×Zkus Mě Donutit× ✔

3) Nevede se

Pomalu jsem sešla schody do sklepení.

Řekněte mi popravdě, topí se tady někdy?

Profesor Senovous Sejf (snad jsem se trefila) seděl za stolem a nejspíš řešil administrativu.

Ani ke mě nezvedl oči, jen mávl hůlkou a jako na povel se do vzduchu vznesl malý kotlík a vznášel se mi před nosem.

,,Vařte," přikázal profesor.

Poslušně jsem si otevřela učebnici a pomocí levitačního kouzla ji přinutila, aby létala za mnou.

Skříň byla přecpaná tucty přísad do lektvarů.

Některé z nich jsem ani neznala.

Černovlasý profesor se však neobtěžoval věnovat mi ani sekundu svého času, takže jsem se na jeho pomoc nemohla spoléhat.

Budu muset improvizovat.

Vstáhla jsem ruku k první přísadě.

Dračí jazyk? Co to sakra znamená?

Připadala jsem si straceně. Měla jsem Brumbálovi hned říct pravdu a ušetřit ho sklamání.

,,Alová? Zapoměla jste snad kde máte kotlík?" zeptal se chladně profesor.

Poslušně jsem si nabrala do náruče asi deset lahviček s přísadami a položila je vedle budlajícího kotlíku.

Házela jsem to tam postupně. Ne podle recepru, ale podle barev duhy.

Možná jste si už všimli, že jsem mírně praštěná, ale taky nehodlám přiznat porážku před mastným Zmijozelem.

Tohle vypadá zajímavě. Hup s tím do kotlíku.

Tenhle prášek má krásnou barvu. Nasypu ho tam hrst.

Tak strašně jsem si přála, aby ten černý Sup odešel a já si mohla mezi starými učebnicemi znovu ukrást Prince dvoji krve jen a jen pro sebe.

Ale tohle nebyla pohádka, takže jsem jen dál házela nesmyslné kombinace do kotlíku a modlila jsem se ke všem bohům, abych neodbouchla půlku školy.

Poslední přísada však rospoutala peklo. Kotlík se zbarvil do nebezpečně rudé a začal hlasitě bublat.

Profesor vyskočil ze židle a začal zběsile mávat kůlkou.

Já radši ustoupila do zadu a dlaněmi si zakryla tváře.

Za chvíli byla krize zažehnána, tedy alespoň krize s kotlíkem.

,,Nejlepší studentka lektvarů?" zavrčel profesor.

,,No tak to mi povězte, co jste to právě namíchala!?"

Můj mozek začal pracovat na plné obrátky. Musela jsem honem rychle vymyslet výmluvu.

,,No já jsem vlastně nic nevařila. Tohle není vlastně moje chyba ale vaše. Máte mi pomáhat ne? Místo toho si sedíte u stolu a nevěnujete mi pozornost."

Hned jak jsem to vypustila z pusy, okamžitě jsem toho litovala.

Lektvarysta si založil ruce na prsa a kysele se usmál.

,,Takže drahá Havraspárka se dožaduje mojí pozornosti? No dobře. Od teď vás nepustím z očí. Doufám že jste dosáhla toho, o co jste usilovala a teď zmizte!"

Sebrala jsem všechny svoje učebnice a vyletěla z učebny bez jediného sluvka na rozloučenou.

*+*+*+*+*+*+*+*+*

,,Tohle je hodně zlé," zamumlala Lenka do tmy když jsem ji toho večera vylíčila všechno, co se stalo v lektvarové učebně.

,,Indy ty máš vážně talent na problémy!"

,,Já vím," zahučela jsem a schovala se pod peřinu.

,,Tohle bude naprosto příšerný rok s naprosto příšerným koncem. Budu ráda když prolezu."

,,Neber to tak černě," konejšila mě Lenka.

,,Prostě doženeš pár nedostatků a budeš připravena na Korunku."

,,Ale já mám nedostatky ve všem. Ani nevím kde bych měla začít," vzdychla jsem.

,,Začni tím, že se naučíš jméno profesora lektvarů," navrhla poťouchle Lenka.

,,Sekerus Kompas Steak," řekla jsem zcela vážně a pak už jsem jen poslouchala Lenčin přidušený smích.

Voda dokáže ničit i uzdravovat.

*+*+*+*+*+*+*

Indy se jen tak nevzdá 😘

*Aivi*