Jak se blížila pátá hodina, nervozita ve mně stoupala čím dál víc. Nevěděla jsem jestli někam mám jít s Kylem a jestli Shawn opravdu půjde za Meghan. Na druhou stranu nemůžu dělat všechno tak, jak chce.
Nakonec jsem kašlala na špatný pocit, který se mi rozlil do celého těla a vydala jsem se do parku. Kyle už tam seděl a na rtech mu hrál malý úsměv, který se po povšimnutí mé přítomnosti rozšířil. "Ahoj" zazubil se na mě a hlavou pokynul na místo vedle něj, které jsem s úsměvem zabrala.
"Tak co se děje?" Zeptala jsem se narovinu a on pomalu sklopil hlavu. Když jí opět zvedl, leskly se mu oči a čelist stínal pevně k sobě. "Kyle co je?" Vyděsila jsem se a on se pousmál. "Máma je nemocná" řekl tiše a já se zadrhla. "Má rakovinu" dodal a mě bolest vystřelila do hrudníku.
"Asi se divíš proč ti to říkám, ale já no...slyšel jsem tě mluvit se Zoe a-" zasekl se a polkl. "A vím o tvojí sestře" řekl s větší jistotou v hlase a já kývla. "Není mi do toho nic, ale...mámě to zjistili už před nějakou dobou, ale neřekla nám to. Teď už musela, protože...protože se začaly ukazovat příznaky" šeptal a mnul si u toho prsty. "Nevím co mám dělat a jak jí pomoct, jako jediná jsi mě napadla, že by jsi mohla poradit nebo tak" naše pohledy se střetly a já se pousmála a vyhledala jsem jeho ruku.
"Kyle..." začala jsem opatrně a on si rychle otřel slzu, která mu vytekla z oka. "Vím, je to debilní, neměl jsem s tím začínat" falešně se zasmál a já pokroutila hlavou. "Nemůžeš jí pomoct, Kyle" šeptla jsem než jsem se stihla zastavit. "Ne promiň, nemyslela jsem to tak" rychle jsem se snažila zamluvit, když jeho oči opět zvlhly.
"Já jenom...tak dlouho jsem se snažila, snažila jsem se něco změnit a zmírnit tu bolest nebo potlačit tu nemoc. Až pak mi došlo, že je to ten člověk, kdo s tím bojuje, ne já, ne ty...naštěstí" dodala jsem a on polkl. "Buď s ní, rozesmívej jí, nechovej se k ní jako k nemocný, ukaž jí, že ať se stane cokoliv, bude tě tu mít" vykouzlila jsem na tváři ten snad nejupřímnější úsměv. "Děkuju, asi se s tím budu muset nějak vypořádat" promnul si oči a já kývla.
"Támhle je Shawn s Meghan, vy už nejste spolu?" Nakrčil obočí a pokynul hlavou jeho směrem, kam jsem se otočila.
Shawn měl ruku okolo jejích ramen a něco jí zrovna šeptal do ucha. "Beth?" Slyšela jsem Kylův hlas, který jsem na chvíli přestala vnímat a s ním i naše téma. Jak se Shawn opovažuje! Chová se jak děcko.
Šla jsem s Kylem ven a řekla jsem mu o tom. Mělo to důvod, který on ale vědět nemusí. A on si jen tak z trucu jde ven s holkou, s kterou byl už předtím abych žárlila. Drží jí za ramena a předstírá, jak si mě ani nevšiml. Třeba ne, třeba se takhle s ní chová pokaždé.
"Moc mě to mrzí, ale půjdu. Není mi to příjemný" řekla jsem upřímně a on se společně semnou zvedl. "Má štěstí, že má někoho jako jsi ty" chytl mě za ruku, kterou následně hned pustil. "To nevím" pokrčila jsem rameny a on se uchechtl.
Proč je to takhle vždycky? Se Shawnem jsem šťastná, jak nikdy předtím, pak se něco naprosto pokazí a Kyle je tady a říká mi hezký věci.
"Tak zatím" naposledy jsem se na něj usmála a rozešla jsem se směrem domů, směrem k Shawnovi a Meghan. Když jsem je míjela, Meghan na mě promluvila. "Bethany počkej, vem si ho rovnou" řekla se smíchem a já se k ní prudce otočila. "To je dobrý" pokroutila jsem očima a on naklonil hlavu na stranu. Idiote. "Co jsem uděl-" začal ale já ho přerušila, "dospěj Shawne!" vydechla jsem jak nadávka a otočila jsem se k odchodu.
"No tak, Beth! Počkej" zafuněl zamnou.
ČTEŠ
Particular taste
FanfictionCo se stane když se k vaší nejlepší kamarádce a kamarádovi přestěhuje jejich nový nevlastní bratr? Ostatním by se nestalo asi nic, ale jak i on říká, já bohužel/bohudík nejsem jako všichni ostatní. #1 shawnmendes 🌸 7.6 2019 🌸