Pravá podoba vlčího srdce

Vlčí srdce II. část, IV. kapitola

   Ostatní nahoře na stráni vyděšeně sledovali, jak Katsuro padá k zemi, jak ho svazují a strkají do nějaké klece. Byla podobná té, ve které se probral Miroku po prvním setkání s otcem.

„Tam nemůže použít telekinezi." vysvětloval Toshiro zasmušile.

„Výborně. Vážně to byla jeho milenka, co? Nechal se od ní tak blbě napálit!" zlobila se Maiya.

„Baka. Co teď budeme dělat?" vzdychl Naoto.

„Musíme jim pomoct!" podíval se na něj Miroku nechápavě.

Na co ještě čekáme?!

„A jak, ty chytráku? Už jsou tam dva a nejsou narušeny všechny kruhy! Museli bychom je napadnout zvenku! Je mi jedno, co bude s ním, ale je tam moje malá dcera! A to kvůli vám dvěma! Jak ji dostaneme pryč, když je tam taková přesila? A zapomeň na to, že se půjdeš obětovat! Rin mě zabije, jestli jí nepřivedu zpět aspoň jedno dítě!" Jeho otčím začínal být hysterický. Takhle na něj ještě nikdy nevyjel. A tak dostal od Maiyi facku, až to plesklo. Teď se všichni podívali na ni.

„Neztrácejhlavu! Není přece ještě úplně všechno v pytli. Strýček jistě není až tak úžasný bojovník, jak si všichni myslíte. Bez tý svý bandy je možná tak o fous lepší než my. Spolu to ale zvládneme." Vypadala sebejistě, uvnitř se tak však vůbec necítila.

Jistá si tím ovšem vůbec nejsem... Navíc Miroka bychom s sebou tahat neměli. Nechce to ani jeden z jeho rodičů, ani Naoto a ani já...

Chlapec se podíval zpět do sídla Riky a po chvilce uvažování pravil: „Myslím, že vím, kde vezmeme pomoc. Chyťte se mě." Nabídl jim ruce a když se ho váhavě chytili, přesunuli se pryč.

    O chvíli později se objevili před sídlem jeho otce. I zde nastal poplach, když spatřili nově příchozí. Jakmile však hlídka poznala Katsurova syna, váhavě otevřeli bránu.

„Myslím, že to není dobrý nápad, Miroku-kun. Takhle to u démonů nechodí." šeptal chlapcův strýc. Vstoupili dovnitř. Udělal se kolem nich hlouček podobně jako kolem Katsura v Ričině sídle.

„Kde je tvůj otec?" vyštěkl Takeru, první zástupce. „A proč sem taháš tuhle chamraď?"

„Vašeho velitele unesla Rika! Musíme mu pomoct!" vykřikl mladík do všeobecného halasu. Nastalo ticho.

„Nebyla to náhodou tvoje vina? Proč jsi zmizel uprostřed výpravy a on tě musel jít hledat?"

„Miroku-kun..." šeptal strýc varovně.

Chlapec si všiml, že Maiya, Naoto i Toshiro se kolem sebe obezřetně rozhlížejí a drží ruce na jílcích svých katan. Démoni na ně rozhodně nepohlíželi přátelsky.

Kdyby tu tak byl Arisu...

„Ano, šel tam kvůli mně. Je to váš velitel! Přeci ho tam nenecháte?!" přiznal popravdě. Nemělo cenu zapírat.

„Pak je to vaše věc. Vyřešte si to sami. My nebudeme cedit krev kvůli záležitostem vaší smečky! Nejsi ani jeden z nás!" Takeru stál tak blízko, až mu prskal do obličeje.

„Jsem!" vyštěkl Miroku.

„Tak to dokaž, štěně!" zavrčel démon.

„Jak?" zeptal se chlapec bez váhání.

„Miroku-kun, opatrně!" Toshiro už nešeptal.

„Zabij před námi člověka!" zazubil se otcův zástupce.

„Ano! Zabij! Dokaž, že jsi opravdu jeden z nás!" ozývalo se ze všech stran.

„To snad..." Dívka nemohla uvěřit vlastním uším. „Miroku-kun, pojď, vypadneme odsud! A už se sem nevrátíš!" zavrčela. Chlapec polkl.

„Koho?" zašeptal.

„Miroku!" vykřikli Toshiro, Naoto i Maiya současně.

„Přiveďte vězně." šklebil se Takeru. Davem to vzrušeně zašumělo.

„Miroku-kun, to nemůžeš!" křičela jeho sestřenice šokovaně.

„Musíme je odtamtud dostat..." odpověděl, ale nepodíval se na ni.

Udělám pro to všechno! Promiň, Maiyo... A mami... Snad to pochopíte...

    Víc si nestihli říct, protože to už přiváděli otrhaného a pomláceného mladého muže, o několik let staršího než Miroku.

Vězeň zamžoural do světla ohně a když chlapce poznal, zasyčel: „Ty! Měl jsem tě oběsit, když jsem měl příležitost!"

„Reizo!" vydechli oba poloviční démoni současně.

„Kdo je to?" ptal se Toshiro zmateně. O téhle části svého dobrodružství ani jeden z nich moc detailů nepodal.

„Proč tu je?" Chlapec byl v šoku. Jako by se minulost opakovala. Všechno se to vracelo... Jeho dva největší nepřátelé se objevili v jednu a tu samou noc.

„Vyvraždiljednu bezbrannou démonskou rodinku. Všechny včetně mláďat. Tvůj otec chtěl,abychom ho popravili, až tu nebudeš. Takovej se z něj stal útlocita!

To bude legrace, až zjistí, že jsi ho oddělal sám!" smál se Takeru.

„Démoni nemají právo na život! Jste příšery! Zničím vás všechny!" zavrčel Reizo vztekle.

„Tak jak to uděláš?" šklebil se vlčí démon.

„Rozvažte mu ruce a dejte mu katanu. Nejsem vrah jako on." procedil mezi zuby Miroku, postavil se doprostřed hloučku překvapených démonů a zaujal bojovou pózu. 

Baka = Oblíbená japonská nadávka. Něco jako blbec.