Led jako čokoláda (Znovu na ledě 2)

Gratitude

A je to to znovu. A znovu mi docházejí slova. Příběh Robyn a Wesse je moje srdcovka, a ano vím, že jsem si všechno totálně vymyslela, ale i tak je, a nejen je, mám v srdci hluboko zakořeněné a hrozně nerada se s nimi loučím. Jenže musím. Vždy něco končí a něco nového začíná a já už nechci natahovat jejich trápení a jejich strasti. Myslím, že si toho oba dva prožili tolik, že už si zaslouží svůj happy-and.

Je úžasné vidět, že jste vydrželi až do konce a že jste jim fandili a čekali na každou novou kapitolu. Díky za vás! Neskutečně si toho vážím. To je to, co autora dokáže motivovat, nakopnout a posunout dál – jste to vy čtenáři a já si nedovedu představit, že bych někdy mohla být vděčnější, za to, že jste tomuto příběhu dali šanci. Takže ještě jednou DĚKUJI! Ano, přesně tobě, co tyhle slova právě čteš.

Velký díl taky patří těm mým dušičkám, co během příběhu stály po mém boku, povzbuzovaly mě, měly pochopení, říkaly mi, co tam mám zase za blbost, a byly nadšení z první erotické scény, která mi teda dala neskutečně zabrat. Děkuju, že vás mám!

Snad brzy u dalšího příběhu.

Vaše Mousí