46. Ztráta paměti

84 8 2
                                    

V dnešní recenzi se budu věnovat příběhu Ztráta paměti od womiska . Jedná se o fanfikci na pár Ironfrost - tedy Iron Man a Loki.

Jako vždy začnu obálkou. Musím pochválit výběr grafika, protože gipi115 zde odvedla opravdu prvotřídní práci. Libí se mi harmonizace barev i ten jakoby tajemný a lehce temný nádech. Postavy jsou hezky oříznuty a vloženy na pozadí i s odpovídajícím stínováním vzhledem ke světlu. Opravdu krásná práce.

Anotace.

"Loki se po své zpackané invazi vrací na Zemi - vyděšený, bez magie, s pamětí prázdnou jako nepopsaný list. Netuší, že je to trest za jeho zločiny.

Možná dílem náhody nebo vůlí Odina se už podruhé dostává před dveře Tonyho Starka. Ten se mu, stejně jako o dvacet let dříve, rozhodne pomoci.

Bůh je přijat do týmu Avengers. Jedna schůzka a následná mise změní vše, co Loki považuje za svůj život."

Anotace není špatná, rozhodně patří k nadprůměrným, ovšem působí na mě lehce kostrbatě. Vím, že ti vždy vyčítám dlouhá souvětí, ovšem zde příliš krátké věty vyznívají jakoby trhaně, a to hlavně v posledním odstavci. Přijde mi, jako by to bylo psané na sílu, jako bys prostě potřebovala konec anotace, ale nevěděla jak na něj. Zkus se na to podívat a věřím, že tě jistě napadne nějaká vhodnější skladba vět, případně rozšíření.

Příběh hodnotím jako dokončený s celkovým počtem dvacet kapitol včetně prologu a epilogu.

Tak ať to máme rychle za sebou, začnu rovnou chybami. 

Na hodně chyb tě v komentářích upozorňoval OliverOliJasansky, jak jsem si při čtení stihla všimnout, ovšem stále se najdou ještě nějaké další, případně ty, které sis i přes upozornění neopravila. Jedná se tedy hlavně o překlepy, kterých je v každé kapitole požehnaně, v celém příběhu nepočítaně. Vím, že autorská slepota je zlo, ale vzhledem k tomu, že máš v názvu napsáno "probíhá úprava", tak jsem to takhle zlé nečekala. Tím nejhorším je rozhodně "... nepoďelejte to," z kapitoly "Máš průser, Starku". Tento překlep jsem zde musela vypíchnout už z toho důvodu, že tě na něj čtenáři upozorňovali v komentářích, ovšem zůstal neopraven.

Dále tu máme celkem triviální chyby, které ovšem v konečném důsledku dokáží na čtenáře zapůsobit dost negativním způsobem. Jedná se o chybějící či přebývající čárky a mezery.

A když už jsme u toho přebývání, tak jsem si všimla, že hodně opakuješ slova, ovšem není to pouze v jednom odstavci nebo tak, že by to prostě nešlo ničím jiným nahradit. V tomto příběhu jsem několikrát narazila na to, že zopakuješ jedno slovo několikrát v jedné větě, někdy dokonce prakticky za sebou. Rozhodně by to chtělo se na to při opravování zaměřit.

A ještě než přejdu k logické chybě, tak musím zmínit jednu podstatnou pravopisnou věc. Iron Man je název postavy, který je sice používaný v češtině, ovšem psaný anglicky, tudíž pro něj platí anglická pravidla pro psaní velkých písmen v názvech. V celém příběhu píšeš Iron Man s malým "m". Chápu, že příběh je starší a dokonce vím, že teď to již neděláš, ale musela jsem to sem napsat, jelihož tohoto příběhu se to rozhodně týká.

Nyní se budu věnovat jedné logické chybě, která se ovšem v příběhu již dávno nemusela nacházet, vzhledem k tomu, že jsi na ni byla upozorněna v komentáři. V kapitole "Návštěva na ošetřovně" píšeš:

"On... hodně se změnil tím, že přišel o paměť. Obrátil o tři sta osmdesát stupňů." (Přímá řeč ještě pokračuje, ale přijde mi zbytečné sem vypisovat celý odstavec.)

Myslím, že je na první pohled jasné, v čem je chyba. Jedná se o danou frázi "tři sta osmdesát stupňů". Otočení je totiž kružnicí, která má z bodu 0 do konečného bodu (zpět na bod 0) rozpětí 360°. Vzhledem k tomu, že jsi danou větou chtěla říci, že je Loki po ztrátě paměti úplně opačnou osobou, než byl dřív, tak bych navrhovala použít "sto osmdesát stupňů", jelikož pokud bys použila variantu celé kružnice, neboli 360°, tak bys byla zpět v bodu nula, což by znamenalo, že je Loki stejný, jako býval.

Jelikož se jednalo o tzv. AU, neboli Alternative Universe, tak naprosto respektuji povahové vlastnosti, jež jsi daným postavám přiřadila a nehodlám tu řešit, že se snad chovali jinak, než v originální předloze.

Ačkoli se jedná o jeden z tvých prvních příběhů, tak je i zde vidět tvůj unikátní rukopis. Máš opravdu specifický styl psaní, který dokáže čtenáře zaujmout na první dobrou. Nedáváš najevo nic, co by mohlo příběh nějakým způsobem narušit a čtenáře vyvést z míry. Je vidět, že máš uspořádané myšlenky a dodržuješ dějové linky postav. Ještě se mi snad při čtení tvého příběhu nestalo, že bych si řekla například "WTF? Co tu ta postava teď udělala? Tohle k ní vůbec nesedí." nebo něco podobného. Ačkoli třeba nemáš vždy úplně napsanou osnovu a třeba ani nevíš, jak přesně chceš příběh ukončit (šťastný/smutný konec), tak máš rozhodně v hlavě srovnané, jak chceš, aby se postavy chovaly.

Ano, příběh je místy trochu klišé a na konci se mi málem zkazily zuby, ale v konečném důsledku si myslím, že tam i ta sladkost patřila. Jako celek působí příběh opravdu krásně a je to skvělá oddechovka na delší večer s kakaem v dece. Jsem důkazem, že jde přečíst v tahu během pár hodin!

Příběh rozhodně potřebuje úpravy, ale není to taková hrůza, jako se snad dalo čekat po tom, cos mi psala ve zprávách.

Tuto story tady tedy rozhodně doporučuji. Pokud máte rádi Avengers a nevadí vám trochu nasládlé příběhy s místy nějakým tím malým klišé, tak se okamžitě pusťte do čtení. Jsem si jistá, že nebudete litovat.

Doporučení na závěr - Chce to korektora, a to co nejdřív, potom to bude tip ťop.



KritikyKde žijí příběhy. Začni objevovat