15. Virgo

452 31 3
                                    

"Vysvětli mi to, prosím. Jak to že jste dém...teda padlý andělé? Když jsme všichni andělé, tak proč vy jste padlý?" zeptala jsem se. Smutně zavrtěl hlavou.

"Na tuhle otázku ti nemůžu odpověď ani kdybych chtěl. Někdo mi vymazal paměť a mám trochu okno." řekl mi. Chápavě jsem pokývala hlavou. "Myslím, že důvod tohohle rozdělení je, že jsme měli rozdílný názor. Jen nevím na co."

"Aha. Další otázka. Proč jsi měl sebou tu zbraň?" zeptala jsem se.

"Byla to jen pojistka, že mě vyslechneš." řekl a vytáhl zbraň. Otevřel zásobník a ukázal mi ho. Byl prázdný. "Neměl jsem v plánu vystřelit."

"Aha. Fajn, tak dál. Proč bych se k tobě měla přidat? Jestli jsme všichni stejní, tak proč bych si měla vybírat?" zeptala jsem se. Virgo se zamračil a koukl se na oblohu. Pak se mi podíval do očí, ale jeho výraz zůstal vážný.

"Protože já a ostatní padlý andělé chceme svrhnout z vlády anděle, abychom mohli nastolit mír. Ne každý anděl je ten dobrý." řekl a já kývla. Z toho sezení mě už bolel zadek, takže jsem si lehla do trávy. Hned jsem se zase zvedla, jinak bych asi usnula.

"Ano, to platí i u lidí. Ne každý je ten hodný. Ty jsi velitelem nebo vůdcem padlých andělů?" optala jsem se na další otázku. Ano, jsem takhle zvědavá od malička.

"Ano, já je všechny vedu, takže jsem takový vůdce. Poslouchají mě, ale ne proto, že jim to nakážu, ale proto, že se jim můj názor líbí. Dělají to z vlastní vůle." vysvětlil mi. Pokývala jsem hlavou. To hodně vysvětluje.

"V té listině máš napsané jméno Dark - anděl snů. Co má za znak určení?" chtěla jsem vědět. Je tu totiž šance, i když jen malá, že se jedná o toho padlého anděla, který na mě použil svůj dar a vtáhl mě do světa nočních můr.

"Černého pantera." odpověděl s ledovým klidem Virgo. No jo, on mě vlastně sleduje, takže ví všechno. Ok, tak je to on. Zajímavé.

"On se změnil na zvíře, které má jako znak určení. To umí každý anděl?" zeptala jsem se ho. Se smíchem kývl. Fakt by mě zajímalo, kde bere ten optimismus.

"A jak se to dělá? Taky bych to chtěla umět." řekla jsem mu. Zasmál se a položil mi ruku na rameno.

"Musíš zavřít oči, spojit se se svým zvířetem a musíš ho nechat, aby v tebe vzplynul. Ale teď to nedělej. Tady jsme moc na očích. Zařídil jsem, aby neslyšeli nic, co si tu řekneme, ale všechno vidí." řekl mi. Němě jsem kývla.

"Kdo všechno vidí?" zeptala jsem se. Muž si stáhl ruku k sobě, takže nechal mé rameno na pokoji. Pak na chvíli zabloudil pohledem k obloze.

"Chápu. Někdo tam z vrchu." řekla jsem.

"Jo, andělé. Všichni padlý andělé jsou totiž tady na této planetě Zemi. Andělé to tak zařídili." řekl a pak se zasmál. "Teď mě poslouchej." přešel z normální řeči do šepotu. "Vždycky když něco řekneš, tak se tvař vystrašeně a když něco řeknu já, tak zkus působit naštvaně. Přece jen nás možná sledují."

"Dobře." řekla jsem a zkousla si spodní ret. Je to klasický tah, který dělají vystrašené ženy. Virgo měl zase tu svou kamennou masku. Doufám, že si někdy promluvíme tak, že nás andělé neuvidí.

"Mám další otázku. Proč na mě Dark vyzkoušel svůj dar?" zeptala jsem se a pohladila šedé vlka vedle mě po hlavičce.

