Japan [Riren]

36.

Usnul jsem u Leviho v objetí. Cítil jsem se.. šťastně. Levi si mě držel u sebe a nechtěl mě pustit. Užíval jsem si to teplo a hlavně přítomnost Leviho. Do té doby, než někdo zazvonil. ,,Nechoď..." Zašeptám že spaní a silněji ho obejmu. ,,Musím." Ač nerad povolím stisk, Levi mě také pustí a vyklouzne z objetí. Obleče si rychle na sebe spodní část oblečení a vyjde z ložnice.

Přivlastním si jeden velikánský polštář. Lehnu si na něj a silně ho obejmu. Když nemůžu objímat Leviho, tak můžu objímat jeho polštář, který voní po něm. Po třešních. Asi brzo začnu fetovat. Začnu znovu usínat. Ještě v polospánku zachytím z chodby kroky a hlasy- Leviho, jeden mužský a jeden ženský. Vnímal jsem, ale spal jsem. Chápeme se, ne?

Po chvilce jsem ucítil cizí ruce na bocích. Otočím hlavu na druhou stranu. ,,Měl bys stávat. Je tu máma se strýcem." Zamračím se a otočím hlavu zpátky, tak jak byla před pár sekundami. ,,Erene..." Protáhne mé jméno a lehne mi na záda. ,,Mě se nechcee... Levii..." Zamumlám. Vážně se mi nikam nechce. ,,A mám hlad..." Začal mě líbat na záda. ,,Máš štěstí. Máma přivezla nějaké jídlo..." Odmlčel se a já věděl, že to nedopoví. Pootočím hlavu k němu. Povzdychnu si. Bože můj, proč mě vždy přemluví.

,,Přivezla francouzkou kuchyni." ,,Vstávám," řeknu pořád v polospánku. Levi si sednul a pozoroval mě. Nějakou dobu jsem ještě ležel než jsem se odhodlal zvednout. Podívám se po místnosti po mém oblečení. Kalhoty s boxerkami jsem viděl poházený po zemi, ale.. rolák jsem nikdy neviděl. ,,Kde je rolák?" Levi se usmál. ,,Levii.~" protáhnu jeho jméno. Položil rolák vedle mě na postel a sám se zvedl. Chvíli jsem ho pozoroval a když mi došlo, že jde jenom ke skříni, tak jsem se začal oblíkat.

Sehnul jsem se, na druhou stranu postele od Leviho, pro boxerky. Ty si oblékl a šel pro kalhoty. Nechci si je brát. Nejradši bych měl na sobě jenom ty boxerky, ale pokud tu je Leviho máma a strýček, tak by to bylo hodně nevhodné a také, první dojem dělá nejvíc. Když jsem si oblékl i horní část oblečení, tak jsem se podíval na Leviho. Pozoroval mě. Jemně se na něj usměju a on mi ho oplatí.
Vyšel z pokoje a já hnedka za ním. Nechci se tu ztratit. Vážně jsem měl dávat větší pozor. Ale to bych zase zničil tu krásnou chvíli. ,,Nebude vadit, když tě představím jako svého partnera?" Překvapeně se na něj podívám. Byl lehce rudý v obličeji.

,,Gott von mir! Jasně, že mi to vadit nebude!"