Chlapci v sukních

XXXIX.

Charlie mě skoro celý ten den přemlouval, že půjdeme večer do gay baru. Že tam bude karaoke a tak. Nejvíc ho to pohltilo, když mu došlo, ačkoliv to nebylo tak nepředvídatelné, že jsem nikdy v žádném gay baru nebyl.

Odsouhlasil jsem mu to. Rozhodl jsem se trochu odvázat a poznat třeba něco nového. I když to bylo v cizím městě s cizí řečí, kterou jsem neuměl.

„Podle Yelpu je to fajn. Četl jsem si nějaké recenze a wow, těším se!"

„Tvoje nadšení je skoro nakažlivé," dal jsem mu pusu do vlasů a on se uculil.

„Dlouho jsem nikde nebyl. A myslím, že je nutnost tě zasvětit do teplého světa. Koneckonců, když už jsi konečně přijal svoji identitu, tím, že chodíš s tak dokonalým klukem! Měl bych si vzít tyhle kalhoty, nebo tyto? Ano, ty kožené. Bože, to je úplně ta nejlepší příležitost je konečně vytáhnout!"

„Jsme tu na dvě noci a ty máš snad troje kalhoty!"

„No, ano, mám. To je divný?" překvapeně se na mě díval, zatímco jsem měl možnost pozorovat, jak se natřásá do značně upnutých kožených kalhot, které byly minimálně o číslo menší než on.

„U normálních lidí jo. U tebe zřejmě ne," rezignoval jsem.

„Můžeš být rád. Však se podívej na ten zadek!" vítězně zaburácel, když se do kalhot nasoukal a povedlo se mu je zapnout.

„Dobrej. Jako vždycky. Dýchat můžeš?"

„Napůl, ale pro krásu se musí trpět. K tomu košili? Že se ptám!" nadšeně se vrhl do skříně, kterou stihl během těch pár hodin zaplnit. „Taky se oblíkej. Hele, jo, džíny, to jde. Na mě nic moc, ale pro tebe fajn. Co tu máš nahoru? Triko, triko, no ne. Košili. V tom jsem tě neviděl tak půl roku," komentoval můj výběr oblečení.

„Probůh! Asi jsi mě nakazil," utahoval jsem si z něj.

Mrskl po mně košili a sám se oblékl do své. Pečlivě si ji zastrkoval do už tak napěchovaných kalhot. Nerozuměl jsem tomu nijak extra, ale uměl vypadat dobře.

„Budeme určitě nejvíc sexy pár. Tedy, ne že by v gay baru asi bylo nějak moc párů, že jo... Ale stejně," prohlížel se v zrcadle.

„A jindy jako nejsme? Prosím tě," chytl jsem ho kolem boků a dal mu pusu na spánek. Prohrábl jsem si vlasy, aby dostaly normálnější tvar – přeci jen jsem vedle něj nechtěl vypadat úplně jako brambora. Přistihl jsem se, že když jdeme ven a on je dokonale upravený a já vůbec, necítím se dobře. A taky jsem se asi trochu bál konkurence, i když v koutku duše jsem cítil, že Charlie má oči jen pro mě.

„Jsme. Sakra, já fakt nezávidím ostatním, že se na nás musí dívat a pak brečet, že tohle nikdy mít nebudou!"

„Skromnost stranou!"

„Ty jsi začal!" šťouchl do mě loktem. „Já už se jen vezu."

„No jo, ty jsi vždy ten nevinný andílek..."

„Trochu mě uráží, že sis toho všiml až teď. Ale chápu, vypadat takhle ďábelsky sexy... To jednoho dokáže zmást!"

„Tak abych z tebe ty kalhoty zase nesundal. Víš, jaká to byla dřina dát si je," vyhrožoval jsem mu šeptem do ucha. Zděšeně se na mě podíval.

„To bys neudělal!"

„Chceš to riskovat?" hrál jsem si s ním.

„Satane!"

„Boj se!" vybafl jsem na něj.

„Ne, díky. Já jen radši budu celý večer doufat, že nebudu muset čůrat."