43.

2.2K 198 10
                                    

,,Měl bys stávat." Začne Levi, když vejde do ložnice s vonícím tácem. Mohou říct, že to voní skvěle. Jako wafle s javorovým sirupem a vedle toho nakrájený jahody. Je pravda, že já ráno nesnídám, ale dnešek je výjimka. Za prvé, vařil Levi (to si vychutnání) a za druhé) jsem neměl ani večeři...

,,A co když se mi nechce?" Zamumlám s hlavou v polštáři. Vážně se mi nechce stávat. ,,Neříkej, že tě bolí.--" Rychlostí světla se posadím na postel a skočím mu do řeči. ,,Ne! Nebolí! Jen se mi nechce stávat!" Možná jsem to řekl hnusněji, než jsem chtěl. Levi položil tác na postel. Obešel postel a sednul si ke mně. Ruce obtočil okolo pasu a přitáhl si mě blíž k sobě. Kouzlem přitáhl tác a já úžas nad tím, co byla na něm. Trefil jsem wafle, ale jahody ne. Vedle toho byla zmrzlina. Jahodová. Tu miluju! Olíznu si rty a podívám se na Leviho, který líbal rameno, přes které párkrát koukal, co dělám.

,,Levi?" ,,Hm?" ,,To jsi dělal sám?" Něco zamumlal na moji osobu a položil bradu na rameno. ,,Ano, Erenku, to jsem dělal sám." Řekne a poté začne, znovu, líbat rameno. Teďka ho trošičku pozlobím... ,,I tu zmrzlinu, jsi dělal sám?" ,,Erene..." ,,Já jen, že jsme doma, v Německu, dělávali domácí zmrzlinu..." Kmitnu rameny a vezmu talířek s waflemi a kousnu. Rozšíření se mi oči překvapením. To je tak dokonalé! Pochválím mu to a začnu se ládovat.

Levi se jen nademnou smál. Jednou za čas jsem mu dal kousnout- když nechtěl, tak jsem mu to nacpal do pusy. Jednoduché to se mnou mít nebude. Pak přišel čas na zmrzlinu. Byla úplně rozteklá, ale nevadí. Zmrzlina jako zmrzlina. Ať už zmrzlá nebo rozteklá. A ke všemu je to jahodová zmrzlina. Pomalu jsem to pil, ale nevadí.

,,Na to, že ráno nesnídáš.. tak jsi toho snědl hodně," prohodí a pohladí mě po bříšku ,,a také jsi přibral." Loktem ho praštím, ale ne tak, jak jsem chtěl. Pustí mě, obejde postel, vezme tác a s uchechtnutím odejde. Naštvaně lehnu do postele a položím si na hlavu polštář.

,,Erene... Včera tady byl Farlan." Odhodím polštář  stranou a podívám se na něj. ,,Co chtěl?" Lehne si vedle mě. Položí si mě na svoji hruď a začne mě lískat ve vlasech. ,,To co vždycky." Kmitne rameny. Já si ho k sobě majetnicky přitisknu. 

Je můj a ne nikoho jinýho!

Japan [Riren]Kde žijí příběhy. Začni objevovat