Život bez Tebe

39. Potutelné plány příbuzenstva

Mezitím co došlo k skandálu ohledně operace kobry černé a co kolem sebe Adam a Sid dalších pár dnů pořád kroužili a každý bojoval se svými vlastními city a pochybnostmi, Josef Hruška měl také co dělat se svými myšlenkami. Byl každodenním svědkem toho, jak se jeho vnuk Adam a dívka, kterou za vnučku považoval, trápili a zároveň byli šťastní. Bylo víc než jasné, že se milují, jiskry kolem nich létaly a každá vteřina, kterou spolu strávili, jim působila radost.  Všichni to viděli kromě nich dvou - nebo ti dva alespoň předstírali, že to nevidí. Každopádně o jejich vzájemných citech a nenápadném oťukávání, si povídala celá ZOO. A tak nebylo divu, že se to jednou v infocentru dostalo až k Sidonii Novotné, která svolala rodinné konzilium do jejich rodinné vily. Josef Hruška se proto jednoho sobotního rána vydal k Novotným. Alice, Eduard a Sidonie na něj čekali se snídaní. Když dorazil, přivítali se a všichni se usadili ke stolu.
"Takže..." začala Sidonie: "věc se má tak, že máme opět problém s dětmi. Tedy se Sid a Adamem. Doslechla jsem se, že se zase sbližují, ale ani jeden se nemá k prvnímu kroku."
"Díky bohu," utrousil Eduard, který se na rozdíl od své matky ještě úplně kompletně nesmířil s přítomností Adama poblíž jeho dcery: "pořád nejsem přesvědčený, že je pro Sid dobrý. Omlouvám se za upřímnost, pane doktore, ale po tom všem, co se stalo před 6 lety, tak..."
"Já to chápu...," přerušil ho Josef a překřížil prsty na stole: "Myslím, že by měl dostat šanci," vložila se do toho Alice: "je to hodný kluk a prošel si vlastním peklem."  Eduard sice přikývl, ale bylo vidět, že je pořád dost na pochybách. Pravda ale byla, že víc než Adama nesnášel Alberta. "No... já bych ráda, kdyby se dali zase dohromady," řekla Sidonie a překvapovala tím vlastně i sama sebe. I ostatní na ní zůstali koukat s údivem. Sidonie ale jen pokrčila rameny: "No co? Jak dlouho je tady? Sotva měsíc? A kolik už toho pro Sid stačil udělat. Je víc než jasné, že je to dobrý člověk, naší Sidušku miluje a je schopný jí ochránit a být jí oporou. Dobře... Udělal chybu, když jí opustil a taky jak, ale umřeli mu rodiče a špatně to snášel. Měl by dostat druhou šanci."
"Tak dobrá," vložil se do hovoru Josef: "co tedy budeme dělat, abychom je dali dohromady? Protože upřímně to, jak kolem sebe chodí, zamilovaně po sobě pokukují, ale ani jeden nic neudělá.... No, nedá se na to dívat." Sidonie se pousmála a přikývla: "Chce to plán. V pondělí jedu do ZOO na schůzku s Roklovou. Do té doby zkusím něco vymyslet." 
Na to byla Sidonie expert a Josef si toho byl vědomý. Věděl moc dobře, že pokud to vezme do svých rukou ona, bude to mít úspěch. 
V pondělí ráno bylo práce až nad hlavu. Sid se nezastavila až do oběda. S Anežkou lítaly od čerta k ďáblu a vůbec nebyl čas řešit soukromé záležitosti nebo jít na hloupou kávu či svačinu. Sid Adama vůbec neviděla a po pravdě ho díky vší té práci i tak trochu vypustila z hlavy. Po obědě musela do kanceláře odnést Adélce nějaké papíry. Když vešla k ní, zjistila podle hlasů zpoza dveří, že je u Roklové a něco řeší. Druhé dveře vedoucí k Albertovi a Brázdovi byly bohužel otevřené: "Ale ale...," ozval se škodolibý hlas, jen co vešla k Adélce. Sid samozřejmě hned poznala, komu hlas patří. Povzdechla si a přemýšlela, co udělá. Rozhodla se nakonec, že Alberta ignorovat nebude - stejně by to nemělo smysl. Vešla k němu a dveře nechala pro jistotu otevřené, kdyby bylo třeba křičet. S Albertem už chybu udělat nemínila. Seděl s dost arogantním postojem za svým stolem a tvářil se jako nejdůležitější z nejdůležitějších: "Nazdar Alberte, chceš něco?"
"Hmmm, já ne. To Ty si přišla sem. Že se taky s tím svým krásným ksichtíkem ukážeš..."
"Nech si ty kecy, přišla jsem za Adélkou, ne za Tebou," odsekla mu posměšně. Albert se zasmál a zvedl se ze židle, aby se k ní přiblížil. Sid začala cítit mírný strach, nedala to na sobě ale znát. 
"Víš Ty vůbec, jak si mi zavařila?" Zeptal se jí zuřivě skrz zaťaté zuby: "Zavařil sis sám, Berte. To, že si hloupý a neumíš si zjišťovat informace, když už škodíš, je čistě Tvůj problém," odpověděla nepřátelsky. Bohužel ho tím ale vyprovokovala k ještě větší zuřivosti. Albert jí chytil pevně za paže a hrubě jí přitiskl blíž k sobě: "Ty... Ani netušíš, s kým si zahráváš. Vím, že jsi do něj stále pořádně buchnutá a to je moje výhoda. Ublížilo Ti to tenkrát, ublíží Ti to teď. Postarám se, aby celá ZOO poznala vaší minulost, Sidonie Anno Novotná,..." Albert se očividně neštítil ničeho a začal vyhrožovat tím, co jí bolelo nejvíc. Čeho si ale nevšiml, byly dveře, které byly do teď zavřené a vedly přímo do chodby kanceláří, a které se za zády Sid otevřely: "Všichni se dozví, co je Adam za parchanta... Celá ZOO bude vědět, jak si ubohá a jakou trosku z Tebe udělal. To bude moje pomsta. Tvá minulost je Tvoje slabina, do které teď udeřím, aby Tě to co nejvíc bolelo!" Sid se mu vzpírala, ale tentokrát si zachovala klid, i když strach z něj měla: "Jsi ubožák toho nejhoršího kalibru. Můžeš se mstít. Můžeš říct všem, co chceš, ale jednu věc Ti povím. Ty jsi zrůda a Adam je velký člověk. Nikdy se mu nebudeš rovnat! Nikdy!" Albert se už nadechoval k dalšímu výpadu, když na něj najednou zakřičela Sidonie Novotná: "Okamžitě dejte ty svý pracky z mojí vnučky! Hned!"