Particular taste

•13•

Na chvíli jsem zavřela oči a pak jsem přitiskla své rty na ty jeho. Cítila jsem jak se prudce nadechl a jakmile pohnul rty, poposedla jsem si k němu blíž. Své ruce přesunul na moje záda, přes které sjel až k mému pasu a já ruce dala za jeho krk. Nevěděla jsem, jestli s nimi mám něco dělat a tak jsem je tam nechala jen tak položené a věnovala jsem se jenom jeho rtům.

Když ruce přesunul na můj zadek a nadzvedl ho, přehodila jsem nohu přes jeho stehna a sedla jsem si na něj obkročmo. V tu chvíli mi poprvé vklouzl jazykem do pusy a já se na chvíli zarazila. Nikdy jsem se takhle nelíbala, nevím jak na to. Věděla jsem, že nemůžu zůstat u nic nedělání a začala jsem kopírovat pohyby jeho jazyka, což se mu podle toho jak se na mě natiskl líbilo.

Ruce jsem přesunula z jeho ramen do jeho vlasů a užívala jsem si, že jsou na chvíli moje. On ze svých rukou uvolnil můj zadek a vyjel s nimi opět trochu víš tak, že vyhrnul moje tričko. Už mi ho chtěl přetáhnout přes hlavu když jsem jeho ruce chytla do těch mých a odpojila jsem od sebe naše rty.

"Já nemůžu, promiň tohle nemůžu" vykoktala jsem ze sebe a on si hlavu schoval do dlaní. "Co nemůžeš?" Zeptal se bez jakékoliv emoce když se zvednul a já si rukama schovala ramena, na která mi začala být zima. "Ehm tohle, nemůžu si s tebou nic začínat" šeptla jsem a podívala jsem se na něj. "Začínat? To se neboj, my dva si spolu nic začínat nebudeme, tohle nic neznamenalo" pokroutil hlavou rozešel se zpátky k motorce. Pomalu jsem se rozešla za ním, ale než jsem tam stihla dojít, Shawn nastartoval a rozjel se na cestu.

"Děláš si ze mě srandu?!" Zakřičela jsem, ale myslím, že mě stejně neslyšel. K čemu mi tohle všechno bylo? Jsem tak blbá. Sedla jsem si na zem a asi tak půl minuty se mi dařilo nerozbrečet se. Slzám jsem pak nechala volný průběh a lehla jsem si na záda, takže jsem teď viděla na nekonečno hvězd, které se tam za tu chvíli stihly objevit. Když jsem se uklidnila, zvedla jsem se opět na nohy a rozešla jsem se směrem k silnici, u které svítily lampy. Už jsme tudy několikrát jeli autem, ale nikdy jsem tudy nešla. Rozklepaně jsem se rozešla z kopce dolů a pokaždé, když mě míjelo nějaké auto, zahltil mě nepříjemný pocit.

Když kolem mě projelo nějaké auto a otočilo se aby se vrátilo zpátky ke mně, rozeběhla jsem se. "No tak stůj" zavolal na mě povědomý hlas a já se opravdu zastavila. Na chvíli ve mě vzplanula naděje, že by se pro mě Shawn vrátil, která ale hned zmizela, jakmile jsem spatřila Noaha. Shawn by stejně přijel na motorce, nevím proč si dělám falešné naděje. Nevím proč si dělám vůbec nějaké, nechal mě tu.

"Beth posloucháš mě? Pojď do toho auta" křikl na mě ještě jednou Noah a já oběhla auto abych si mohla sednou na místo spolujezdce. "Jsi v pořádku? Viděl jsem jak se Mendes vrátil sám a tak jsem se po tobě radši zajel podívat" vysvětlil a já se usmála. "Děkuju moc, nevím co bych jinak dělala" přiznala jsem a on kývl. "Chceš odvézt k nám?" Zeptal se a já zakroutila hlavou. "Odvez mě ke mně prosím" promnula jsem si spánky a ignorovala jsem jeho pohled.

Jakmile jsme dorazili k mému domu, oba jsme vešli dovnitř a já se hned rozplácla na postel. "Co se stalo, Bethany?" Zeptal se a já sklopila hlavu. "Je to vážně kretén, měl jsi pravdu Noahu. Já-já...?" Chtěla jsem mu říct, co se mezi mnou a Shawnem stalo, ale nevysoukala jsem to ze sebe. "Co ty? Udělal ti něco?" Zhrozil se a já rychle zakroutila hlavou. "Ne to ne jenom...nechci o tom mluvit" zakryla jsem si oči aby neviděl slzy, které se mi z nich vydraly.

"Tak já půjdu ano? Budeš v pohodě?" Zeptal se a já zvedla hlavu zpátky k němu. "Zůstaň tady semnou prosím, nenechávej mě tu samotnou" špitla jsem a on se zasekl. "Vážně?" Zeptal se a já se trochu odsunula abych mu vedle sebe udělala místo.

Hned jak si vedle mě lehl, přitulila jsem se k němu a zavřela jsem oči. "On pro tebe nikdy nebude dobrej, nikdo nebude" zašeptal. Jestli to ale bylo v realitě a nebo ve snu, nejsem schopná rozpoznat.

Jaký máte názor na Noaha? 🌸🌸