Particular taste

•35•

"Počkej!" Křikla jsem na něj, když jsem ho dohnala na tmavém parkovišti. On se, ale nezastavil a bez jediného pohledu na mě šel dál k jeho motorce. "Shawne!" Křikla jsem znovu a on se na mě otočil mezitím, co bral do rukou jeho helmu.
"Bethany neřeš to. Prostě řekl pravdu, nikdy se nebudeme bavit" pokrčil rameny a nandal si helmu. "On ti lhal!" Rozhodila jsem rukama a on se uchechtl. "Si myslíš, že to nevím? Vím to moc dobře Beth, ale...prostě tady vždycky budu já a on...a ty si vždycky vybereš jeho" polkl a nasedl na ten černý stroj. Než jsem stihla něco říct, rozjel se pryč.

Se slzami v očích jsem se otočila zpátky k velké černé budově a pomalým krokem, jsem se tam rozešla. Ani ne po minutě jsem znovu uslyšela ten hlasitý zvuk, ale neotáčela jsem se jelikož jsem nechtěla být zklamaná. Jakmile mě, ale uchopil za rameno a otočil k sobě, leknutím jsem vyjekla.

"Co to-"
"Mrzí mě to, to co jsem řekl pořád platí, ale zrovna teď nepotřebuješ další problémy. Pojď sem" roztáhl ruce a já po chvilce váhání obmotala paže okolo jeho velkého těla. "To s tvou ségrou mě mrzí. Měla si mi to říct" zašeptal a já k němu zvedla hlavu. "Já vím" šeptla jsem tiše a on se pousmál.

"Můžu tě-" chtěla jsem se zeptat, ale on místo toho sám přitiskl své rty na ty moje. Miliony motýlků se rozletěly po celém mém těle a já se z toho lehce zachvěla. On mě objal okolo mého pasu a tím mi dodal teplo, které mi chybělo. Bylo to jiné. Možná to bylo tím, co mi před chvíli řekl a nebo tím, že tu pro mě je v tuhle chvíli. Každopádně nevím, jak jiné to bylo. Nevím jestli je to špatně nebo dobře, ale asi mu začínám propadat. Chci aby byl u mě, objímal mě, líbal mě a povídal si semnou. Chci s ním trávit čas a chci aby on to chtěl taky.

"Nevybrala bych si ho, v tom ohledu jako tebe bych si ho nikdy nevybrala" řekla jsem, když jsem se od něj odpojila a on položil ruku na mou tvář, předtím než mě znovu jemně políbil.

****

Probudila jsem se na nepohodlné dřevěné židli, když mi někdo poklepal na rameno. "Co se děje?" Rychle jsem vyletěla do stoje a rozhlédla jsem se dokola. "Emma bude v pořádku. Nemůžeme za ní teď jít, ale podařilo se jí zachránit" řekla máma a já jí rychle objala. "Díky bohu" vydechla jsem a ona se na mě usmála. "Všechny jsem poslala do školy a tak se nediv, že už tu nejsou. On se ale vrátil" ukázala na tu nejroztomlejší věc na světě. Shawn tam spal na židli a choulil se do klubíčka, na sobě měl velkou šedou mikinu a rty měl jemně napuchlé. "Měla by si ho probudit a oba by jste měli jet domů" řekla a já naklonila hlavu na stranu. "Ty nepojedeš?" Zeptala jsem se. "Musím do práce, opravdu musím ale budu brzo doma" odpověděla a já jí s povzdychnutím objala.

Když odešla, s malým úsměvem jsem se otočila na tu choulící se dokonalost. Pomalu jsem k němu došla a klekla jsem si před něj. "Haló, vstávej" slabě jsem s ním zatřásla a on tiše zamručel. "Shawne" drkla jsem do něj znovu a on líně otevřel oči. "Ahoj" ihned se probral jak mě uviděl a věnoval mi jeden ze svých neodolatelných úsměvů. "Pojď vypadneme odsud" zvedl se a natáhl ke mě ruku, kterou jsem s úsměvem přijmula.

"Proč si se vrátil?" Zeptala jsem se při cestě k jeho motorce a on se uculil. "Nechtělo se mi do školy a přišlo mi fajn aby si tam někoho měla, až tvoje mamka bude muset jít" dal ruku na má záda a já se k němu trochu naklonila. Když jsme byli na parkovišti, marně jsem se rozhlížela po parkovišti, jeho motorku jsem tu však neviděla. "Přišel si pěšky?" Zhrozila jsem se a on se tomu jenom zachechtal. "Jsem tady autem krásko" pokroutil nademnou pobaveně očima a já kývla. "Jaktože máš auto i motorku?" Zeptala jsem se a on pokrčil rameny. "I když táta chlastal, měli jsme vždycky hodně peněz" řekl a já znovu kývla.

"Prosím" otevřel mi dveře od černého auta a já se usmála než jsem nasedla. Už jsem v něm jednou jela, ale to jsem si ho moc neprohlížela jelikož jsem usnula. "Vypadá nově" konstatovala jsem a přejela jsem dlaněmi po desce auta. "Moc s ním nejezdím" odpověděl a rozjel se na cestu.

"Pojedeme me mně, nebo k tobě?" Zeptal se a já si zkousla ret. I když bych nejradši jela ke mně, musím pak ještě poděkovat Noahovi a Zoe. Zároveň si taky chci lehnout do peřin, které voní po Shawnovi.
"K tobě"