×Zkus Mě Donutit× ✔

49) Snídaně

Mood se ukázala jako skvělá hostitelka a ještě lepší rozptýlení od mých povinností. Abych řekla pravdu, nepřipravovala jsem se ani na zkoušky, ani na Korunku. Jen jsem celé dny poslouchala Moodiny příběhy ze Severusova dětství.

Opravdu jsem si ty dny v Moodině přítomnosti užívala. Mood mě dokonce provedla po okolí. Ukazovala mi rozličné domy a vyjmenovala nespočet kouzelníků, kteří zde žili. Nezapamatovala jsem si jméno ani jednoho, ale v paměti mi utkvěl jeden starý kouzelník, který se provdal za bludičku v domnění že je to jeho ztracená manželka. Při svatební noci ho však jen oloupila o všechny peníze a nakonec i o život.

Moc jsem tomu nevěřila. Z toho co jsem o bludičkách slyšela, se tahle rozhodně nechovala jako pravá bludička, nic jsem ale neřekla. Moodiny historky byly daleko zajímavější, než všichni Bradavičtí učitelé OPČM dohromady.

Za dva dny přišel dopis. Další pokyn pro nadcházející Korunku.

Nebudu vás nudit formálním dopisem plných nepodstatných informací, které jsou vám známy už z předešlé Korunky, ale byla v něm jedna překvapivá zpráva.

Letošní Korunka bude pojata jako maškarní bál.

,,Severus se zblázní," zasmála se Mood, když jsem ji nechala dopis přečíst.

,,Bude mu to připadat krajně nedůstojné. Možná ho donutím, aby si vzal alespoň škrabošku."

Ztlumila jsem smích. Takže maškarní bál? Proč ne.

*+*+*+*+*+*+*+*+*+*+*

Druhého dne ráno jsem spala o něco déle. Chtěla jsem si užít to lenošení v posteli do pozdních hodin, než se budu muset vrátit do školy.

Rozespale jsem na sebe hodila župan a vyšla z pokoje. V domě to sladce vonělo po skořici a vanilce.

Mood zřejmě připravovala sladkou snídani.

Prošla jsem obývacím pokojem až do kuchyně. Najednou jsem se však zastavila v půli cesty a pozpátku couvala do obývacím pokoji.

Zírala jsem na Severuse sedícího v křesle s knihou v ruce.

,,Dobré ráno," řekla jsem zmateně, že to spíš vyznělo jako otázka než pozdrav.

Severus jen vzhlédl od knihy kývl hlavou a zase se pustil do čtení.

Zmateně jsem se vydala už podruhé do kuchyně.

Mood stála u stolu a zdobila palačinky.

,,Víš, Indy, mohla bych všechno to jídlo připravit jediným mávnutím hůlky a dovolím si říct, že by bylo stejně dobré jako tohle. Já však dávám přednost rukám v mouce. Dobré ráno. Palačinky jak je máš ráda," podala mi s úsměvem talíř.

Už jsem si zvykla na to, že mi Mood mi odpovídá na otázky dřív, než je vůbec vyslovím.

,,Děkuji Mood, dobré ráno i tobě."

,,Severus se dnes uráčil vylézt z brlohu," zakřičela Mood hlasitě, aby to slyšel i Snape v obývacím pokoji.

Odpovědí jí bylo jen hrdelní zavrčení.

,,Protivný jako vždy. Myslím, že je zdravý jako řípa."

Pustila jsem se spokojeně do palačinek.

Za chvíli se do kuchyně dobelhal i Severus.

,,Už jsi slyšel tu zprávu? Bude z tebe královna plesu," zasmála se Mood a vytáhla z kapsy škrabošku.

Severus se zamračil.

Mood mu přidržela škrabošku před očima.

,,O čem to mluvíš?" zamumlal Snape, Moodinu ruku však neodehnal.

Mezi těmito lidmi panoval jakýsi zvláštní vztah. I když si byli vzhledově podobní a povahově zcela rozdílní, jejich rodinná vazba byla zcela hmatatelná.

,,Indy, máš u sebe ten dopis?" zeptala se Mood.

Pokývala jsem hlavou a chtěla se vydat do pokoje, ale Snape mě zarazil mávnutím ruky.

,,Neobtěžuj se, zajisté mi stejný dopis přišel taky, že Mood?"

Mood se zářivě usmála.

,,Máš na to patnáct minut Uhlíčku, hledala bych rychle."

Severus protočil oči a zmizel z kuchyně.

Vyprskla jsem smíchy.

,,Uhlíčku? Jak to vzniklo?"

Mood se zasmála.

,,Nikdy nechtěl nosit nic jiného než černou. Ve svých dvanácti letech mi řekl, že jeho víla kmotřička byla černoška a do vínku mu dala uhlí. Proto má prý tak černé vlasy a takovou smůlu."

,,A je to pravda?" zeptala jsem se se smíchem.

,,Je pravda, že jeho porodní bába měla černou pleť, ale nikdy mu nikdo uhlí nedal."

,,A co ta hra?" dožadovala jsem se všech odpovědí.

,,Když jsem ho učila kouzlit, schovala jsem mu jeho oblíbené knihy všude po domě a on je měl pomocí kouzel najít. Šlo mu to vždy velice dobře."

Napíchla jsem si na vidličku kus palačinky.

,,Kde je ten jeho dopis? Jen mezi námi?"

,,V krbu," usmála se Mood.

,,Bude si ho muset sestavit z popela."

*+*+*+*+*+*+*+*+*+*

Tak co říkáte na Mood? Já jí miluji.

*Aivi*