Friends sister is beautiful

46.-Chapter

Snažil jsem se jet co nejrychleji, protože bůh ví, jestli jí neublíží. Abych vás uvedl do situace, tak vám řeknu, že Kathin brácha není ani trochu, jako před pár lety. Od té doby, co zjistil, že je semnou Katherine těhotná se ztratil a s nikým moc nekomunikoval. Ani semnou, ani s jeho rodinou. Do teď, tam skoro nebyl žádný kontakt.

Věděl jsem, že není rád z toho, jak jsme se s Katherine dali dohromady. Postupně mi to docházelo. Věděl jsem, že se nás pokusí rozdělit, ale nikdy bych si nemyslel, že to bude přes Kath. Vždycky jsem tipoval, že provede něco mně a stále doufám že jo. Nesnesl bych, kdyby se jí něco stalo, kvůli mně.

Poslední dobu jsem se k ní choval hrozně a nedokázal bych si odpustit, kdybych jí ztratil a neměl šanci se jí omluvit.

Nevím ve skutečnosti, proč jsem se k ní choval tak jak jsem se choval. Potřeboval jsem chvíli od všeho pokoj a vím, že se to dá provést i jinak, než od sebe všechny odehnat, jenže já to prostě jinak neumím. Jak jsem se vrátil, tak mi všechno přišlo prázdný a bezvýznamný a ani nevím proč.

Myslel jsem si, že zabijí Kath, ale ve skutečnosti šli po mojí mamce, kterou jsem bezpečně přemístil z New Yorku sem do Atlanty a celá ta situace pro mě byla obrovský šok ještě takhle všechno najednou. Potřeboval jsem být chvíli sám, ale netušil jsem, že bych tím Katherine mohl nějak hodně ublížit. Zaparkoval jsem u Christianova domu, ale ne přímo před ním, aby to nevypadalo nápadně. Seděl jsem chvíli v autě a začal jsem se rozhlížet po okolí a jeho domě. Hledal jsem v oknech nějakou postavu, ale i když se svítili nikdo tam nechodil. Katherinino auto tady stálo kousek od toho mého. Když jsem chtěl vystoupit, tak jsem se naposledy rozhlédl, jestli někdo nejde, a v tom jsem jí uviděl na konci ulice. Šla s taškou z obchodu a pomalu se blížila k Chrisově domu. Nasadil jsem si tmavé brýle a snapback, předtím než jsem vystoupil. Vydal jsem se směrem k ní a doufal, že se Christian nekoukne z okna a nepozná mě. Zahrál jsem to před ní, tak že jsem předstíral zakopnutí a vypadl mi z rukou telefon. Hned se zastavila a sehnula se pro něj.

"Pane upadl vám telefon." Jemně mě oslovila.

"Děkuju." Usmál jsem se a narovnal se.

"Justine?" Zmateně se zeptala a nadzvedla obočí.

"Kath poslouchej mě. Musíš jít semnou, tvůj brácha je v tenhle moment dost špatný člověk, u kterého bys měla zůstat. Vím, že se na mě zlobíš a nemusíš se hned vracet domu zamnou, ale prosím nebuď u něj. Vysvětlím ti to po cestě domů." Prosil jsem a snažil se jí varovat.

"Děsíš mě." Pípla a nejistě se na mě koukla.

"To chápu, ale musíš mi věřit a jít semnou." Přikývla a ohlédla se.

"Musím si, ale dojít pro věci nechala jsem je u Chrise, a to stejný s klíčky od auta." Vzpomněla si a já si povzdechl.

"Dobře támhle parkuju, tak potom nasedni ke mně a Ryan zítra přijede pro auto, protože tebe už sem nepustím." Nařídil jsem a ona přikývla. Prosím Katherine nedělej blbosti.