Kritiky

23. Chuť odříkaného

V dnešní recenzi se budu věnovat příběhu od womiska, která měla před pár dny narozeniny a tuhle recenzi si přála jako dárek ode mne. Jde o Chuť odříkaného, jenž je pokračováním příběhu Chuť zapovězeného, na který jsem již recenzi psala. Opět se tedy jedná o fanfikci na knihy o Harrym Potterovi, konkrétně na slash Harrylu - Harry Potter a Lucius Malfoy. 

Cover... Přiznávám se, že jak má Lucius krátké hnědé vlasy, tak jsem ho nejprve nepoznala. Zvyk je holt železná košile.

Celkový dojem z obálky je rozhodně dobrý, ovšem zvýraznila bych jméno autorky. Nejspíš by stačilo ho o pár bodů zvětšit nebo lehce rozšírit mezery mezi písmeny. Tak, jak je teď, se slévá do jedné šmouhy (na mobilu), případně zaniká na pozadí (na počítači). Ale jinak je cover opravdu krásný a povedený. FemmeFragile, máš ode mne pochvalu.

Anotace.

"Ztráta milovaného člověka bolí i v případě, že nejbližší okolí natáhne pomocnou ruku a snaží se vás vyzvednout ze dna zoufalství zpět. Přesto, že čas dokáže nejsilnější bolest utlumit, nikdy ji nedokáže zcela potlačit.

Příběh navazuje na Chuť zapovězeného."

Toto je rozhodně zajímavé pojetí anotace, které čtenáře přitáhne nádechem... čehosi, co úplně nedokážu definovat. Ovšem nemůžu si pomoci, ale něco mi tam chybí. O příběhu jsme se zde nedozvěděli prakticky nic. Chápu, že pro znalce předchozího dílu je anotace jaksi... zbytečná. Ale i tak si myslím, že by se tam dalo ještě něco vymyslet, co nám lehce naznačí děj knihy.

Příběh recenzuji, když má dvacet kapitol.

Rozhodně je zde vidět progres oproti Chuti zapovězeného. S každým příběhem, který píšeš, se více a více zlepšuješ a to si cením. Také vidím, že si bereš mé rady k srdci.

Ohledně pravopisných chyb a autorské slepoty se musím k něčemu přiznat. Jsem věrný čtenář této povídky, takže kapitoly hltám hned, jakmile vyjdou. Tudíž všechny chyby pravopisného či "překlepového" rázu, které se v příběhu vyskytovaly, jsem Womi hned posílala, aby si je mohla opravit. Ale i tak děláš chyb mnohem méně než dřív.

Ovšem opět ti musím vytknout jednu věc, a to jsou dlouhá souvětí. Je to o hodně lepší, dáváš si na to pozor, ale sem tam ti to ujede.

Líbí se mi, jak rozvíjíš dějovou linku a hlavně to, že nepřidáváš milion dalších postav a vedleších zápletek. Je to kniha lehká k pochopení, a to cením. Mám ráda takovéto oddechovky, u kterých člověk nemusí přemýšlet, která postava s kým spala/spí, kdo koho podvádí... Jen tak dál.

 Vzhledem k tomu, že ti tady nemůžu ani za nic vynadat, protože ten příběh je prostě dokonalý, tak je tahle recenze u konce.

Pokud chcete tento příběh číst, musíte si přečíst Chuť zapovězeného, bez toho nepochopíte většinu souvislostí a vztahů. Pokud se vám první díl zalíbí, tak vám rozhodně doporučuji i Chuť odříkaného. Je to snad ještě větší bomba než první kniha.

A místo doporučení na závěr tu máte citový výlev jedné recenzentky...

Mám radost, že mi byla udělena ta čest vidět progres Womi prakticky od jejích začátků. A hlavně, že jsem díky Wattpadu mohla poznat tak úžasnou osůbku, která je naladěná na stejné vlně jako já. A je to skvělá kamarádka, o kterou bych nerada přišla. Mám tě hrozně moc ráda Womi a ještě jednou ti přeji všechno nejlepší k narozeninám. Už se těším, až se o Vánocích zase uvidíme.