69.-Chapter

599 50 19
                                    

Další den už jsem byl v pohodě, takže mě propustili, a hned potom jakmile jsem podepsal nějaký souhlasy a papíry jsme vyrazili domů. Byl jsem strašně ve stresu. Bál jsem se, že na mě Kath bude naštvaná, a že se pohádáme. Nechci jí říct, že mě postřelili, to by se naprosto zbláznila. Celou cestu řídil Alfredo a ještě, jak jsem řekl, tak jsme spolu jeli do toho obchodního centra, abych mohl vybrat ten zasnubní prsten. Ani nevím jak mě napadlo, že ho koupím, ale prostě už bych si chtěl Katherine vzít, teda pokud bude chtít i ona samozřejmě.
Vešli jsme do pravděpodobně nejdražšího klenotnictví a začali jsme se rozhlížet. Šel jsem k jednomu pultu, kde mají zasnubní prstýnky a koukal na všechny. Snažil jsem se vybrat nějaký, který by Katherine seděl perfektně.
"Dobrý den. Mohu vám nějak pomoci." Zeptala se mě prodavačka, která byla oblečená docela dost luxusně, jak si obchod vyžadoval. Asi jsem tady moc nezapadal, co se oblečení týče.
"Dobrý den. Chci vybrat snubní prstýnek a docela se mi zamlouvá tenhle. Mohla byste mi ho ukázat?" Zeptal jsem se slušně a hrál to na mojí druhou zazobanou stránku.
"Jistě." Odpověděla slušně a vytáhla tu podložku, na které byli všechny prsteny. Prohlédl jsem je všechny a vzal do ruky, ten který se mi líbil nejvíce.
"Kolik stojí tenhle?" Zeptal jsem se a ukázal na, na ten prsten v mojí ruce.
"Tenhle stojí 25 000 Kč, pane." Odpověděla mi a já přikývl. Koukala na mě s lítosti, jako bych si to nemohl dovolit.
"Tak ten beru." Oznámil jsem jí a ona jen překvapeně koukala, když jsem jí podal svou kreditní kartu.
"Děkujeme za váš nákup." Řekla, po tom co jsem ještě vybral červenou krabičku, kde prsten byl. Pořádně jsem jí to natřel, a potom co jsem Ferda hodil domů, jsem odjel k sobě. Zastavil jsem před domem a chvíli čekal. Byl jsem hrozně nervózní.
Hluboce jsem se nadechl a vystoupil z auta. Bylo okolo devátý hodiny večer. Vyšel jsem do domu a zavřel za sebou dveře. Sundal jsem si boty a položil klíče od auta na stolek vedle dveří, nad kterým visí jedna z našich společných fotek, kterou jsme vyfotili, když slavil Dylan půl roku.
"Justine?" Ozval se hlas ze shora, který mě donutil se hned za nim otočit a usmát se. Vyběhl jsem rychle schody a popadl jsem Katherine za boky a hned jí objemul okolo celého těla. Nikdo nemluvil, jen jsme tam stáli uprostřed chodby a objímali jsme se. Jak já jí miluju, to nejde ani slovy popsat.
"Strašně jsi mi chyběla." Řekl jsem po chvíli, když jsme tam stáli.
"Ty mně taky. Bála jsem se o tebe." Pousmál jsem se a rozhodl se, že jí opravdu neřeknu, o tom jak mně postřelili.
"Miluju tě." Políbil jsem jí a ona se usmála do polibku.
"Já tebe taky." Nepotřeboval jsem nic víc, než mojí rodinu spolu. To mě udržuje na živu. Nic víc nepotřebuju. Jen doufám, že se mě Kath nebude moc vyptávat.
"Udělal jsi to?" Zeptala se, když jsme seděli spolu dole v obýváku pozdě večer. Skoro jsem usínal, ale tahle otázka mě donutila se naprosto probudit. Tomuhle jsem se chtěl vyvarovat, protože jsem se bál její reakce.
"Jo udělal." Nemělo cenu jí lhát, protože by mi asi nevěřila, kdybych řekl, že jsem to neudělal. Moc dobře viděla, že jsem ho chtěl zabít. Ani vlastně nevím, co mi to přineslo, že jsem zabil svého nevlastního bratra. Stoprocentně jsem cítil aspoň malou úlevu, že moje bývala přítelkyně byla pomstěná. Nechtěl jsem to Katherine říkat, ale musel jsem a vím, že pokud bych to zatajil, dopadlo by to stokrát hůř.
"A cítíš se nějak líp?" Zeptala se a já už dávno věděl odpověď na tuhle otázku, a taky jsem očekával, že se zeptá.
"Ne, ale dostal to, co si zasloužil." Odpověděl jsem upřímně a podíval se na ní, když jsem ležel na jejím klíně.
"To je hodně špatný způsob uvažování." Řekla trochu s humorem, z čehož se mi ulevilo, protože jsem se vážně bál, že se na mě naštve.
"Promiň mi to." Myslel jsem si, že potom co Drewa zabiju se budu cítit o hodně líp, ale necítil jsem se nějak úžasně. Nerozmyslel bych si to, i kdyby to šlo. Musel zemřít, a tak jsem udělal to, co jsem měl.
"Bylo to tvoje rozhodnutí a já na tebe názor nezměním. Pořád tě budu milovat, Justine, i když uděláš někdy nějakou pitomost." Pohladila mě po vlasech, a potom mě políbila na čelo.
"Miluju tě." Posadil jsem se a vášnivě jí políbil. Položil jsem jí na sedačku a líbal jsem jí. Můj bože ona mě přivede do hrobu. Je tak strašně úžasná.

Friends sister is beautifulKde žijí příběhy. Začni objevovat