×Zkus Mě Donutit× ✔

41) Veritasérum 2/2

Už mi nezbývala ani minuta. Hlava se mi točila, a v puse se mi začala tvořit bílá pěna.

Vrávoravým krokem jsem doběhla ke katedře, přičemž jsem se svalila na židli a začala prohrabávat ampulky.

Celá třída se nepohla ze svých míst, jen slepovala můj zápas.

,,Bezoár," vyprskla jsem těžce.

Věděla jsem že za pár sekund ztratím vědomí.

Severus se konečně vzpamatoval a zřejmě i pochopil co jsem udělala.

Vyštěkl na třídu aby opustila učebnu a strčil mi do ruky malou lahvičku.

Lačně jsem vypila obsah a sesunula se na stůl.

Těžce jsem oddechovala a pokoušela se urovnat si myšlenky.

Severus zabouchl dveře za posledním studentem a otočil se ke mě.

,,Cos provedla, Indy?" zeptal se temně.

,,Vynechala jsem dvě přísady a udělala z toho jed. Víš jak jsi mi kdysi říkal, co se stane když špatně uvařím Veritasérum? Nedosáhnu žádného účinku a otrávím se.

Smrt se dostaví do patnácti minut, pokud si nedám protilátku."

Severus ohromeně stál neschopen slova.

,,S ničím té babizně pomáhat nebudu. Moc dobře jsem věděla, co po mě bude chtít."

,,Proboha Alová! Nemůžeš se otrávit pokaždé, když se o tebe nezajímám," zamručel Severus s lehkou ironii v hlase.

,,Minule jsi mě otrávil ty! Mám snad právo se pro jednou otrávit sama," zasmála jsem se a vykašlala přitom spršku krve.

,,Odvedu tě na ošetřovnu, ty otravo," řekl Severus a pomohl mi zvednout se ze židle.

,,Jak moc jsem otravná?" vybuchla jsem smíchy.

,,To si ani nedovedeš představit," řekl přísně Severus, ale já bych přísahala, že se mu koutky úst zvedly v úsměv.

Všechno bylo zase normální.

*+*+*+*+*+*+*

Na ošetřovně jsem strávila pouze několik hodin.

Vypila jsem snad tunu všemožných odporných lektvarů a mohla se vrátit do rušného studentského života.

I když to Severus nepřiznal, moje otrava měla jen pozitivní účinky.

Né tedy, že by to pro můj organismus bylo bůh ví jak zdravé, nebo že bych si tak upevnila vztahy se svými vrstevníky, ale získala jsem důvěru té babizny Umbridgeové.

Nevěděla jsem přesně, co plánuje se školou udělat, ale brzy to začne a až k tomu dojde, já budu ta první informovaná.

Korunka měla taky brzo začít a po ní NKÚ.

Tento rok bude náročný... možná ho ani nepřežiju.

Odtrhla jsem oči od učebnice lektvarů a pohledem vyhledala Severuse.

Ten zrovna stál ve velmi nepohodlné poloze nad kotlíkem a neslyšně pohyboval rty.

Poslední dobou si pro sebe mumlal často a pokaždé, když jsem ho při tom přistihla se jen zamračil a otočil se ke mě zády.

,,Umbridgeová chce zrušit všechny kroužky a spolky, týká se to i nás?" zeptala jsem se po chvíli.

Severus vzhlédl, v očích nepřítomný pohled.

Bylo na něm poznat, že ještě před krátkou dobou byl v myšlenkách velmi daleko.

,,Myslím si že nejsme ani kroužek, ani spolek a navíc jsem jí velmi podrobně zdělil, že pracujeme na účinnějším lektvaru na pravdomluvnost, než je Veritasérum.

Myslím že se nemáme čeho bát."

,,Ty jsi lhal vrchní vyšetřovatelce?" zalapala jsem po dechu v hraném údivu.

,,Už to tak bude," povzdychl si Snape.

,,Snad na mě nepoužije to tvoje Veritasérum. Mám svůj život docela rád."

,,Ne, nemáš," upozornila jsem ho.

,,Nemám," přisvědčil.

*+*+*+*+*+*+*+*+*+*+*+*+*

Indy se vylíže ze všeho. Snad se jí to štěstí nepustí.

*Aivi*