×Zkus Mě Donutit× ✔

42) Sníh

Vločky sněhu se líně snášely k zemi a pokrývali temný hrad panensky bílou vrstvou.

Zima začínala a pro studenty to znamenalo jen dvě věci: Vánoční prázdniny a výlety do Prasinek.

Pro mne to však znamenalo jen to, že se Korunka blíží víc, než bych si přála.

Zrovna jsem vycházela z knihovny, v ruce tunu různých knížek o všemožných rostlinách a přísadách a pyšně jsem si je nesla do pokoje.

Zahnula jsem za roh a málem vrazila do černé postavy splývající se zdí.

,,Jdeš mi pomoct?" usmála jsem se a podávala Severusovi půlku knih z náruče.

Snape jen odmítavě zavrtěl hlavou tak prudce, že to spíš vypadalo, že si chce odehnat vlasy z obličeje, než že vyjadřuje nesouhlas.

,,Potřebuji si něco zařídit v Prasinkách, jdeš se mnou," sykl potichu.

Ani náznak otázky, byl to příkaz.

,,Dneska mám už plno," odbyla jsem ho příkře a chtěla jsem odejít. Severus mě ale chytil za paži a otočil k sobě.

,,Potřebuji si promluvit a Bradavice už nejsou nejbezpečnějším místem," zavrčel tiše.

,,Fajn, fajn," klidnila jsem ho.

,,Nemusíš hned vrčet. Sejdeme se ve tři u vchodu," rozhodla jsem.

,,Sejdeme se v jednu a buď dochvilná," řekl prostě Snape a zmizel v knihovně.

Vyplázla jsem za ním jazyk, přetočila oči a mašírovala do pokoje.

*+*+*+*+*+*+*+*+*

Brodili jsme se sněhem až k zapadlé vesničce.

,,To fakt neexistuje kouzlo, které by nás tam dostalo rychleji?" zafuněla jsem.

,,Přesmisťovat se v areálu školy je zakázáno a letaxem bychom sice mohli, nevím však, do kterého krbu by ses chtěla přemístit.

V Prasinkách vlastní letax jen pár lidí a určitě by jim vadilo, kdyby ses jim objevila v domě a šlapala jim po koberci," nadhodil pomalu Snape.

Chvíli jsme mlčeli a jen zírali na bílý, třpytivý sníh.

,,Tak co bylo tak tajného, že jsi mi to nemohl říct ve škole?" zajímalo mě.

,,Umbridgeová se snaží sesadit ředitele."

,,Máš to z dobrých zdrojů?"

,,Sama mi to řekla."

,,No tak to je zlý."

Brumbál se nenechá sesadit snadno," pokračoval Severus.

,,Vytvořila si kvalitní síť donašečů, povětšinou z mé koleje," připustil.

,,Zase si nefandi," usadila jsem ho.

,,V mé koleji je dost lidí, kterým dělá dobře ničit druhým život."

,,Co vůbec potřebuješ v Prasinkách?" zeptala jsem se po chvíli ticha.

,,Máslový ležák," odpověděl Snape.

,,A kvůli tomu mě vlečeš až sem?" vykřikla jsem popuzeně.

Severus se jen usmál.

,,Šla jsi ráda," dodal ještě.

Zalétla jsem k němu naštvaným pohledem a koutkem oka zaznamenala jeho zdvižené koutky úst.

Vzpomněla jsem si na poslední den školy a zrudla tak strašně, že by dokázal roztát všechen sníh na zemi.

Místo toho však začalo naopak sněžit.

,,Alová! Už zase?" zamručel Sevrus s přehodil si přes hlavu kapuci svého zimního pláště.

,,To určitě nedělám já," protestovala jsem.

Severus přidal do kroku a nechal mě za sebou.

To neměl dělat. Všude kolem byl sníh a já jsem přece Elementaristka. Tohle musel předpovídat.

Jeho plášť zkropila sprška sněhu a na zádech se mu uděl bílý flek.

,,Koule sněhu, jak originální. Jsi snad v prváku?" okomentoval to Snape tvrdě.

V tu chvíli mu kolem ucha prosvištěla další kulička.

Snapeovi asi došla trpělivost a ladným pohybem hůlky na mě sesypal celou lavinu.

,,Nehraj si s ohněm, Indy," doporučil mi pobaveně a nechal mě ležet za sebou.

*+*+*+*+*+*+*+*+*

V Prasinkách bylo hlava na hlavě, takže jsme si jen pořídili nějaké knihy a vrátili se do hradu.

I tak musím přiznat, že to byl jeden z nejlepších dnů v Bradavicích.

*+*+*+*+*+*+*+*+*+*+*

Taky jste si vždycky přáli navštívit Prasinky? 

*Aivi*