Nemluv s cizími [Černý telefon FF]

Kapitola 16.- Obavy

Zrovna jsem telefonovala se svým kamarádem ze Spriengfieldu; Liuem (je to Liu, kdybyste nepochopili, sorry, jestli zase skloňuju špatně XD).
,,Tak jaké to tam je? Jak se má Vance? Potkalas nové lidi?'' valil jednu otázku za druhou a chtěl znát všechny detaily.
,,Denver je docela zajímavý.'' nechci Liuovi přidělávat starosti, pokud se zmíním o dodávce, vždycky je rád, když slyší, že se jeho přátelé mají dobře. ,,Vance se od chvíle, co jsem ho viděla naposled před 2 lety hodně změnil, je z něj nejdrsnější chlap na škole.'' nemohla jsem se ani zmínit o mých problémech ve škole, i když tam půjdu POPRVÉ až zítra. ,,A pár kamarádů jsem si našla, jsou boží, ale ty a ostatní budete vždy v mém srdíčku.''
,,To moc rád slyším, že se tam máš dobře! A neboj, nás řešit nemusíš...příští rok o letních prázdninách přijedeš, ne?'' 
,,Samozřejmě! Přece bych se na vás nevykašlala jen kvůli tomu, že jsme každý někde jinde!'' řekla jsem skoro nevěřícně.
,,Kéž by se tvoje teta a strýc mohli nastěhovat do Spriengfieldu, všechno by mohlo být jako dřív...alespoň bychom poznali toho tvého bráchance!'' na konci se zasmál, ale přesto vím, že je smutný z toho, že už se nebudeme tak často vídat...
Ušklíbla jsem se. ,,No, bylo by to dost zajímavé...ale není to možné, teta a strýc se odmítají odstěhovat, nechtějí opustit své rodné město. Ale zkusím Vance přemluvit, jestli by nechtěl příští rok přijet s námi do Springfieldu.''
,,Super, to by bylo skvělý!'' hned bylo slyšet, že je šťastnější.

Někdo najednou zaklepal na dveře. Divné, Vance je v Grab N Go, strýc jel za svými kamarády někam do hospody a teta je na schůzi...a i kdyby to byl jeden z nich, proč by klepali? Je odemčeno. A o žádné návštěvě nevím...
,,Promiň Liu, musím jít, někdo klepe.''
,,Dobroš, tak já se ti někdy zase ozvu.''
,,Jasně, budu se těšit! Měj se!''
,,Ty taky, čau!''
Zavěsila jsem.

Došla jsem ke dveřím a otevřela je. K mému zděšení a překvapení zároveň za dveřmi stáli Finney, Bruce a Gwen. 
Gwen doslova odstrčila svého bráchu a Bruce, vrhla se na mě a obejmula mě.
,,Mellany, pane bože, co se stalo? Víš jaký jsem o tebe měla strach?!'' křičela, ale nebyla rozzlobená, spíš vyděšeně zoufalá. Tiskla se ke mě jak o život a já skoro zapomněla, jak dýchat.
,,Gwen, vždyť ji udusíš.'' Finn se zasmál a popadl svou sestru za rameno, aby ji ze mě dostal. 
,,Mell, děje se něco? Můžu potvrdit, že se Gwen bála...nebo bych měl říct vyšilovala.'' řekl Finn a odclonil svou sestru za sebe, aby se na mě znovu nevrhla.
Kvůli nějaké dodávce přidělávám ostatním jenom další a další starosti. Připadala jsem si kvůli tomu dost hloupě...stydlivě jsem se objala rukama kolem sebe a přimhouřila oči. Rozhodně si zaslouží odpověď.
,,Prostě...ta blbá dodávka mi nahání hrůzu! Byla přímo za námi a proto jsem utekla.'' přiznala jsem.
,,Všimli jsme si té dodávky. Jakmile jsi odběhla, dodávka odjela pryč...i my se začínáme bát, omlouváme se, že jsme ti předtím nevěřili.'' řekl Bruce smutně.
Usmála jsem se. ,,To je v pohodě...a já se omlouvám, že jsem vám nic neřekla a beze slova vystartovala.''
,,To nic...já se zase omlouvám za svou přehnanou reakci.'' dodala Gwen, tentokrát ze smíchem.
Mávla jsem rukou, že se nic neděje a taky se usmála. ,,Nechcete na chvíli dovnitř? Venku je dost chladno.'' bylo zataženo, dost foukalo a všichni měli na sobě tričko s krátkým rukávem, Gwen měla na sobě šaty a její klepající nohy nešly přehlédnout. ,,Můžu vám udělat kakao.'' navrhla jsem.
Finn pokrčil rameny a podíval se na Bruce a Gwen. ,,Já jsem pro, stejně nemáme co dělat.''
,,Jasně, proč ne? V tomto počasí se stejně nedá trénovat na zítřek.'' řekl Bruce a rozhodil se smíchem ruce.
Gwen jenom přikývla.
Pozvala jsem všechny dovnitř a řekla jim, aby si sundali boty. Poslala jsem je všechny do obýváku na pohovku, zatímco já jsem v kuchyni dělala kakao pro nás všechny.

