Japan [Riren]

6.

Nastal večer a táta musel na noční.

Prostě si sbalil potřebné věci a odešel. Nic neřekl. Prostě bezeslova zmizel z domu. Dobrá.. ne tak bezeslova... Na kuchyňském stole nechal papír se zprávou že musel do práce a neví kdy se vrátí.

Nevím, co dělá za práci. Neptal jsem se. Proč taky? Můj hlavní úkol je, si začít hledat potřebný nábytek do pokoje. To bude sranda.

Z 'mého' pokoje si vezmu notebook a vlezu do obýváku. Cítím jak si nesvůj. První noc a budu tu sám. To je jedno hlavní je teďka můj pokoj. Zapnu notebook a přihlásím se. Tak jako vždycky. Nic neobvyklého. Myší najedu na ikonku internetu. Prostě.. nic neobvyklého... A prostě se to muselo posrat!

Za prvé, neznám heslo od wifiny!
Za druhé, já neznám žádné obchody s nábytkem!
A za třetí, musím počkat na tátu!

Super! Nejlepší na tom je, že on ani já, nevíme kdy se vrátí domů. Haaah.. možná bude lepší když tam dojdu s tátou, aby mi pomohl vybrat. Jsem nerozhodný člověk. A potom bych ho mohl zatáhnou do nějakého obchoďáku, pro nové oblečení. A kdyby nechtěl, tak by mě tam jenom vyhodil a pak by mě jenom vyzvedl.

Mám to ale dobré nápady!

Sám se nad tou myšlenkou usměju. Takhle mi to předtím nemyslelo... To bude stoprocentně tím, že jsem tu první noc a já jen tak neusnu, tak mi jede mozek na všechny kolečka. Heh, jo to bude určitě ono...

Možná bych mohl zavolat mámě nebo Christě... Vždyť ani nevím kolik je v Německu hodin..! Ahh.. to je tak strašný! Nevadí... Prostě.. napíšu mámě, jestli má čas nebo ne a uvidím...

Vezmu mobil a napíšu rychlou ale dost stručnou zprávu. ,Máš čas?'. Napsal jsem mamce. Tak přece.. měl jsem jí zavolat hnedka, když jsem přiletěl. Určitě musela mít strach. Stejně si počkám. Máma stejně není pořád na telefonu. Takže mám čas se vykoupat.