Friends sister is beautiful

58.-Chapter

Zavřela jsem dveře, na zahradu a šla odložit skleničku do kuchyně. Pomalu jsem šla nahoru po schodech do naší ložnice a slyšela téct vodu, takže mi došlo, že se Justin musí sprchovat. Převlékla jsem se tedy do jednoho z jeho triček, ve kterém spím, protože on ho moc nenosí a lehla si do postele. Čekala jsem, až vyjde z koupelny, abych mohla zhasnout, protože Justin si hraje na strašného frajera, ale je vlastně hrozně nešikovný a minule když měl zhasnuto, tak zakopl a narazil si koleno.

„Kath nechala jsi rozsvíceno?" Ozvalo se z koupelny a já se zasmála.

„Samozřejmě, že ano zlato." Odpověděla jsem a on vyšel v boxerkách a skočil na postel. Zasmála jsem se a plácla ho po zadku.

„To je hmota viď?" Řekl a já se začala hrozně smát.

„To teda je." Přikývla jsem a sledovala ho, jak dělá něco na mobilu.

„Justine mazej chrápat." Napomenula jsem ho a on se jen zamračil, jako dítě a zakroutil hlavou na znak odporu.

„A nepůjdu a nepůjdu." Zasmál se a položil telefon na noční stolek vedle něj.

„Zavři oči a buď potichu." Řekla jsem a sama zavřela oči, protože na mě začala trochu padat únava. Chvíli bylo ticho a já myslela, že už usnul.

„Jsi vážně strašně moc krásna." Ozval se pár centimetrů od mého obličeje a dal mi pusu na tvář.

„Děkuju." Otevřela jsem oči a koukla se do jeho.

„Půjdeš se mazlit." Otevřel náruč a já se zasmála.

„Jak bych mohla odmítnout." Lehla jsem si na jeho hruď a z jeho rytmického zvedání hrudi jsem usnula.

Další ráno jsem se probudila sama v posteli a se sluníčkem v očích. Protáhla jsem se a koukla na hodiny, které ukazovaly že je pár minut po devátý. Upřímně jsem se takhle dobře dlouho nevyspala. V tom jsem si také uvědomila, že jsem ani jednou nevstávala k Dylanovi. Šla jsem tedy dolu po schodech, kde jsem slyšela Justinův hlas až nahoru. Přešla jsem do kuchyně, kde byl Justin u sporáku a Dylan v jeho vysoké židli. Justin mu něco říkal o počasí a sportu, ale myslím, že Dylan měl dost starostí s jeho přesnídávkou s piškoty, kterým věnoval veškerou svou pozornost.

„Taky si myslím, že Kanada v hokeji je nejlepší, víš? Ale neberu nikomu jejich názor, protože to se nedělá Dylane, ale zase prostě Kanada je fakt super. Narodil jsem se tam, ale to ty asi nevíš." Povídal neustále Justin, zatímco si Dylan mumlal něco pod nos.

„Já jsem věděla, že jsi z Kanady." Zasmála jsem se a šla si sednout na kuchyňskou linku.

„Ahoj zlato, s naším synem tu vedu důležitou konverzaci, která se mu bude hodit v životě." Oznámil mi Justin a já jen přikývla.

„Aha no tak to chápu v tom případě. Jak dlouho jste vzhůru?" Zeptala jsem se a Justin koukl na hodiny a přemýšlel.

„Asi hodinu. Ani ne možná." Pokrčil rameny a otočil palačinku na pánvičce.

„Aha." Usmála jsem se a šla za Dylanem, který se máchal v jídle. Opět. Vzala jsem kapesník ze stolu a utřela mu pusu a ruce. Podala jsem mu lžičku, která ležela vedle jeho misky a nechala ho opět jíst samotného.