Either Daddy's Girl

30. díl

  "celý den jsem spala a před chvíli jsem se vzbudila a napadla mě tato blbost a taky jsem tě chtěla strašně vidět a být chvíli s tebou." nic neřekl a hned mě začal líbat,já bez řečí spolupracovala.Vzal mě do náruče a nesl k němu do ložnice tam mě položil na postel a sám si lehl mezi mé nohy a začal mě zase líbat...

Leželi jsme vedle sebe a vydýchávali jsme to co se před chvíli odehrálo. Jsem rada, že ho mám vedle sebe.
Zayn mi po chvíli začal hladit bříško.

" zlato už se nemůžu dočkat až to malé tu bude s námi." jsem rada, že je takový a to dítě chce, nevím co bych dělala kdyby vyváděl a nadával a to malý nechtěl. Bude to teď mezi námi jiný, ale já beru vše a hlavně se nemůžu dočkat až vypadnu z baráků a budu konečně jen s ním.

"už bych měla jít domů,aby nepoznali,že jsem nebyla doma to by byl malér."začala jsem se chystat,Zayn mě sice nechtěl ani s postele pustil,ale věděl že domů musím jinak by byli problémy a to nechceme ani jeden.

Oblečená jsem se rozloučila se Zaynem a odešla domů,jsem ráda za to málo co jsme teď spolu byli,nevím kdy ho zase uvidím a nebo jestli vůbec jediné kdy ho vlastně uvidím je až zase půjdu na kontrolu k doktorovi a to už naštěstí budu ve škole.

Co nejpotišeji jsem šla do pokoje tak,aby na to nikdo nepřišel.Naštěstí bylo brzo a všichni spali a já v klidu prošla.Zase jsem za sebou zamkla a lehla do postele.Spát se mi nechtělo a tak jsem jen ležela,bylo stejně už 6.

***********

konečně je leden a začala škola,já jsem se tam kupodivu těšila a to jen s toho důvodu,že vypadnu s baráku. A konečně s někým normálním pokecám,protože kdybych měla s někým hrát bobříka mlčení určitě bych vyhrála.Doma jsem si tak akorát mohla povídat sama se sebou.na jednu stranu jsem byla ráda,že mě nechali na pokoji a nerýpali,ale zase mě nebavilo tak dlouho být sama a s nikým nemluvit.Oni vždy když se bavili,tak to bylo jako bych tam vůbec nebyla.No když to tak chtějí za chvíli jim vyhovím.Měla jsem zase aspoň hodně času na přemýšlení a dopracovala jsem se k tomu,že vlastně ve 4 měsíci budu týden před narozkama a to bych se mohla dozvědět co to bude.Takže takový menší dáreček.

Nachystaná jsem odešla z domu,bez toho abych jim něco řekla.Před domem na mě čekala Abbi hned jsem k ní nasedla a jeli jsme směr škola.

"Ahoj zlato doma strašný že?" začala hned konverzaci Abbi

"co myslíš,bylo to děs,ale povídej ty už bydlíš s Louisem?" sama ani nevím o čem sní po takový době mluvit a nechci rozebírat co bylo doma tak proto jsem načla tohle.

"jo už spolu bydlíme a je to opravdu super.Ani nevíš jak moc ho miluji a jsem ráda,že ho mám a to vlastně jen díky tobě.Mrzí mě co prožíváš ty,ale uvidíš bude to dobrý." jsem ráda,že je tohle zlato pořád při mě.

"jsem za tebe ráda a přeji vám to,se pak až budu bydlet u Zayna tak budu chodit na kafe." začala jsem se smát,ale Abbi ta jen koukala.Vlastně ona o tom neví.

"co? Jak to,že o tom nic jako nevím?"začala se pro změnu vyptávat.

"hele promiň,neměla jsem ti to jak říct,ale jo hned jak mi padne 18 vypadnu z baráku a už mi může být víš kde to co si myslí matka nebo Niall." už jsme byli před školou a tak jsme obě vystoupili a mířili ke škole.

"stejně nechápu proč Niall není na tvojí straně,vždycky jsi byla jeho malá sestřička a ať jsi provedla cokoli tak byl při tobě a teď tohle." jo,aspoň si to nemyslím jen já.

"taky to nechápu,ale jeho problém řekla jsem jsi,že pokud se mnou nebudou mluvit a já pak odejdu už s nimi zase nebudu pak mluvit já a nebude mě zajímat jestli si uvědomili co dělali." na to mi jen kývla a zapadli jsme do třídy,začalo zrovna zvonit.

Celý den ve škole se nějak vlekl,ale lepší být tady a mít tu aspoň Abbi než být sama doma a nudit se.nemůžu se dočkat až půjdeme zase se Zaynem k doktorovi a hlavně až se pak dovíme co to bude toho se nemůžu dočkat více.

Po škole mě hned Abbi vezla domů.Před domem stálo auto vypadalo jako Zaynovo,ale co ten by tady dělal že?

"není to Zaynovo auto?"začala se vyptávat Abbi,aspoň nejsem sama kdo si myslí,že je to jeho auto.

"nevím taky si to,ale myslím i když co by tu dělal? No nic jdu uvidíme se zase zítra ahoj." vystoupila jsem a šla pomale domů,snad jen budu doufat,že tu není Zayn.

Oddychla jsem si,ve chvíli co jsem šla kolem kuchyně kde seděl nějaký starší pán a něco s matkou a Kevinem dělal.Chtěla jsem odejít nahoru.

"můžeš tu chvíli zůstat chci ti něco říct." protočila jsem očima,ale šla jsem za ní.Docela mě zajímalo co může chtít.

"víš já a Kevin se budeme brát a svatbu jsem naplánovali na 15 února.Chci,aby jsi byla ty a Abbi družička tak snad ti to nedělá problém a neboj Liam ti bude dělat společnost." si už asi vážně dělá prdel.

"asi tě zklamu to já už tu nebudu a navíc nevím co bych na vaší svatbě dělala a kdybych tam už jít měla tak jedině se Zaynem." jen na mě koukala s otevřenou pusou,ale tak co řekla jsem pravdu já mám narozeniny 12 takže to už budu 3 dny u Zayna.Bez toho,abych čekala co řekne jsem odešla nahoru do pokoje kde jsem se jako vždy zamkla.Naštvala mě a to ani neví jak moc,jestli si myslela,že se na Zayna vykašlu a začnu si podle jejich představ s Liamem je na omylu.

*********

Dneska už konečně nastal den co jdeme k doktorovi a konečně se dovíme co to bude,příjde mi,že Zayn je natěšený snad více jako já.No já se spíše nemůžu dočkat až za týden vypadnu.

Sedíme už v čekárně a čekáme až nás zavolají.

"slečno Horan můžete."zavolala na mě sestra mi jsme se jak na povel zvedli a šli.Probíhalo to tak jako vždy.

"tak chcete vědět co to bude? "Na tohle jsme oba čekali a tak jsme kývli.

**********

Omlouvám se čekali jsme na dílek a já to nakonec ukončila takhle,ale aspoň se budete těšit na další dílek už jen,aby jste věděli co to bude.Ale když tak uvažuji mohli by jste mi trošku pomoct a vymyslet nějaký jména. Snad se líbilo tak jako vždy.....S láskou váš prceekk5sos...