My criminal boy/ L.T.

9. Kapitola

Louis's povs

Hned jak všichni přišli jsem opustil Rose a šel to s nima probrat vedle do kuchyně. Rose nepotřebuje slyšet další poznatky k Joshovo gangu. Ano, to je přesně ten gang, co jde po Rose. S Joshem jsme byli nejlepší parťáci a spolupracovníci, ale jednoho krásného dne nás zradil. Vyhnal jsem ho až za město, ale teď porušili moje pravidla a jsou tady.

Opřel jsem se o linku abych měl lepší výhled. Hannah s Rebeccou si sedli na linku naproti mě, Harry, Liam a Zayn stáli na různých místech a ten hajzl Niall se znovu dobýval do lednice. Nenažranec jeden. To si nemůže nosit jídlo z domova?

" Jak je Rose?" Zeptá se najednou Rebecca a větu řekne skoro šeptem.

" Hodně jí to vzalo, takže asi nic moc" udělám vážný pohled a založím si ruce na prsa." No takže.. Zavolal jsem vás proto, že potřebuju pohlídat Rose abych mohl prohledat město, kvůli Joshovi, určitě tady bude mít svoje lidi" vysvětlím jim svůj dokonalý plán. " Nějakej dobrovolník?"

" Já tu s ní budu!" vypískne nadšeně Rebecca.

" Sorry Becco, ale chci aby tu byl někdo silnější" odpovím jí načež mě probodne vražedným pohledem. Nenávidí stejně jako Hannah, když jí říkám, že je slabá. Ale já to ignoruju.

" Tak já" ozve se Harryho chraplák.

" Ne tebe já potřebuju" zavrtím záporně hlavou a můj zrak přejde k Niallovi. Ládoval se mým sendvičem, který jsem si včera dělal. Já ho zabiju zmetka.

" A co ty Nialle?" Povytáhnu obočí a naštvaně se na něj podívám.

" Šéfe, ale.." začne mluvit s plnou pusou, ale já ho přeruším.

" To máš za ten sendvič bro.. Budeš až do večera hlídat Rose a pak ještě půjdeš uklidit z jejího bytu tu kočku" poručím mu. Všichni se začnou smát a chichotat. Niall rozzuřeně vrátí sendvič zpátky do lednice a se založenýma rukama se o ní opře. Smích začne pomalu ustávat.

" Půjdem se podívat na Rose" řeknou obě dvě holky a jdou do obýváku. Přikývnu hlavou i když jsem trochu proti. Chvíli jsem potichu a poslouchám Beccu a Hannu. Jen tak pro jistotu. Rose nemusí vědět všechno. Byl jsem tak zažraný ve svých myšlenkách o Rose, že jsem ani nepoznal, že na mě Harry mluví.

" Tommo, slyšíš mě?" Mluví na mě a přitom mi mává před očima. Proberu se ze svých myšlenek a zvídavě se na něj podívám.

" Říkám, kdo s kým a kam pojede" vysvětlí mi a přitom se napije z otevřeného piva. Můj dům sakra není obchoďák! Pokrčím rameny s nezájmem. Harry zakroutí očima a zavolá obě dvě holky.

" No takže.. Zayn a Hannah pojedete na severní část. Liam a Rebecco pojedete na západní a já s Harrym pojedu na východ. Nějaké otázky?" Povytáhnu obě dvě obočí. Nikdo nic neřekne. " Nikdo, tak už můžete vypadnout" pokývl jsem směrem k hlavnímu vchodu. Většina pokývne hlavou a s rozloučením typu čau Tommo nebo čau šéfe odejdu. Promnu si obličej a rozhodnu se, že půjdu za Rose. Když jsem vešel do obýváku, viděl jsem jí ležet na pohovce jak klidně spala. Dneska toho musela snést hodně. Nedivím se jí, že tak rychle usne. Přišel jsem k ní a opatrně jí vzal do náruče. Spala tak tvrdě, že se ani nevzbudila. Odnesl jsem jí po schodech nahoru do mého pokoje. Vešel jsem a přešel k posteli, kde jsem jí položil. Když jsem odcházel ke dveřím s tím, že si půjdu na zahradu zapálit zarazil mě její tichý hlas.

" Louisi, prosím.. Zůstaň" její hlas byl tichý a plný strachu. Zastavil jsem se skoro před dveřma. Měl jsem pocit, že jí tam nemůžu nechat samotnou. Otočil jsem se a šel znovu k posteli. Lehl jsem si vedle ní. Hned se ke mně přitiskla, jakoby se něčeho bála. Ještě víc jsem si jí přitiskl k sobě a obmotal ruce okolo jejího těla. Nevěděl jsem, co dělám.. Nikdy bych tohle nedělal.

" Děkuju" špitla skoro neslyšně a pak začínala v klidu dýchat. Nevím jestli k ní něco cítím, nikdy jsem tohle ještě nezažil. Nikdy jsem nikoho nemiloval. Nevím jestli chci někoho milovat. A nevím, jak milovat.

Po chvíli přemýšlení nad Rose jsem zavřel oči a usnul do tvrdého spánku.

***

Probudil jsem až ráno v jedenáct. No jestli se tomu dá říkat ráno. Ospale jsem si promnul obličej a otevřel oči. Probudil jsem se tak, jak jsem včera usnul. Rose mi klidně spala na hrudi a já se musel pro sebe usmát. Nepustila se mě ani na minutu. Ale teď jí budu muset opustit. Opatrně jsem jí dostal z mé hrudi a vstal. Měl jsem strašnou chuť na cigaretu. Potichu jsem vyšel z pokoje a šel dolů do kuchyně si pro cigarety. Otevřel jsem skříňku, kde jsem měl svojí zásobu cigaret a drog. Ale už tady žádný sáček nebyl. Budu muset říct Zaynovi. On je náš hlavní dealer. Vzal jsem si krabičku cigaret ze skříňky a šel na verandu ven. Hned jsem si jednu vyndal a zapálil. Popotáhl jsem a sedl si na židli. Promnul jsem si oči, abych se mohl trochu probrat.

Opakovaně jsem natahoval a vydechoval kouř. Dost mě uklidňovalo jen tak sedět na své verandě, koukat do blba a kouřit při tom cigaretu. Pro někoho jsou cigarety zabiják, ale pro mě jsou to relaxační papírky s tabákem. Každým tahem se ten papírek s tabákem zmenšoval a zmenšoval až byl úplně dokouřenej. Tím jsem nedopalek zašlápl a pak šel znovu dovnitř. Koukl jsem se na mobil, který ležel na konferenčním stole v obýváku. Už je čtvrt na dvanáct, kde je k sakru ten Horan. Nějakou tu dobu jsem nervózně pochodoval po obýváku, než jsem uslyšel bouchnutí dveří. Konečně. Šel jsem do chodby, kde už si Niall zouval boty.

" Nazdar šéfe" pozdraví mě radostně a zuje si boty.

" Co ti tak dlouho trvalo?!" Vyhrkl jsem místo pozdravu. Už jsem mohl být dávno s Harrym v autě.

" Sorry no, tak kočka zabrala hodně práce" vymluví se a přitom pokrčí rameny. Niall je z nás takovej pohodářskej typ. Všechno je mu u prdele, ale když mu o ní jde, tak to takovej kliďas pak není.

" Louisi?" Uslyším Rosein tichý a ospalý hlas. Jestli teď slyšela o tý kočce tak to jí dneska budu uklidňovat celý den...