54) NKÚ

350 40 14
                                    

Brumbála vůbec netrápilo to, že jsem nevyhrála Korunku a ani to, že jsem se jí nezúčastnila.

Popravdě se ani o Korunku moc nezajímal, jen vyjádřil obavy o NKÚ a další chod školy.

Trochu zmateni jsme se Severusem vyšli z ředitelny, krátce se na sebe podívali a pak se každý vydal do své koleje.

Cestou jsem potkala Lenku, která se dívala do stropu.

,,Jsem zpátky," pozdravila jsem jí, ale Lenka nereagovala, jen se dál dívala do stropu.

Pochopila jsem, že Lenka má svou obvyklou náladu a pokračovala jsem v cestě do společenské místnosti.

Škola mi zase začala, měla bych se připravit na krušné časy.

*+*+*+*+*+*+*+*+*+*+*+*

Dny jsem trávila v knížkách. Potřebovala jsem dohnat skluz, který jsem díky Korunce nabrala.

Začala jsem si uvědomovat, že Korunka byla jediný záměr, jak se se Severusem scházet, ale teď, když nás už Korunka nespojovala, prakticky jsme se nevídali.

Chybělo mi to, vážně moc.

Útěchou mi byla jen vyhlídka na úspěšné NKÚ.

Škola byla vzhůru nohama. Brumbál zmizel a ředitelkou se stala Umbridgeová.

Její novoty byly devastující, ale já je moc nevnímala.

NKÚ konečně přišly. Byla jsem nervózní jako nikdy, ale stále dokola jsem si opakovala, že všechno zvládnu.

Kouzelné formule, které přišly jako první, jsem zvládla levou zadní.

Od tohoto testu jsem byla naprosto klidná a všechny testy i úkoly plnila levou zadní, až do posledního předmětu.

Lektvary. Dost mě vyvedlo z míry, když jsem zjistila, že Severus se na zkoušky nedostavil, ale musela jsem to přejít a soustředit se na lektvar.

Když jsem dovařila a vyšla z učebny, z ramen mi spadlo obrovské břímě.

Pohledem jsem vyhledala Harryho a zamávala jsem na něj. Měla jsem v úmyslu slavit s nimi.

Protlačila jsem se davem studentů a zavadila o mladého mrzimora.

,,Slyšeli jste to? Snape prý není ve škole!" slyšela jsem z druhé skupiny studentů, kteří na své testování ještě čekali.

,,Prý mu někdo umřel, někdo z rodiny," řekl jeden zmijozelský student a otočil se na svojí partu.

Tahle poznámka mě absolutně odzbrojila a na chvíli jsem se zastavila a zaposlouchala.

,,Včera mu přišla zpráva, že je v kritickém stavu a on okamžitě odjel ze školy, byla jsem u toho," zasmála se jízlivě jiná zmijozelka, potěšená tím, že ví víc, než její spolužáci.

Omráčeně jsem je pozorovala s otevřenou pusou.

Jeden zmijozel se na mě podíval a já se konečně vzpamatovala a klopýtla dozadu, přičemž jsem narazila do havraspára, který se na mě jen zamračil a pokračoval v debatě s kamarádem.

Srdce mi bilo jako o závod. Šlo o Mood, určitě. Severus nikoho jiného neměl.

Vyběhla jsem z místnosti plné lidí. Nevěděla jsem, co mám dělat.

Brumbál byl pryč, Severus tu nebyl a za Umbridgeovou jsem jít nemohla.

Vydala jsem se za jediným člověkem, který mi mohl pomoct.

*+*+*+*+*+*+*+*+*+*+*

McGonagallová stála uprostřed pozemku a krotila rozjařené studenty.

,,Alová! Neběhejte!" zavolala na mě varovně, ale já jí nevnímala.

,,Paní profesorko," sotva jsem chytala dech.

,,Musím vidět Seve- totiž pana profesora Snapea," vychrlila jsem ze sebe.

McGonagalová přísně přimhouřila oči a sjela mě přísným pohledem.

,,Ten tu teď není," promluvila nakonec.

,,Prosím, musíte mi říct co se stalo s Mood Snapeovou," zaprosila jsem znovu.

Moodino jméno zapůsobilo okamžitě.

,,Indy, Severus je už ve škole, ale nemyslím si že teď bude chtít někoho vidět," začala pomalu profesorka.

Tohle mi stačilo.

Běžela jsem jako smyslů zbavená.

Sklepení bylo prázdné, jelikož se zkoušky konaly v jiné učebně a všichni studenti se buď učili na nadcházející zkoušku, nebo se šťastně hřáli na slunci.

Doběhla jsem k Snapeově kabinetu a zabušila na ně.

Žádná odezva.

Zkusila jsem vzít za kliku, ale bylo zamčeno.

,,Severusi, to jsem já, prosím, otevři," zavolala jsem skrze dveře.

Žádná odpověď.

Znovu jsem zabušila na dveře.

,,Severusi, sakra otevři ty dveře! Co se stalo? Co se stalo s Mood?"

Odpovědí mi bylo jen hrobové ticho.

Přitiskla jsem ucho na dveře.

,,Severusi, potřebuju to vědět! Nepatří jen tobě, mám na to právo!"

Chvíli bylo jen ticho, a pak jsem uslyšela cvaknutí zámku.

Vzala jsem za kliku a vešla dovnitř. 

*+*+*+*+*+*+*+*+*

Nevěřte všemu, co je psáno... jen přátelská rada :)

*Aivi*

×Zkus Mě Donutit× ✔On viuen les histories. Descobreix ara