Život bez Tebe

5. Nevyhnutelná lest

DVŮR KRÁLOVÉ, současnost:

"Co máte proti Albertovi?" Alice se nedala odradit a prosila pana Hrušku, aby jí vysvětlil, proč byl včera tak proti, aby dala Sid Albertovi šanci a začala s ním nějaký vztah. To odpoledne ho to dost vykolejilo a Alice už pak musela jít, další den ho ale vyhledala v ZOO a žádala ho o vysvětlení.
"Věřte mi, Albert pro ni není. Je to vypočítavý zmetek. Omlouvám se za upřímnost a ostrá slova," řekl Josef a sledoval Alicin zmatený výraz: "Je o něm všeobecně známo, že je to pořádný sukničkář a vážné vztahy vyhledává jen podle konta děvčat nebo jejich rodičů."
"To mě teď docela děsíte, já jsem jí přesvědčovala, aby mu dala šanci," řekla Alice trochu provinile.
"Tak už to nedělejte, trpěla by s ním ještě víc než kdy předtím," odpověděl jí rázně, Alice se ale zatvářila ještě víc provinile: "Když ona už s ním párkrát byla na večeři, bojím se, že je nalomená."
"No tak s tím holt budu muset něco udělat, ve spárech Poláka jí nenechám," řekl rozhodně Josef a Alice už se radši neptala. A skutečně. Hned další den vymýšlel pan Hruška plán. Byl pořád přesvědčený, že Sid patří k Adamovi a on k ní a i když už uplynulo několik let, pořád neztrácel víru. Ti dva si byli beze sporu souzeni a i když si Novotní oprávněně mysleli něco jiného, v Alici viděl spojence. Rozhodl se proto, že dostane vnuka konečně zpět domů. Byl už starý, což byla dokonalá výmluva, aby požadoval jeho návrat. Vlastně to ani výmluva nebyla. Adam neměl ponětí, že Sid bydlí ve stejném městě jako jeho děda, natož, že pracuje ve stejné ZOO. Josef se o ní snažil mluvit co nejméně. Když se mu proto pak po pár letech ozvala a pozvala ho na svou promoci, nabídl jí práci, ale vnukovi se o tom raději nezmínil. Věděl, že se Adam bojí o ní slyšet cokoli, protože by se ujistil, že jí pořád miluje. Dát ty dva dohromady po takové době bylo každopádně dávno ztracené, ale pokusit se o to musel. Buďto si ti dva konečně uvědomí, že zbytečně a zcela dobrovolně ztrácí roky, kdy žijí od sebe a dojde jim, že bez sebe nemohou být nebo je to aspoň donutí přemýšlet a Sid to dostane co nejdál od Poláka. Zkrátka byl pan Hruška rozhodnutý ochránit Sid před Albertem za každou cenu. I kdyby měl donutit Adama vrátit se a potkat se se Sid proti jeho vůli. Byla jako jeho vnučka a pokud by to nakonec dopadlo jinak a Sid nakonec skončila s někým jiným, rozhodně to musí být někdo, kdo toho bude hoden, a to Albert Polák nebyl ani z daleka. Pořád věřil, že ji dá s Adamem zase dohromady, že se nakonec oba umoudří. Že se Sid podaří rozbít tu tvrdou slupku, kterou si Adam kolem srdce vytvořil a znovu ho tak donutí ji milovat jako dřív. Nevěděl ale o dítěti, které s ním čekala, a o které přišla, a to byla jeho značná nevýhoda. Sid byla zlomená a nešťastná ne proto, že jí nechal stát před oltářem, to už by mu byla schopná odpustit klidně hned. Nedokázala se ale smířit s potratem, který jí postihl, když Adam navždy odešel z jejího života. Pan Hruška si musel všechno pořádně promyslet a tak se hodil tak zvaně marod a zůstal doma. Sid si o něj ale začala ihned dělat starosti, a protože díky divné epidemii u gepardů, na kterou musely s Anežkou okamžitě přijít, neměla čas přijít ho navštívit, poslala za ním matku. A tak o dva dny později, u dveří bytu doktora Hrušky opět zazvonila Alice. Když ale Josef otevřel, zdál se jí víc než zdráv a usoudila, že Sid nejspíš starostlivost přehání. Alice se nechala pozvat dovnitř a když se usadili ke stolu, podezíravě si ho měřila: "Nevypadáte nemocný," konstatovala hned a sledovala výraz pana Hrušky, který vypadal zaraženě: "To protože nejsem. Nesmíte se na mě zlobit, Alice, ale... Tím Albertem jste mi nasadila brouka do hlavy. Nemůžu dopustit, aby mu Sid spadla do předem připravené pasti, takže si potřebuju věci prostě promyslet."
"No dobře, ale..." přerušila ho Alice: "Sid si o Vás dělá starosti úplně zbytečně." Pan doktor se zatvářil trochu provinile: "Já vím, ale je to nevyhnutelné. Musím dostat Adama zpátky domů za každou cenu. Jediný způsob je..."
"Předstírat nemoc?" Přerušila ho znovu a Josef si povzdechl: "Ano, to by byla možnost, ale pochybuju, že by na to Adam skočil. Říkal jsem si, že bych ho prostě poprosil, aby se vrátil aspoň na čas, protože přece jen stárnu?" Přemýšlel na hlas a nakonec věty zvedl hlas do otazníku a pokrčil tázavě obočí směrem k Alici. Nebyl si totiž jistý. Ta o tom chvíli uvažovala a nakonec uznala, že Adam by se ve Dvoře Králové na základě takové prosby asi ukázat mohl. Přesto však pochybovala, že je moudré chránit Sid před Albertem tímto způsobem. Věděla na rozdíl od Josefa o Sidiným bolestech a hlavně o jejím postoji k Adamovi a něco jí říkalo, že tohle bude mít ošklivou dohru: "Nejsem si jistá, že je tohle dobrá strategie," povzdychla si nakonec. Pan Hruška byl ale odhodlaný svůj plán uskutečnit. Nevěděl však, že nakonec ani nebude muset, protože celou situaci nakonec vyřeší sám Adam. Vzal do ruky telefon a vytočil jeho číslo. Než začal telefon vyzvánět, podíval se na Alici: "Tohle bude fungovat, nebojte," řekl a přitom vyčkával, než Adam zvedne telefon. Alice byla nervózní z toho, že u toho je. Ale chtěla být raději informovaná, i když jí to celé právě od pana Hrušky trochu překvapovalo. Přišlo jí to úsměvné: "Ahoj Adame," řekl Josef v okamžiku, kdy jeho vnuk zvedl telefon: "musím s Tebou mluvit."