"Protože tě chtěl otestovat. Pokud by ses z jeho noční můry dostala živá a zdravá, znamená to, že jsi prošla zkouškou a jsi připravená na nabídku o spojenectví. A ty jsi prošla, Kim." řekl a pokýval uznale hlavou. "Máš velkou moc a sílu. Nikdo se z jeho můr nedostal tak rychle jako ty. Překonala jsi rekord."

"Jaký byl nejlepší rekord před tím mým?" zeptala jsem se ho.

"Dva týdny." odpověděl a já otevřela překvapeně pusu. Muž se podíval na hodinky a vstal. "Rád bych ti odpověděl na všechny otázky, ale bohužel mi za minutu začíná další schůzka s radou."

"Chápu." řekla jsem otráveně. Virgo se přiblble usmál.

"Dej mi velkou facku." řekl. Nechápavě jsem ho sledovala. "Neboj. Budu v pořádku. Jen to udělej. Nemůžu odejít jen tak." Aha. Takže je to kvůli andělům.

Zavřela jsem oči, vstala a pak se naštvaně podívala do jeho očí. Křikla jsem na něho sprostou nadávku, rozhodila rukama do stran a na konec mu vrazila obří facku. Muž se zamračil a chytl se za bolavou tvář. Přešel ke stromu a tam se zastavil.

"Jsi dobrá herečka. Měla by jsi hrát v nějakém filmu. Tohle není sbohem. My dva se ještě uvidíme." řekl a než jsem se nadála tak ve stínu toho stromu zmizel. Hustý.

"Má pravdu. Jsem dobrá." šeptla jsem si, uvolnila se a uklidnila. Vlk vyskočil na tlapky a s mým souhlasem, že se může jít proběhnout, zmizel v lese. Virgo je zřejmě můj přítel a né naopak.

Hele Rexi, když mě teď tak napadá - u té komety mi Lara řekla: Musíš.....a pamatuj..... může za........to..........Virgo. Nemyslela tím, že za to může. Jenže neměla sílu, aby mi to vysvětlila a kvůli vynechaným slovům to vyznilo takhle blbě. Že? Pomyslela jsem si.

Vskutku je to tak, má paní. Zněla odpověď. Pokývala jsem hlavou. A když mě pak varovala, že si mám dát pozor, protože Virgo vidí každý můj krok, myslela tím, že mám být ve střehu, ne že si mám dát bacha na něj a že kdybych ho potřebovala, tak je pořád v mé blízkosti. Viď?

Opět správně, má paní. Už vám někdo řekl, že jste až výjimečně chytrá? S takovou by z vás mohla být policistka nebo detektivka. Pověděl mi v hlavě. Zasmála jsem se. Ne, tohle je poprvé, co mi někdo říká, že jsem chytrá.

Otočila jsem se a šla do chatky. Tam jsem si sedla na židli a v ruce si prohrávala s důležitou listinou. V tom mi to došlo. Sakra. Rexi, pojď ven.

Ano, má paní. Řekl a pak se v doprovodu duhového světla zjevil na mém rameni. Pohladila jsem duhovce po peří a do drápů mu vložila listinu.

"Schovej jí v mém nitru na stejném místě jako je schovaná ta moje." řekla jsem. Duhově zbarvený pták přikývl a v záblesku světla opět zmizel v mém nitru.

Pokud ale Virgo není ten špatný a je na mé straně, tak kdo je to zlo? Proti komu mám vést válku? Na koho si mám dát pozor? Kdo je zodpovědný za všechno, co se tu děje? Na to teprve budu muset přijít. Ale jedno vím. Pravda vyjde najevo. Ať už teď, nebo později.












Ahojky zlatíčka moje ❤❤
Tak jo, další kapitola je konečně tady. Dělám si srandu, tak dlouho jste na ní nečekali. No, tak snad se vám líbí. Pokud máte nějaké otázky k tomuhle příběhu, tak pište do komentářů. V dalších kapitolách se budete dozvídat odpovědi. Hezky postupně.
Vaše Kiki ❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤

Křídla osuduWhere stories live. Discover now