Kapitola 45.- Příprava

21 4 0
                                    


Z pohledu vypravěče

Robin na ten Texaský masakr nešel, nemohl. Připadal by si ještě hůř, než předtím. Tenkrát se domlouval s Mellany, že tam půjde s ním...

Finney mu ten večer volal a požádal ho, jestli by se nemohli zítra sejít u zídky, že mu musí něco říct. Robin souhlasil.

Hned další den šel ke škole jako každý jiný den. Finney a Gwen tam už na něj čekali. Finney se opíral o zídku, zatímco Gwen na ní seděla. Oba se tvářili dosti zkroušeně. 
,,Čus Finne, Gwen.''pozdravil je Robin. Potom si všiml jejich výrazů. ,,Ehm, je to vážně tak zlé?'' 
Finn si povzdechl. ,,Gwen měla další sny. Dneska brzy ráno našla i něco zajímavého.'' kývnul na svou sestru, aby mu svůj ''nález'' ukázala.
Gwen si sáhla do zadní kapsy a něco vyndala. Byl to šátek...šátek, který Robin daroval Mellany. Ten černý se slunečnicemi. 
,,To ale...'' Robin si šátek od Gwen vzal a nemohl věřit vlastním očím. Svíral ho v rukou. ,,Kde jsi ho našla?''
,,Byl uvázaný na jednom stromě. Mellany ho tam dala, viděla jsem to.'' odpověděla Gwen. 
Robin vyvalil oči. ,,Povedlo se jí utéct?!''
Gwen zavrtěla hlavou. ,,Málem. Nebyla ale dost rychlá. Chytač ji srazil dodávkou a pak ji v bezvědomí odnesl zpátky do dodávky a odjel. Mellany se toho šátku nejspíš vzdala, aby nám dala vědět, kde by mohla být.''
Než Robin stačil zpracovat si myšlenky, Finn promluvil. ,,Gwen měla ještě jeden sen. Chtěli jsme ti ho říct už včera, ale vypadal jsi, že už jsi toho měl ten den dost.''
Robin si vzpomněl na včerejšek, jak se složil před paní Hopperovou. ,,O čem byl?''
Gwen se prosebně podívala na svého bratra, nechtěla to být ona, kdo mu tohle řekne.
Finn se nakonec odhodlal. ,,Jae zemřela. Byla pohřbená na nějakém temném místě v domě. Nevím přesně, kde ten dům je. Jediné co víme, je to, že před tím domem je takový zvláštně tvarovaný strom.''
Robinovi se div nezastavilo srdce. Pokud Jae zemřela, co to znamenalo pro Mellany? Jak je na tom teď ona? Co když už taky nedýchá? Robin se obával co dalšího vyjde z Gwen další den...
Mellany, bojuj.
,,Myslíte, že se Mell...stalo to samé?'' Robin tu otázku pokládat nechtěl, ale chtěl vědět víc. 
,,Nejsem si jistá...to zjistím tuto noc. Ujišťuju tě, že budeš jeden z prvních, kterým o tom řeknu.'' řekla Gwen, jejíž výraz ještě víc potemněl. Byla vyčerpaná, detektivové a policisté ji pořád kvůli snům vyslýchají, ve škole se sotva soustřeďuje na učivo a její táta není o moc lepší.
,,Díky...za vše co se pro ní snažíš udělat.''
Gwen se nepatrně usmála. ,,Dělám jenom to, co by udělala ona pro nás.''
Trojice se pak vydala do školy. 

-

-

-

Mellany

Mamrd jeden zkurvenej.

Zrovna jsem se vzbudila, zpátky na té hloupé, staré matraci. Bolela mě hlava a z nosu mi tekla trocha krve. A pak ten bok...bože, to bylo peklo...

Čirá nenávist, to jsem teď cítila. Chytač je zlý a prolhaný člověk. Manipulátor, únosce a sadista. Jasně...jak by mě mohl jen tak pustit? NIJAK!
Nyní hraju jeho hru: na zlobivce. Pokud odejdu bez jeho souhlasu, ztrestá mě smrtí. Přesně jak to udělal Jae.

Musím se pokusit přežít.
,,Sráč zpropadenej.'' zamumlala jsem a setřela si dlaní krev z nosu.
A dost, musím uvažovat! Pokud něco honem rychle nevymyslím, Chytačova sekera mě zabije během ani ne 5ti sekund. On má sílu, ale já mám něco víc: mrštnost a chytrost. 
Udělám to tak, jak mě učil táta. Zmapuju své okolí a podle toho můžu vymyslet různé pasti, které mi můžou pomoct.

