Šikanátor, aneb proč hořký život neosladit nevinnou legrací?

tři

„Popral se s jedním klukem a doma taky dostal výprask," polohlasem jsem vysvětlil taťkovi, když jsem poslal Táďu do koupelny, „bude spát u mě v pokoji."

„Aha," lehce zachmuřeně kývl táta, „má divokej život. No, snad mu nebudou k snídani vadit vejce. Dvojčata si je vyprosili."

„Děkuju," ocenil jsem tátovu vstřícnost a šel převléct Vaškovu postel. Odklidil jsem jeho bordel ze země a ze skříně na chodbě vytáhl čistě povlečený polštář a peřinu.

Byl jsem unavený, a když jsme ulehli, byl jsem moc rád za svou rodinu. Za své sourozence, za všechno. I za to pohodlí, v jakém jsem si žil.

Asi po dvaceti minutách jsem slyšel šustění a ťapkání bosých nohou po podlaze až k mé posteli. Dal jsem Tadeášovi přezůvky, ale on je byl asi líný ve tmě hledat. Sedl si na zem a zády se opřel o dřevo.

„Nejdeš ještě spát?" zeptal jsem se, aniž bych otevřel oči.

„Stejně bych neusnul," odpověděl.

"Proč?"

„Poslední dobou mám v hlavě spoustu myšlenek a jsem z nich zmatenej," zamumlal ostýchavě.

„Tak si aspoň sedni sem nahoru, jestli nechceš bejt sám," pohnul jsem několikrát nohou, aby pochopil, „ať nesedíš na zemi."

„Díky," vděčně šeptl, zvedl se a oprášil. Posadil se skoro až na samotný okraj a nechal moje nohy pod svými pokrčenými koleny. Nastalo ticho.

„Máte to tady hezký," pochválil Tadeáš atmosféru našeho domu. Byt chválit nemohl, protože byl všude roztahaný bordel a hračky dětí. „Abyste si to tady nezkazili někým jako já."

„Co?" uchechtl jsem se a opřel o lokty. V šeru jsem ho viděl tak napůl.

„Jste taková dokonalá rodina, kazím vám image. Idiot, co se s každým pere, včetně tebe. A k tomu teplej," zasmál se. I já jsem cuknul koutky.

„Nebudu dělat, že jsem si toho nevšiml," odkašlal jsem si teatrálně. „Věř tomu nebo ne, zas tak dokonalí nejsme. A někdo, komu by se zalíbilo stejný pohlaví, by se určitě taky našel."

„Když myslíš," zasmál se Táďa. Posadil jsem se na posteli, protože chuť spát mě přešla. „Řekl bych ti, že to máš u mě, ale ty bys u nás asi přespávat nechtěl."

„Sorry, ale to si fakt odpustím," rozesmál jsem se. Byl jsem rád, že jsme se o takových věcech mohli bavit s klidem. Zaslechl jsem šustění zvenku.

„Leda by sis přibalil chrániče," rozesmál se Tadeáš. Taky jsem se usmál, ale byl jsem připravený jednat dle situace.

„Nebo bys mus–"

Vyletěl jsem po něm hned, jak jsem zaslechl holčičí hlásek za dveřmi. Přes pusu jsem mu nalepil ruku. Přiložil jsem si prst na rty. Pohledem jsem skenoval dveře, ač jsem je sotva mohl vidět.

„Vendo?" bylo slyšet tiše a následovalo nejisté klepání. Nezkušený Tadeáš ji vůbec nepostřehl, když na mě volala poprvé. Připadalo mi to vždycky jako věčnost, když sestra čekala, jestli ji pustím dovnitř. Ozvalo se plácnutí botou, načež se kroky vzdálily. Setkali jsme se s Táďou očima a mně došlo, jak blízko sebe jsme celou dobu byli.

„Tohle Barunka dělá, když u mě chce spát," vysvětlil jsem šeptem, „což se teď ale vůbec nehodí." Jakmile jsem to dořekl, došlo mi, že jsem to vyslovil, jako kdybychom spolu něco tajili. Uvolnil jsem mu pusu, když byl vzduch čistý, a i přes tmu jsme navázali intenzivní oční kontakt. Tadeášovi přeskočily panenky níž, na má ústa. Pak zpět na oči, ale jen na moment, než spojil naše rty. Několikrát mě políbil, chtivě, ale zdrženlivě. Chtěl se vzdálit, ale já ho z nějakého důvodu chytil za krk a ještě prohloubil polibek, do něhož se on vzápětí potěšeně usmál. Líbali jsme se vášnivě, jako kdybychom k tomu směřovali celý den. V zápalu jsem se zbavil trička.

Myslel jsem na to, jak moc sexy Tadeáš byl. Když mě položil na záda a zapřel se svalnatými pažemi u mých ramen, když si sundal tričko a políbil mě o něco jemněji. Začal mě obdarovávat pusinkami na klíčních kostech a já si vzpomněl na své cucfleky. Stejně rychle jsem na ně i zapomněl a vložil prsty do černých pramenů. On pokračoval přes hruď až na břicho a já se snažil tlumit své vzdechy. Políbil mě znovu na rty a zahákl prsty za mé trenky, jako by se je chystal stáhnout.

„Já to nikdy nedělal!" zašeptal jsem polekaně a chytil jeho ruku.

„Panic?" pozvedl obočí. Kývl jsem. On se ušklíbl. „V tom případě nemám co zkazit."

„Počkej–"

„Tohle nebude bolet," uchechtl se Tadeáš a lípl mi ještě pusu na krk, přičemž mě donutil mu umožnit manipulaci s látkou. Chtěl jsem něco namítnout, nato jsem však dole ucítil dotek. Zacpal jsem si pusu a vytřeštil oči. Bude mi honit?!

Věnoval mi polibky na vnitřní stranu stehna. Postupně se přibližoval, až–

Zhluboka jsem se nadechnul...

.

Ráno jsem se probudil v objetí. Hned jsem si vzpomněl na předešlou noc a zděsil se. Vysoukal jsem se z pevných paží a s myšlenkou na svého přítele jsem se potichu přioblékl. Vůbec jsem nepobíral, co to do mě v noci vjelo.

Jen co jsem otevřel dveře, mě chtěl přivítat Ben. Umlčel jsem ho a potichu za sebou zavřel. Vzal jsem snídani pro Tadeáše do pokoje, aby měl klid on i já. Nic na mě nezkoušel, byl hodně unavený a sotva promluvil. Myslím, že se v noci ještě budil.