28.-Chapter

2.3K 140 8
                                    

Jason


Zabalil jsem si všechny věci, co jsem potřeboval a odjel z domu. Jel jsem na nejbližší letiště, které se mi nabídlo a odletěl nejbližším letem z téhle pomotaný situace, aby se na mě zase na chvíli zapomnělo.

Pattie

Odvezla jsem si Katherine ke mně do bytu abychom si všechno vzájemně vysvětlily. Odemkla jsem dveře od bytu a nechala ji vejít první a poté jsem dveře zavřela.

"Zlatíčko, vím, že jsi zmatená, a to asi hodně, budeš to chtít vysvětlit a já ti to vysvětlím. Jen si musím zavolat, tak se tu chovej jako doma." Pohladila jsem ji po vlasech a ona si povzdychla.

"Děkuju Pattie." Usmála jsem se na ni a poté si šla do ložnice vyřídit můj hovor s Jeremym.

"Ahoj taky tě ráda slyším." Odpověděla jsem mu.

"Jeremy prosím tě, nevíš, kde bych mohla sehnat Justina?" Začala jsem chodit po místnosti sem a tam.

"Jo je to velice naléhavé." Vytáhla jsem si z pracovního stolu blok s tužkou a zapsala si jeho adresu.

"Emeton hill 1425/12." Zopakovala jsem usmála se sama pro sebe.

"Děkuju a promiň za obtěžování."

"Tak ahoj." Řekla jsem poslední slovo a típla hovor. Vzala jsem si blok a dala si ho do kabelky. Odešla jsem z ložnice a sedla si na gauč vedle Kath.

Začala jsem ji vysvětlovat ten nekonečně zamotaný příběh.

"Takže Justin byl vždycky Justin. Drew dělal, že je Jason a mé děti jsou Justinovi?" Zeptala se.

"Ano přesně tak." Přikývla jsem na souhlas.

"Aha." Potichu vydala.

"Pattie prosím zavezeš mě domů potřebuju si všechno urovnat v hlavě." Přikývla jsem a stoupla si.

"Jen se ještě někde stavímm nebude to vadit?" Zeptala jsem se, když si Kath brala kabelku.

"Ne jistě že ne." Usmála se a odešli jsme z bytu.

Katherine

"Budu hned zpátky, jen si něco vezmu dobře." Usmála se na mě Pattie a já lehce přikývla. Opřela jsem se o auto a koukala na zem.

"Katherine?" Zašeptal za mnou někdo. Hned jsem se odtáhla od auta a rozhlédla jsem se. Viděla jsem ho, nevím, jaký z nich to byl ale viděla jsem ho.

"J-J-Justine?" Slza mi spadla z oka a sjela po mé tváři. Přešel blíž a vzal mou tvář do jeho rukou.

"Jsi ještě krásnější než kdykoliv předtím." Vydechl a já cítila ten jeho mátový dech. Obejmuli jsme se a já se mu rozbrečela do hrudi.

"Pšššt zlato. Všechno je v pořádku." Hladil mě po zádech a já si vlastně uvědomila, že jsem na něj naštvaná. Odtáhla jsem se a vražedně se na něj koukla.

"Jsi ten největší debil na světě Justine! Víš, jak jsem zmatená? Nevím, jestli jsi to ty nebo ne. Nevím, jestli každé slovo, co jsem slyšela od nějakého Biebera byla pravda nebo hnusná lež!! A aby toho nebylo málo vodíte mě tu za nos jako krávu." Přerušil mě vášnivím polibkem.

"A já tě miluju." Řekl, když jsme se odtáhli.

Vím že krátká ale alespon nějaká.Pokusím se co nejdříve přidat další a nezapomentě komentovat a hvězdičkovat.:))

Friends sister is beautifulKde žijí příběhy. Začni objevovat