Japan [Riren]

44.

Další hodinu jsme se jenom váleli, než Levi zavelel, že se půjde fotit. Začal jsem oponovat, ale vůbec mi to nepomohlo. Ani když jsem použil psí kukuč. Levi je jak já. Když si něco umanu, tak to tak bude. Někdy bude hodně těžké, se na něčem dohodnout.

Vyměnili jsme se v koupelně. Levi chtěl zůstat, ale já ho vyhnal- protože vím, jak by to dopadlo. Pak jsem sešel za Levim do ateliéru. Připravoval do nějaké tašky, fotoaparát a další potřebné věci. Poté se na mě otočil. ,,Pojedeme ještě k Vám, tam se převlíkneš." Jen kývnu a nepřemýšlím nad následky, co mohou vzniknout. Obuju se a počkám na Leviho před ateliérem.

Nebyl to dobrý nápad.

Všechny dívky, co byli venku, se okolo mě seběhly a začaly pištět. ,,Gott... Von... Mir..." Zakňučím. Tohle jsem nechtěl. Měl bych někdy přemýšlet, než něco udělám. Některé pištěly, některé se objímaly radostí, některé zas objímaly mě a zbytek začal žádat, buďto o podpis nebo o fotku. Je jich okolo deseti, ale pro mě to vypadá, jako kdy jich, tady bylo stovky.

,,Můžeme vyra--zit..." Podívám se na Leviho. Jeho oči.. se smáli, ale jinak nedával nic najevo. Zamračím se na něj. Projde okolo nás a dá si potřebné věci do auta. Já se mezitím vyfotím (ač nerad) s pár dívkami. Poté se vymluvím, že musím jít. Začali něco brebtat, jak je u nich zvykem. Rychle přejdu k autu, do kterého následně i nasednu. Levi čekal už na volantem, takže jenom nastartoval auto a mohlo se jet. Celou cestu jsme si povídali a uteklo to rychleji, než kdy jindy. A dost mě to zamrzelo.

Táta byl doma. No.. když viděl cucfleky na krku, když jsem se převlíkal- nebyl zrovna rád. Ale do života se mi míchat nemůže. To jsem mu dal jasně najevo. Jen si povzdychnul, nechal mě v pokoji sám s balíčkem, který mi přišel. Nechal jsem ho být a vyrazil za Levim. Vzal jsem si na sebe světle modré džíny pod pod to bílé tílko a na to černou košili. Nic lepší mě nenapadlo a vymýšlet se mi ani nic nechtělo. Ale než jsem odešel z domu, tak mi táta do ruky vtisknul pár bankovek. Pro případ nouze. Poděkoval mu a odešel za Levim. Nasedl jsem do auta a jelo se dál. ,,Kam to jedeme?"

,,Na moje oblíbené místo."