V 10 ráno mě vzbudili sluneční paprsky, které mi zářili do obličeje. Pomalu jsem otvíral oči a rozhlídl se po pokoji. Chtěl jsem si sednout, ale štiplavá bolest mi to nedovolila, a tak jsem se svalil zpět na postel. Bolest v mých ranách neustupovala a rukou jsem omylem do jedné šťouchl.
"Do prdele." Zakřičel jsem a do mých očí trochu vyjely slzy. Slyšel jsem dupot na schodech. Poté se rozrazili dveře a v nich byla Kath. Trochu jsem se pousmál.
"Sakra." Zašeptala a běžela do koupelny. I s lékárničkou v rukou se vrátila. Až teď jsem si všiml, že má rána opět krvácí. Trochu se mi udělalo z tolika krve blbě.
"Promiň mi to." Zašeptala Kath a přiložila mi na rány polštářek s desinfekcí. Hlasitě jsem zasténal ale nehýbal jsem se. Ne že bych nechtěl ale spíš jsem nemohl. Bylo to jako, když jste paralyzovaní.
„Nemůžete se hýbat, a to vás zneklidňuje."Jussi uklidni se jinak vykrvácíš." Pohladila mě Kath po tváři a pokračovala ve své práci. Snažil jsem se být klidný, ale bylo to velice těžké.
"Už to bude." Obmotala mi rány s mou pomocí stahovacím obvazem a sedla si na zem. Chtěl jsem ji říct, že ji děkuju, ale nešlo to. Rukama jsem hýbal, stres ze mě spadl tak proč nemůžu mluvit.
"Co se děje?" Divila se Kath a pak ji to došlo. Ze stolku vytáhla mobil a s někým telefonovala.
"Jo, jak říkám. Přijeď hned." Říkala do telefonu, a pak si sedla zpátky ke mně.
"Je mi to líto." Stekla ji slza po tváři a já ji levou rukou setřel.
"Dink-Donk."Zazvonil zvonek a Kath mi rukou ukázala chvilku. Povzdychl jsem si a ve dveřích už stála Kath s nějakým klukem.
" Ahoj Justine, jsem Dave." Šli ke mně oba blíž a já kývl hlavou.
"Jo já mu to řeknu tak ahoj." Ukončila Kath hovor s Davem. Vyšla z předsíně ke mně a sedla si na kraj postele.
"Už víme, proč nemůžeš mluvit." Pohledem jsem prosil ať mi to řekne.
"V těch ranách jsi měl takový jako by jed, který ti způsobil němotu. Dave říkal, že to bude tak do zítřka, ale kdyby něco tak máme volat." Přikývl jsem a Kath obešla postel, na kterou lehla si na ni.
Rukou jsem si ji přisunul, tak aby mi ležela na nezraněné části hrudi.
Zvedla hlavu, aby na mě lépe viděla. Naše hlavy se pomalu přibližovali. Otřel jsem se rty o ty její, a pak je spojil.
Byl to ten nejkrásnější pocit na světě. Nedokážu to popsat. Miluju ji, ale je to tak i z její strany?
ČTEŠ
Friends sister is beautiful
FanfictionVšichni z nás měli nebo máme tajnou lásku.Zpěvačku nebo herečku, ale já se jednoho úžasnýho dne zamiloval do kamarádovy sestry. Některým to přišlo jako chyba, ale já bych neměnil.