Dobře, nejdřív záchod. Dlaždice pode mnou jsou uvolněné, pod nimi je hlína. Kdybych zvládla udělat díru a pak ji třeba zakrýt kobercem, mohu udělat nemilé překvapení. 
Kde ale sehnat lopatu? Hmmm...
Holýma rukama by mi trvalo několik dní a já nejspíš tolik času nemám...počkat! Záchod! No ovšem, víko záchodové nádrže. To se dá použít jako skvělá lopata.

První plán na past máme...teď další, tentokrát ''hlavní'' místnost. Tady se budeme celkem nahánět. Potřebuju něco, čím ho můžu zpomalit, ale mě samotnou to nezpomalí...možná koberce? Jo, to by šlo.
Srolované koberce jich tu je několik. Albert se zdá být už starším mužem, jeho by to určitě zpomalilo. Já mám stále mladé nohy, mě to nezastaví.

Ještě by se hodila jedna past, tentokrát nejlíp zbraň. Možná ono víko od nádrže? Ne, ne, ne, potřebuju něco lehčího a praktičtějšího. Něco co se dá perfektně uchopit do ruky a dobře se to drželo. 
,,Zbraň, zbraň...''
Najednou se ozvalo zazvonění telefonu. Zazvonil jenom jedno, dál už zvonění nepokračovalo. No jasně, telefon! Zjevně se mi rodiče nebo Jae snaží dát vodítko na dobrou zbraň.
Pokud se mi povede odtrhnout ho z drátu, měla bych skvělou zbraň...a drát by mohl posloužit jako škrtidlo. 

Tak...plány na pasti a zbraně mám...tak do toho Mellany. Musíš, i přes tu bolest.

-

-

-

Z pohledu vypravěče

Gwen spala; další pokus o sen. Poslední dny chodila spát brzy, aby zjistila co možná nejvíc. Čím dýl mohla spát, tím líp. 
V pokoji měla černočernou tmu, jediný zdroj světla byla měsíční záře skrz žaluzie. 

U její postele seděla postava. Žena s tmavě hnědými vlasy a hnědýma očima. Její oděv se skládal z černých šatů až ke kotníkům a neměly žádné rukávy. Byla boso. Z nosu jí tekla krev a obličej měla celý poškrábaný. Celá osoba byla poloprůhledná.
Tato osoba se jmenovala Kate Garcia, rozená Hopperová.

Kate se zvedla a naklonila obličej ke Gwen. Pozorovala ji, ale ne děsivým způsobem. Následně odhrnula několik vlasů Gwen z jejího obličeje.
,,Tvé sny jsou nepřesné. Myslím, že teď jsi připravená vidět něco víc.'' zašeptala. Jednou rukou jí stále držela vlasy stranou a tu druhou jí dala na hlavu. ,,Abys obnovila svou pravou sílu a našla mou dceru, musíš se ponořit hluboko do sebe. Teprve potom budeš schopná vědět kde je.'' Konečky prstů na hlavě Gwen začaly světle modře zářit. ,,Najdi ji. Hledej a nic nepřehlížej.''

Gwen se začala ve spánku různě kroutit a převalovat. Už na ní přišel další sen. Tentokrát nabíral na intenzitě. Byl jako živý, ostatně jako každý její sen, ale tentokrát nabyl na hrůzostrašnosti. Ale šlo o Mellany, muselo to tak být.

Vance ležel na nemocničním lůžku, stále v kómatu. Byly to už 3 dny, co byl z toho pekla osvobozen, spolu s Henrym.

U jeho postele někdo seděl. Muž s hnědými vlasy a zelenýma očima, který měl na sobě černé tričko, koženou bundu, tmavé kalhoty a společenské boty. Obličej měl kvůli střepům ze skla celý poškrábaný. Byl poloprůhledný.
Byl to muž jménem James Garcia.

Vstal se dal obličej tak, aby byl pár centimetrů od Vancova obličeje. ,,Poslyš, chlapáku. Musíš se probrat. Už nezbývá moc času.'' řekl a dal obě ruce na místo mezi Vancovým krkem a líci. ,,Mellany brzy čeká konečný rozsudek, může přežít, ale může také umřít. To nechceš dovolit, že ne?'' konečky jeho prstů začaly zářit světle modrou barvu.
Vance se začal v obličeji pohybovat střídavě se mračil nebo se svíjel. ,,Já to věděl. Probuď se, běž a pomoz jí. Ale pozor, nesmíš znovu padnout do stejné pasti.''

Vance potom najednou prudce otevřel oči. ,,Mell...'' zachroptěl.


Rodiče Mellany vědí, že se blíží konečný boj. Tak posílají na pomoc Gwen a Vance...ale vážně pomůžou?

Co Mellaniny pasti?

Bude mít Mellany šanci?

To vím opět jenom já.

Snad se kapča líbila! Dejte hvězdičku, nebolí to⭐ Mějte se krásně,Vaše Alyra🫰🫰

Nemluv s cizími [Černý telefon FF]Where stories live. Discover now