechýlená cizí příjmení mi přijdou nevzhledná a zbytečná. Když přijedeš do cizí země, tak ti taky nebudou říkat "Miss Novak" (náhodně vybrané příjmení), tak proč bychom měli my říkat "paní Howcoková"? Ovšem toto je pouze moje subjektivní poznámka. Pokud trváš na přechýlení, tak neporušuješ žádná češtinářská pravidla (čeština v dnešní době již uznává pro ženu oba tvary - přechýlený i nepřechýlený).

Na druhou stranu... Líbí se mi, jak členíš věty, nepoužíváš zbytečně dlouhá souvětí ani nerozděluješ do jednoduchých vět. Prostě všeho tak akorát. 

Členění do odstavců je taky velmi dobré a přehledné. (Jen jedna miniaturní poznámečka - ne každý ostavec musí začínat přímou řečí.)

A až na pár chybek z nepozornosti ti musím pochválit pravopis. 

Na závěr bych ráda dodala, že příběh se velice dobře četl a je krásně napsaný. Myslím, že ho mohu s klidným srdcem doporučit.

Doporučení na závěr - Být tebou, tak si najdu "druhý pohled", aneb beta readera. Nikdy to nemůže uškodit a mohl by ti přesně označit kde máš chyby, já jsem ti tu jen nahodila stručný přehled. Vím, jak může být autorská slepota záludná, takže se hodí někdo nezaujatý, kdo ti přesně řekne, kde máš jakou chybu a ideálně vysvětlí i proč je to chyba.