Život bez Tebe

35. Těžký boj

Další den ráno se Sid probudila na od ledu mokrém polštáři. Přetočila se z boku na záda, promnula si tvář a nespokojeně se zakřenila. Bolest sice ustala, ale celou noc se převalovala, a protože jí to opravdu bolelo, tak neustále vstávala buď pro prášek nebo nový led. Zkrátka za sebou měla nepříjemnou noc. Chvíli ještě koukala do stropu a myšlenky se jí toulaly k Adamovi. Nakonec si Sid povzdechla, šla do sprchy a opatrně si vyčistila zuby. Adélka už v kuchyni snídala, když sešla dolů a nepřítomně se dívala do mobilu, což byl takový ranní rituál: Snídaně, káva a sociální sítě. Tentokrát se ale tvářila zasmušile, až to Sid zaujalo: "Hele, to já tu mám za sebou probdělou noc," zavtipkovala Sid a posadila se ke stolu. Adélka ale pobaveně nevypadala a zatímco si Sid nalévala čaj, tak jí poslala na messenger odkaz na článek, který si zrovna četla: "Taky se budeš tvářit podobně, až si přečteš, co jsem Ti teď poslala." Sid se zatvářila zmateně a dívala se na ní s otazníky v očích. Když jí ale došlo, že už z ní nic nedostane, otevřela zvědavě telefon a titulek článku jí doslova vyrazil dech: 'ZOO Safari park Dvůr Králové mučí zvířata! Světový odborník a veterinářka svévolně odstraňují plazům jedové váčky.' Sid si musela titulek přečíst třikrát, aby se přesvědčila, že se jí to nezdá: "NO TO SNAD NE?" Zakřičela najednou a naštvaně se zvedla od stolu: "O co, že vím, kdo to spískal...?" Sid na reakci Adélky nečekala, rychle přešla do chodby, obula se, oblékla si kabát, vzala kabelku a prakticky do vteřiny zmizela z bytu. Do ZOO v podstatě utíkala a cestou se snažila dovolat Adamovi, ten jí ale telefon nebral. Stejně jako ona prožil podobné ráno, jen článek ještě nečetl. Sotva ale dorazil do zázemí plazů, tak si ho k sobě zavolala Roklová a tak se vydal přímo tam. Sid utíkala také rovnou do kanceláří, aby promluvila s Roklovou a celé to uvedla na pravou míru. Když se ocitla na chodbě a chtěla zaklepat na dveře ředitelny, zastavil jí křik paní ředitelky, která už si tam Adama úspěšně vychutnávala a z toho, co slyšela, pochopila, že si ho tam vychutnává i Albert: "Tohle je naprosté pošpinění jména naší ZOO," říkal zrovna Polák a z jeho hlasu bylo jasné, že si to vyloženě užívá: "Měla jsem z téhle spolupráce radost, protože jsem si myslela, že jste profesionál. Nejste tu ale ani pár týdnů a už je takovýhle skandál na světě. Jak jste vůbec mohl přistoupit na návrh takového řešení? Proč jste nenechal doktorku Novotnou ty váčky prostě vyčistit jako vždycky?" Adam celou dobu mlčel, což Sid absolutně nechápala. Proč se vůbec nebrání? Tady nešlo už jen o jeho pověst, ale i o její. Proč se nechá takhle dobrovolně ponižovat? Sid chvíli stála a čekala, jestli se nerozhýbe k nějaké obraně, ale nedělo se nic: "Uvědomuješ si, že si tím pošpinil i Sid?" Začal Albert: "Tohle se sveze i s ní. Ona byla hlavní operatér. Od začátku jsem říkal, paní ředitelko, že vzít do naší ZOO tohohle rádoby odborníka, je chyba. Je to magor!" Sid toho začala mít dost a už chtěla vtrhnout dovnitř, nakonec to ale byla Roklová, která Alberta mírnila: "Prosím Vás, Alberte, zachovejte si profesionalitu, prosím," řekla a pak se vrátila k Adamovi: "Jsem z Vás zklamaná, Adame, a počítejte, že budu události reportovat do San Diega." Sid slyšela, jak se Adam trochu uchechtl a najednou jeho postoj pochopila. Paní ředitelka i Albert se totiž před ředitelem v Americe pěkně ztrapní. Sid se pousmála, protože už jí bylo jasné, proč se Adam ani neobtěžuje se bránit: "Je Vám něco k smíchu?" Podivila se paní ředitelka rozčileně: "chápete vůbec, do jaké situace jste mě dostal?"
"Paní ředitelko," řekl Adam konečně: "myslím, že už jste toho řekla víc než dost. Navrhuji zavolat do Ameriky, pak pochopíte."
"Ty jsi vážně parchant, co?" Pokračoval Albert: "Vidíte ho, paní ředitelko, on se vůbec nestydí. Osobně navrhuji rozvázat spolupráci s panem Hruškou a slečně Novotné dát výtku a odebrání osobního hodnocení aspoň na půl roku." Sid najednou pocítila strašný vztek. Ne ani tak kvůli sobě, ale kvůli Adamovi, navíc i její kariéře tohle uškodí. Vytýkací dopis hned v prvních letech působení jako veterinářka? To v životopise není zrovna atraktivní. Sid uslyšela hluk, který naznačoval, že se Adam naštvaně zvedl: "Semnou si dělejte, co chcete, ale Sid nechte být. Věřila doporučení odborníka a udělala dobře. Mučení zvířat? Fakt tomu věříte? Naopak... Tu kobru jste mučili zbytečným uspáváním a zákroky čištění do teď."
"Vy své rozhodnutí schvalujete?" Zeptala se Roklová udiveně a Adam přikývl: "Samozřejmě, že ano." Albert se arogantně rozesmál: "Vidíte, jak se chová. Vyhoďte ho a Sid potrestejte... jako profesionálka si jistě může nechat poradit, ale taky se nemůže nechat překecat ke každé kravině. Udělala to jenom proto, že je z něj úplně hotová." V ten moment už Sid opravdu došla trpělivost a vtrhla dovnitř: "Co si to dovoluješ, Ty drzoune jeden!" K překvapení všech vběhla dovnitř hodně rozzuřená a vypadalo to, že se chce na Alberta vrhnout a jednu mu vrazit, Adam jí ale chytil za loket a donutil jí zastavit. Postavil se těsně za Sid a nepouštěl její ruku, aby neudělala nějakou hloupost. Sid se naštvaně dívala na Alberta a po chvíli stočila pohled na svou nadřízenou: "Paní ředitelko, myslela jsem, že jste chytřejší."
"Tak hele, Sid..." Začal Albert, ta se ale nenechala odradit a vůbec se neobtěžovala na něj pohlédnout: "Vytočte San Diego, paní ředitelko! Teď hned."