×Zkus Mě Donutit× ✔

27) Nevěří nám

Pomalu jsem otevřela oči.

Jsem mrtvá? Jestli ano, tak je tohle nebe vážně divné.

Ležela jsem na ošetřovně, zabalená do deky.

Matně jsem si vybavovala co se stalo.

Hřbitov. Harry. Bolest.

Zhluboka jsem se nadechla a pokusila se zvednout.

Harry ležel na lehátku vedle mě a pravidelně oddechoval.

Pomalu jsem vylezla z postele. Nohy jsem měla stuhlé a hlava mě bolela.

Dveře se rozlétly do kořán a do místnosti vpochodoval Brumbál. Těsně za ním dupal ministr kouzel, celý rudý v obličeji.

,,Tohle je směšné! Máme důkazy že se Voldemort vrátil. Máte vzpomínky dvou očitých svědků! Co ještě potřebujete?" hřímal ředitel.

,,Vzpomínky se dají změnit Brumbále, to víte moc dobře. Nemáme jediný hmatatelný důkaz!" oponoval ministr kouzel.

Až teď si mě Brumbál všiml.

,,Indy, jak se ti daří?" zeptal se opatrně.

,,Pěkně na nic," přiznala jsem.

Ředitel jen pokýval hlavou a mávl rukou k ministrovi.

,,Indy, tenhle idiot zpochybňuje tvoje vzpomínky," pronesl s naprosto vážnou tváří.

,,No dovolte!?" urthl se na něj rudý ministr.

,,Brumbále, jste si doufám vědom toho, že jsem autorita a-"

,,Vy nevěříte tomu, že se Voldemort vrátil?" přerušila jsem ho.

V tu chvíli do místnosti vešla profesorka McGonagalová, profesor Kratiknot a Severus.

Ministr kouzel k nim zalétl pohledem, jako by u nich čekal oporu.

,,Je mi líto slečno Alová, ale nemáme důkazy a-" koktal pomalu.

,,A já nejsem dostatečný důkaz? Málem jsem chcípla abych vám všem zachránila zadek vy idiote!" zaječela jsem.

,,Slovník Alová!" prskl Severus.

Zašklebila jsem se a sklopila oči k zemi.

,,Nicméně Indy má pravdu," bránil mě Brumbál.

,,Musíte varovat kouzelníky, tohle není hra!"

,,Nebudete mi říkat, co mám dělat. Tahle holka se určitě jen zapletla s nějakými lotry a její bujná fantazie už udělala své," usoudil ministr.

,,To je naprostý nesmysl," přidala se do konverzace profesorka McGonagalová.

,,Nespochybňujte názory Ministersta Minervo!" varoval ji temně, otočil se na podpatku a dlouhými kroky vyšel z ošetřovny.

,,Jak to že nemáme důkaz?" vypískl profesor Kratiknot.

,,Co syn Bartyho? To on nastražil ty dvě přenášedla, pracoval pro Vy-Víte-Koho. Můžou ho vyslechnout a pak-"

,,Syn Bartyho Skrka je mrtvý," upozornil ho Severus.

,,Nějaký imbecil neuhlídal Mozkomory!"

,,Slovník!" zavrčela jsem.

Černé oči po mě šlehly ledovým pohledem.

Otřásla jsem se.

,,Můžu jít spát?" zamumlala jsem nakonec a koukla na stále spícího Harryho.

,,Má v sobě tolik tišícího lektvaru, že by to skolilo i koně," řekl pomalu Severus.

,,Chceš ho taky?"

,,Ne díky," odmítla jsem rychle.

,,Bude to lepším. Nebudeš mít noční můry," přesvědčoval mě i nadále.

,,Noční můry jsou velmi prospěšné," oponovala jsem.

,,Jak chceš," pokrčil Severus rameny a vydal se pryč.

Chtěla jsem ho zastavit a promluvit si s ním o samotě.

Říct mu o všem, co se stalo na hřbitově.

Říct mu o tom, že pro mě znamená víc, než si myslí.

Ale byla jsem až příliš unavená.

Dnes už jsem neměla sílu dál bojovat.

*+*+*+*+*+*+*+*

*Aivi*