Když jsem měla hotovo, na malém podnose jsem přinesla hrnky s horkým kakaem a dala každému jedno před ně na stůl.
,,Díky. Nepřišla jsem moc připravená.'' poukázala Gwen na své šaty.
,,Není zač. A pro příště raději sleduj zprávy o počasí.'' sedla jsem si na pohovku vedle Gwen, napravo od ní, nalevo byl Finney a pak byl Bruce. Pohovka byla dostatečně velká, takže jsme se v pohodě vešli.
,,Jsi doma sama?'' zeptal se Finn.
Přikývla jsem. ,,Teta je na důležité schůzce, strejda je se svými přáteli nejspíš někde v hospodě a Vance hraje pinball v Grab N Go.''
,,Nebude jim vadit, že jsme tady?'' zeptala se Gwen, rozhlížejíc se po místnosti.
,,Myslím, že ne, teta Diane už Bruce zná...a podle toho, co jsem tetě řekla o tobě a Finneym, myslím, že vás 2 považuje za dobré lidi.'' uklidnila jsem je a usrkla z kakaa.
Všichni se usmáli nad tím, že je všechno v pořádku a taky začali popíjet z kakaa, které mezitím malinko vystydlo.

Všechno bylo super, s Brucem, Gwen a Finneym jsme mezi sebou debatovali o všem možným. Jsou rádi, že zítra konečně nastoupím do školy. Bruce řekl, že vzhledem k tomu, že jsme stejně staří, budeme s největší pravděpodobností spolužáci! Ale Finn bohužel chodí o třídu níž...a Gwen...ta už je úplně mimo. 
Finn se zmínil o Robinovi. Řekl, že pokud budu ve stejné třídě s Brucem, Robin bude taky můj spolužák. Také řekl, že se s ním klidně bavit můžu, že je prý v pohodě.
No, ještě uvidím...

Z ničeho nic na chodbě práskly dveře a do obýváku vešel Vance...no nazdar a teď otázka...má zrovna teď náladu na seznamování? Nerad se představuje.
Finn na jeho příchod reagoval doslovným strnutím. Finney se Vance bojí? Je to stejné jako tenkrát s Billym.
Rozhodla jsem se situaci odlehčit malým vtípkem. ,,Vance, ahoj! Kdybych věděli, že tě máme čekat, udělala bych kakao navíc!''
Gwen a Bruce se zachechtali, zatímco Finn byl pořád ve svém strnulém stavu.

Vance zkřížil ruce na prsou a párkrát poklepal nohou o podlahu, přemýšlel, jak reagovat na jiné děti v našem obýváku, můj vtípek raději ignoroval. Chvíli tiše přemýšlel, pak si povzdechl a přiblížil se k nám.
,,Kde ti se tu vzali?'' zeptal se otráveně a poukázal na ty 3.
Nechtěla jsem znovu spustit téma o jisté dodávce, abych nezhoršila atmosféru, tak jsem trošičku zalhala. ,,Přišli mě navštívit, chtěli mi jen říct něco ohledně školy a tak...''
Podezíravě se na nás všechny podíval a pokýval hlavou. 
,,Tak...nepředstavíš nás?'' zeptala se Gwen šeptem ke mě.
Postavila jsem se. ,,Jasně, ehm...Vance, to je Bruce, Finn a Gwen, mí kámoši. Bruce, Finne, Gwen, myslím, že vám Vance představovat nemusím.''
Bruce a Gwen si s Vancem potřásli rukou v pohodě, ale s Finneym to bylo trochu jinak, strašně se zdráhal. Trochu jsem do něj šťouchla prstem.
,,Neboj se, dokud ho nenasereš, je jako koťátko.'' mrkla jsem na Vance, aby na můj ''roztomilý'' komentář nic neříkal. Neochotně se ušklíbl, ale za tou fasádou jsem viděla, že ho to malinko rozhodilo.
Finn se nakonec odhodlal a potřásl si s ním.
,,Vidíš? Ani to nebolelo!'' pogratulovala jsem mu a znovu si sedla. 
Finn souhlasil a taky se sedl. Gwen a Bruce hned po nás. Vance si sedl do strejdova křesla vedle pohovky.

Debata pokračovala dál s Vancem. Šlo to docela dobře...až na to, že Finn ze začátku bál odpovídat na jakýkoliv Vancův argument nebo větu, protože si myslel, že ho může jakkoliv urazit. Vance si toho všimnul a řekl Finneymu, že kdyby nebyl můj kamarád, nikdy by si s ním ani nepotřásl rukou. A jelikož to udělal, je z něj automaticky jeho kamarád...jenom trochu zvláštnějším způsobem.
Ačkoliv Vancův argument pro někoho zněl zvláštně, mě dával hodně velký smysl. Chce si zachovat svou pověst, ale jenom kvůli mě je milý k těm, které mám ráda já. 

Vance Hopper...obávaný drsňák na škole...věrný a milý bratranec a kamarád, navždy.

Ani nevíte, jak strašně moc mě baví psaní této knížky! Černý telefon je a stále bude můj oblíbený film❤ 

Už jsem to nemohla vydržet, musela jsem napsat kapitolu, kde se Vance seznamuje s ostatními...ještě Griffin, Donna a Robin! Robin bude s největší pravděpodobností v další kapitole, to vám můžu říct dopředu.

Jinak...zajímalo by mě, jaká je vaše nejoblíbenější postava z filmu 'Černý telefon'? Napište do komentářů, ráda si je čtu! Já osobně mám nejradši Vance a Robina.

Pokud se vám kapča líbila, můžete dát hvězdičku, nebolí to😁. Uvidíme se u další kapitoly, mějte se krásně a ahoooooj!