Chlapci v sukních

LXXIII.

Někde mezi rozbitou sklenicí s vínem a ránem následujícího dne jsem se ocitl v jakémsi tmavém kumbále s Charliem, který mě tahal za kravatu a nemohl se nabažit mých rtů. Ono to bylo vzájemné. Pevně jsem ho držel kolem pasu, kdyby náhodou chtěl padat, protože naše nohy se motaly už samy o sobě, natož pak když byly oboje ve spleti, která se snažila dojít do neznámého cíle.

Alkohol udělal svoje. Ztratil jsem všechny zábrany a vidět ho v rozepnuté košili, jak se ladně pohyboval na parketu, bylo neodolatelné. Probudilo to všechny moje zvířecí pudy, které byly za normálních okolností spíš letargické.

Přirazil mě ke zdi, trochu nešikovně rozepínal knoflíky na mojí košili. Světlo tam šlo z vedlejších prostor jen malým okénkem, sotva jsme na sebe viděli. Občas jsem jen zahlédl lesk jeho očí, když mě přestal líbat, aby se mohl plně soustředit na odhalování mého těla.

„Sakra," ozval se, když byl asi v půlce. Rozhodl se vzdát boj s košilí a zamířil jižněji. Sjel jsem mu rukama na zadek a uslyšel jsem spokojené zamručení. Na chvíli se ke mně přitiskl blíž, aby mě mohl zase líbat. Ucítil jsem část jeho horkého hrudníku na svém.

Tolik jsem ho chtěl. Byl jsem úplně mimo. Myslel jsem jen na to, jak z něj chci strhat to pečlivě vybrané oblečení, ochutnávat jeho kůži, každý centimetr, kam bych se dostal. S nikým jiným jsem nikdy nic takového necítil, s nikým jiným už jsem tohle ani cítit nechtěl.

Jednou z ruk jsem putoval do jeho vlasů, které jsem pevně chytl. Zaklonil jsem mu hlavu, abych se dostal k jeho krku. Přerývaně dýchal, cítil jsem vzrušením pulzující tepny jeho hrdla. Pak jsem se krátce vrátil na jeho sladké rty.

„Vezmeš si mě, že jo?" ozval se, když jsem je chvíli nechal být.

„Jo," přitakal jsem a chtěl ho znovu líbat. Uhnul mi.

„Jako vážně. Vezmeš si mě, že jo? Jako za manžela," konkretizoval. Věděl jsem, že dokud neodpovím, nenechá mě pokračovat. Přestože byla téměř tma, mohl jsem vidět jeho pohled lačnící po odezvě z mojí strany.

„Vezmu si tě, Charlie," zašeptal jsem mu do ucha a jeho lalůček jsem si vzal o vteřinu později mezi své rty. Ještě pořád jsem z něj cítil trochu napětí.

„A mluvíš ty, nebo za tebe myslí...?" nedokončil větu a já ucítil jeho ruku v kalhotách.

„Uh. Já. Vezmu si tě," usekával jsem, když se jeho dlaň pohnula.

„Slibuješ?" pokračoval. Prsty mu putovaly v prostoru pod mými velmi těsnými kalhotami.

„Slibuju," zamumlal jsem. „Miluju tě," dodal jsem ještě, abych ho víc ujistil.

„Já tebe taky," vydechl jen a nechal mě ho líbat. Už se mi naprosto podvolil. Víc vědět nepotřeboval. Jeho nejistoty zmizely a byl připravený jít do všeho naplno.

V místnosti bylo čím dál větší horko. A to jen díky němu. Pocítil jsem značnou úlevu, když mi kalhoty spadly ke kotníkům, která však následně byla vystřídána zvyšujícím se vzrušením.

Cítil jsem, jak mi Charlieho teplé prsty pomalu stahují boxerky, zatímco mi do ucha zašeptal prostá dvě slova: „Jsi můj."