Particular taste

•21•

Probudila jsem se na vyzvánění mého mobilu a nemotorně jsem se zapřela do něčeho tvrdého vedle mě abych vstala. Místo toho jsem ale spadla rovnou z postele a bouchla jsem se do zadku. "Kruci" zasyčela jsem a natáhla jsem se po mobilu. "Halo?" Zeptala jsem se, když jsem mobil zvedla aniž bych se podívala kdo mi volá. "Kde si? Nejela si autobusem?" Uslyšela jsem hlas svého nejlepšího kamaráda a vykulila jsem oči. Podívala jsem se na hodiny a zjistila, že mi za dvacet minut začíná škola. "Jo já zaspala, už jsem skoro na cestě" Vyjekla jsem rychle. "Ale vždyť se sem nemáš jak dostat tak-" "říkám že jsem na cestě" típla jsem to a podívala jsem se na Shawna, který pořád ještě dřímal. "Shawne" drkla jsem do něho a on se zavrtěl, ale neotevřel oči. "Shawne" lehce jsem s ním zatřásla a on pomalu otevřel jedno oko za druhým. "Musíme jít, za chvíli začíná škola" vysvětlila jsem a ze stresu jsem si prohrábla vlasy.

"Kašli na školu" zachraptěl a opět zavřel oči. "Já tam musím, Shawne pojď" opět jsem do něj drkla a on si ublíženě chytl rameno. Nikdy jsem školu nevynechávala, nemám to ráda. "Nemusíš, omluvíš se, já tam fakt nejdu" oznámil mi a já zavrtěla hlavou. "Tak tam nechoď, ale aspoň mě tam odvez prosím" podívala jsem se na něj pohledem, kterým jsem vždycky o něco žádala a on pomalu zakroutil hlavou a polkl.

"Nemůžu uvěřit, že jsi mě k tomu vážně přemluvila" pokroutil hlavou, jakmile jsme vyšli ven. "Ty tu máš motorku?" Zeptala jsem se a on kývl. "Tak to ne, na tý nejedu" zastavila jsem se v chůzi a on se ke mě otočil celým svým tělem. "Už jsi na tom jela, je to v pohodě" pokrčil rameny a já se zasmála, ironicky. "Nebylo to v pohodě, ani nevíš jaký jsem měla strach" pohledem jsem sklouzla na velký stroj vedle něj a on ke mě přistoupil blíž. "Bethany, zvládneš to" jemně se usmál a já těžce polkla.

"Nemůžu uvěřit, že jsi mě k tomu vážně přemluvil!" Zakřičela jsem jeho předešlá slova a ještě pevněji jsem objala jeho hruď. "Ale užíváš si to ne?" Zakřičel zpátky a já pevně stiskla víčka k sobě. "Neužívám!"

"Ale prosimtě" zasmál se a já ho stiskla ještě pevněji.

Když jsem uviděla budovu naší školy, uvnitř jsem vyjekla nadšením a cítila jsem, jak se mi uvolnily svaly. "Tak si to užij" mávl na mě a já se zarazila. "Ty vážně nejdeš?" Zeptala jsem se a on se uchechtl. "Vážně ne" pokroutil hlavou a já si zkousla ret. "Takže-" začala jsem ale přerušil mě Austinův hlas. "Beth! Pojď už bude zvonit" zavolal na mě a já se podívala na Shawna, který bez jakékoliv emoce koukal na mého spolužáka. "Už musím" zastrčila jsem si vlasy za ucho a on přesunul zrak zase na mě. "Uvidíme se" kývl na mě a naskočil na motorku, na které hned odjel.

"Beth pojď!" Znovu se ozval Austinův hlas a já ho začínala nenávidět. "Vždyť už jdu" protočila jsem očima a rychlým krokem jsem se rozešla kolem Austina do školy. "Počkej" zavolal na mě, ale já to ignorovala a šla jsem dál. "Co jsi tam dělala s Mendesem?" Zeptal se když mě dohnal a já se prudce zastavila. "Do toho ti snad nic není" snažila jsem se říct klidně. "Fajn promiň, jenom že on se nezdá jako úplně dobrý člověk" řekl s úsměvem a já cítila jak se ve mě začíná vařit krev ještě víc. Vůbec ho neznáš, nemáš právo o něm něco takovýho říkat!" Křikla jsem na něj a rychlým krokem jsem se vydala do třídy.

"Ahoj" špitla jsem na Zoe jakmile jsem si sedla na židli vedle ní a ona ke mě trhla hlavou a přeměřila si mě pohledem.

"Proč si přijela se Shawnem?" Vyjekla a mě se zadrhl dech.