Viteál Smrti || HP ff [POZASTAVENO]

VII.

Pohled Maranayy:

Čím to vlastně začalo? Ten všechen shon a zmatky na hradě?

Možná hned tím ránem, kdy Ronaldu Weaslymu donesl jeden klučina velkou krabici.

Vytáhl z ní, celkem dost ušmudlaný a evidentně starý společenský hábit. Takový by si na sebe nevzal snad ani bezdomovec.

Celá Síň se zasmála, když Hermiona potvrdila fakt, že ten kus hadru není pro Ginny ale pro něj.

,,Společenský hábit." osvětlila mu, ale on byl pořád stejně zmatený.

,,A k čemu?" nechápal Ronald.

Jo chlapče, jen počkej. To teprve bude zábava.

*****

Všichni studenti měli speciálně rozvržený program, do něhož se daly nové hodiny. A to hodiny tance.

Osobně si nedovedu představit, jak nás Snape učí třeba valčík nebo nějaký podobný tanec, ale už jsem se nemohla dočkat, až ho uvidím ploužit se po parketu.

Dívky seděly na lavičkách u jedné strany Velké síně, kluci zase na té druhé straně, a uprostřed pochodoval Snape ode dveří ke gramofonu.

,,Vánoční ples se pořádá tradičně při konání Turnaje tří kouzelníků. Výjimečně budete v tomto ohledu zastupovat naši školy všichni, a ne pouze vybraní účastníci turnaje. Vaše reprezentace nesmí být tudíž ostudná. Proto spolu budeme brát hodiny, až do plesu samotného." začal mluvit, a já, odstrčená až na kraji poslední lavice, se zaujetím pozorovala rozjařená očka dívek a nevrlé pohledy kluků. No jo. Každý to holt viděl jinak...

Musela jsem se prostě uchechtnout. Nedokázala jsem v sobě ten hloupý zvuk posměchu zadržet, a to se mi stalo, doslova, osudným.

,,Vidím, že někteří z vás se výborně baví, tudíž evidentně umí perfektně všechny společenské tance, že, slečno Kellyová?" pár pomalými kroky došel až ke mně, a shlížel na mě se stejnou ledovou maskou, jako vždy na všechny.

Nervózně k němu zvednu hlavu, a musím polknout knedlík v kru.

,,Jistě spolu se mnou ráda spolužákům předvedete základy waltzu." řekl řečnickou otázkou, a já si neochotně stoupla.

Když Filch zapnul hudbu, myslela jsem, že se půjdu dobrovolně oběsit...

Holka, tohle jen tak nezapomeneš.

*****

I přestože byl celý Turnaj v plném proudu, učitelé se nebáli dát nám pořádně zabrat s učením se na písemky a následné postupové zkoušky.

Zrovna jsem se drtila přeměňování a myslela, že se mi z toho hlava rozskočí, když mě vyrušilo zavrzání židle v knihovně kousek ode mě a něčí přisednutí.

Když jsem vzhlédla, usmála jsem se a pozdravila Harryho.

,,Potřebuješ pomoct s úkolem?" zajímala jsem se, ale věděla jsem, že tohle mu pomůže vyřešit Cedrik, tak jsem ani nepočítala s tím, že by za mnou s tím, jak vejce otevřít, vůbec zašel.

,,Ne, ale je to s Turnajem spojené." promnul si nervózně ruce, a já si začínala myslet, že vím, oč tu jde.

Můj úsměv mi trochu povadl, ale pokusila jsem se ho znovu nahodit. Ač byl falešný, vrátila jsem ho na svou tvář.

,,Chtěl jsem se tě zeptat, jestli bys se mnou nešla na ten ples. Jako doprovod." řekl narovinu, a já, i když jsem to tušila, byla zaskočená.