Japan [Riren]

27.

Neměl jsem v plánu Leviho pouštět, ale musel jsem. Byl na mě namáčklí jak sardinka. Stoprocentně neměl pohodlí. Ač nerad, jsem začal Leviho pouštět. Chvíli na mě jenom ležel, pak se zvedl. ,,Teď mi řekni, co se stalo," podívá se mi do očí.

,,A.. když nechci?" Povytáhnu obočí. Zamračí se, ale nic neřekne. Sleze z postele. Nejdříve koukal po pokoji a potom na dveře. Jo.. taky bych si představoval pokoj modela, trošku jinak, než teďka jak vypadá. Zvednu se do sedu a pozoruji ho.

,,Víš že koukat na lidi je neslušné?" Pootočí se na mě. Zrudnu a uhnu pohledem. Zmohl jsem se jenom na tiché ano. ,,Určitě jsi nesnídal." Měl jsem na jazyku tolik odpovědí, ale ani jednu jsem mu nestihl říct, protože odešel z pokoje. Ještě z chodby na mě zavolal, že mám pět minut na to se obléknout a přijít do předsíně. Nevím proč zrovna tam, když je tady kuchyň, ale dobrá...

V tašce jsem našel šedé džíny a černý rolák. K džínům jsem připl  černý pásek. A jako třešničku na dortu jsem přidal klíč, který jsem dostal k patnáctinám od mámy. Doufám, že v tom vypadám jako člověk a né jako monstrum. Poupravím si trošku své vlasy, které byli trochu více vlhké- stejně si dělali co chtěli, tak nevím proč se snažím...

Vyjdu z pokoje a zamířím si to do koupelny vrátit ručníky, potom vyrazím za Levim. Už ze schodů jsem slyšel, jak podupává nohou. Je nervózní? Ale k němu se nervozita nehodí... Koukal do mobilu a něco tam hledal. Někdy ťukal na klávesnici, nebo  jen tak projížděl. Něco hledal, to vím stoprocentně, ale co. To nevím. Ale rád bych to věděl. A tak strašně moc. Nazul jsem si černé Adidasky a podíval se na Leviho. Otevřel dveře a rukou mi naznačil, abych vyšel. Tak jsem vyšel a čekal na něj před domem. Zavřel dveře a šel k brance.

,,Neměli bychom zamknout?" Zeptám se a ukážu na dveře. Neviděl mě, ale stejně zakroutil hlavou. ,,Ne." Před brankou se zastaví, uklidí mobil do kožené bundy a podívá se na mě. Nejistě vyjdu za ním. Otevře branku a čeká než projdu. Přes rameno se na něj podívám. Koukal se mi na zadek. Zčervenám a zastavím se. Levi na dálkové ovládání otevře auto. Než mi stihne otevřít dveře, tak si je otevřu sám. Obešel auto a nasedl za volant. Nastartoval a vyjel.

,,Můžu vědět, kam jedeme?" ,,Nech se překvapit," ,,A když ti řeknu, že nemám rád překvapení, tak mi to řekneš?" ,,Nevypadáš na člověka který by neměl rád překvapení." ,,Možná to tak nevypadá, ale já překvapení, vážně nemám rád.." ,,Nevěřím ti." ,,Geh zur Hölle, Levi!" Řeknu naštvaně. Založím ruce na hrudi a podívám se uraženě z okýnka.

Nemám ho rád..!

- ,,Geh zur Hölle, Levi!"- ,,Jdi k čertu, Levi!"