Particular taste

•59•

PROSÍM PŘEČÍST KONEC!!!!
"Vážně ti nic není, možná by jsme měli zajet k doktorovi" řekl Shawn poté co jsem přestala zvracet a já jenom mávla rukou. "Nic mi není" řekla jsem rázně a on si povzdychl. "Vážně ne" snažila jsem se ho ujistit, když jsem uviděla jeho ustaraný výraz a přešla jsem k němu. "Jenom jsem unavená, asi si půjdu lehnout" pousmála jsem se na něj a on mě jemně uchopil do náruče. "Tak jdeme" věnoval mi jeden z jeho neodolatelných úsměvů a rozešel se semnou zpět do mého pokoje, kde jsem v jeho objetí skoro ihned usnula.

"Děkuju moc, že si přišla, nechci jí tady nechávat samotnou" uslyšela jsem Shawnův hlas a pomalu jsem otevřela jedno oko za druhým. Už jsem se cítila mnohem lépe. V podstatě jsem se cítila úplně normálně. "Za nic" uslyšela jsem hlas mé nejlepší kamarádky a rychle jsem se vyzdvihla na nohy. Nevěřím, že by spolu ještě někdy něco měli, ale instinktivně mi nedělá dobře, když jsou spolu někde sami.

"Ahoj" špitla jsem, když jsem za nimi přišla do obýváku a oni na mě hned ztrhli zrak. "Ahoj" řekli oba naráz a Shawn se ke mě pomalým krokem rozešel s klidným výrazem ve tváři. "Musím jít, ale nechtěl jsem tě tu nechat samotnou tak jsem zavolal Zoe" vtáhl si mě do objetí a já nasála jeho vůni. Zrovna teď jsem nechtěla aby odešel. "Nechoď pryč" špitla jsem mu do ucha a uchopila jsem mezi zuby jeho ušní lalůček. "Wow, jses nějak dobře vyspala" šeptl nazpátek a rukama sjel níž na můj zadek.

"Ehm Ehm" vyrušila nás Zoe, která stála opodál a Shawn ruce vytáhl zase nahoru. "Opravdu teď musím, ale co kdyby si přišla večer s přespala, teda jestli ti je už dobře" nabídl a já se usmála předtím než jsem kývla. "Budu tam" políbila jsem ho na rty a pak jsem pozornost vrhla na Zoe.

"Co budeme dělat?" Zeptala jsem se, když Shawn odešel a ona pokrčila rameny. "Prostě bych si něco pustila a lehla si" navrhla a já pokývala hlavou. "Co ti vůbec bylo?" Zeptala se a já mykla rameny. "Netuším. Máma teď začala vařit jinak a jím hrozně nepravidelně. Docela často teď zvracím, ale jenom jednou nebo dvakrát a pak je to už dobrý, nic to není" vysvětlila jsem a jí se na obličeji objevil ustaraný výraz.

"A nemůže to být nějak spojené s tvojí ségrou a tátou?" Špitla a já svraštila obočí. "Zoe už jsem ti říkala asi stokrát, že to nebylo dědičný. Prostě měla naše rodina jenom smůlu, ale nemoc táty a Emmy je úplně něco jinýho. To že zvracím hned neznamená, že mám rakovinu" zakroutila jsem očima a ona kývla. "Jenom chci abys byla opatrná" řekla tiše a já kývla. "Já vím" nahla jsem se k ní a jemně jsem jí pohladila po rameni. "Co Noah?" Zeptala jsem se dnes už podruhé a ona pokrčila rameny. "Je to zvláštní, to že má holku. Myslím si, že se přes tebe jenom snaží dostat" vysvětlila a já se zasekla. "Doufám, že kvůli mě nezačal chodit s Amandou" skoro až jsem vykřikla a ona pokrčila rameny. "Snad ne."

Potom jsme si pustily film a hned jak skončil, chtěla jsem si pustit další, ale Zoe už taky musela jít. "Musím ještě skočit do drogérky, měla bych to teď dostat a nic doma nemám, takže si musím koupit" objasnila a já kývla.

"Klidně si můžeš vzít něco ode mě. Mám toho dost a stejně mám teď zpoždění" pokrčila jsem rameny. "Tak jo" řekla a já kývla. "Abys nebyla těhotná" zasmála se a já s ní. Pak jsem se, ale zarazila. "Co je?" Zeptala se Zoe když se vrátila z koupelny a já otevřela pusy, abych jí odpověděla, ale hned potom jsem pusu, ale zavřela. "Počkej používali jste se Shawnem ochranu, že jo?!" Vyjekla. "Jo jasně, že jo" hned jsem jí odpověděla a sama sebe jsem se snažila uklidnit.

Pak jsem si, ale vzpomněla na vířivku a opět ve mě narostl nepříjemný pocit. "Možná...možná jednou ne" vyděšeně jsem se na ní podívala a ona zalapala po dechu. "Bethany víš co to znamená?! Jak je možný, že si s tím hne potom něco neudělala. Na co si myslela!" Začala na mě křičet a já se držela zpátky abych nezačala brečet. "J-já si nejsem jistá, možná si to jenom nepamatuju. Možná Shawn použil ochranu, nepamatuju si to" začala jsem panikařit a slzy opravdu začaly opouštět moje oči.

"Nakonec do tý drogérie stejně musíme" rozklepaně si vzala svojí bundu a já rychle popadla velkou, teplou mikinu, než jsem se s ní vydala směrem ven.

!PROSÍM PŘEČÍST! důležité!!
vůbec nevím, jak to teď bude dál a jestli tenhle příběh vůbec dokončím. jde o to, že shawna mám pořád moc ráda, ale bohužel už to není takový bláznovství jako dřív a psát o něm je pro mě hrozně zvláštní a těžké. už jenom z pohledu, že je zadaný, což mu hrozně přeju, je mi trochu nepříjemné psát moje smyšlené příběhy o kterých jsem dřív tajně doufala, že se jednou stanou. psaní mě hrozně baví, ale mám pocit, že bych se měla soustředit na psaní jako takové a ne psaní fanfikcí. takže by mě hrozně zajímalo
!!jestli by jste někdo četl i moje knížky, ve kterých by se neobjevoval shawn, ale mnou smyšlená postava (jako v normálních knížkách)!! a nebo jste tu byli jen kvůli shawnovi a dál číst nebudete. MOC PROSÍM ABY JSTE MI NAPSALI VAŠE NAZÓRY A JAK TO VIDÍTE VY. beru jakýkoliv názor. děkuju <33