39.

2.3K 204 12
                                    

,,Proč to chcete vědět?" Zavrčím hlasitěji, než jsem chtěl. Ale v tu chvíli je mi to někde. Nazvedne pobaveně obočí. ,,Proč? Není to jasné?" Zamračím se a pohledem střelím k Levimu. Ten Kennyho propaloval pohledem skrz na skrz. ,,Asi chápu, proč to chcete vědět, ale proč bych Vám to měl říkat? Je to náš vztah, ne Váš."

,,No tak kluci, nechte toho!" Začne Kuchel. Oba dva se navzájem zabíjime pohledem. ,,Eren má pravdu, je to jejich vztah--" ,,--Tak se v nám tom nemontuj!" Přeruší jí Levi. Podívám se na něj. Zvedne se a přejde ke mě. Stáhne mi kus roláku, na krku, níž, tak aby byli vidět Leviho značky. ,,Nikam dál jsme se nedostali," přikývnu na Leviho slova a sám pro sebe se ušklíbnu. Ale dostali.

,,Máš odpověď na otázku. Tak už se neptej na náš vztah!" řekne nasraně Levi. Dobrá.. takhle jsem ho ještě neviděl, ale nebojím se. Vůbec. Levi si to nevybíjí na ostatních.. doufám v to. Kenny nasraně vstane a také tak odkráčí- nasraně. Třískne dveřmi a jsou slyšet jeho kroky na schodech.

,,Ty dveře za to nemůžou..." Zamumlám. Kuchel se uchechne směrem, kam Kenny odešel. Levi si mě přitáhne blíž k sobě. Vezme můj, skoro prázdný, talíř a položí ho na skleněný stoleček. Vyzvedne mě do vzduchu. Sám si sedne do křesla a mě si položí na klín. Opřu si hlavu o jeho rameno a zavřu oči. Nenápadně se snažím vdechovat jeho vůni, ale nevyjde mi to. Kuchel vzala oba dva talíře a odnesla je. Levi toho využije a políbí mě.

Jeho rty mi tak chyběly...

Pustí mě, až když vejde do obýváku Kuchel. ,,Jste tak sladcí!... Vážně Vám to přeju." Já se jenom usměju a sklopím pohled do klína. Vážně nepotřebuji, baby mě viděla se červenat. ,,Něco tu pro tebe mám, Levi." Po očku se na ni podívám. Začala se hrabat v kabelce. Vytáhla všechno možné. Rtěnku, řasenku, peněženku, klíče od auta, pak další make-up, ale pořád nenašla to, co hledala. Podívám se zvědavě na Leviho. Ten pozoroval vlastní mámu, co hledá. Obejmu ho, okolo pasu a přitisknu se na něj ještě víc. Spokojene zavřu oči a vydechnu. Levi mě začal hladit ve vlasech a já si to užíval.

,,Na!" Křikne Kuchel a podá něco Levimu. Vzal si to a já se podíval, co dostal. Čokoládu. Polknu. Levi se na mě podívá. ,,Neboj dostaneš." Zakroutím hlavou v záporu. Překvapeně se na mě podívá.

,,Já jsem na kakaové boby alergický, tím pádem i na čokolády..."

Japan [Riren]Kde žijí příběhy. Začni objevovat