Power of Friendship (Cz; Harry Potter) √

Kapitola 9.

,,Měla bych něco vylepšit?" ozvala se tiše a on s sebou trhl. Znovu pročítal její zápisky a žasl nad její přesností. ,,Ne, je to," zarazil se ,,dobré." řekl a ona se ušklíbla. ,,Řekl jste někdy ,Je to úžasné?'" zeptala se a ztěžka se posadila. ,,Jistě." odfrkl si a položil její zápisky k ostatním věcem na nočním stole. ,,Proč nechcete na profesorku? Třeba Péče o kouzelné tvory. Vaše zápisky jsou překvapivě jednoduché, úhledné a je tam vše, co má být." řekl a Bella pochybovala, že ví, co mluví. ,,To je druhá možnost. A děkuji." řekla místo toho, aby se ho zeptala, zda je v pořádku.

,,Jak se cítíte?" zeptal se jí místo odpovědi. ,,Už dobře. Co se stalo?" zajímala se a přijala nabízenou vodu. ,,Nikdo neví. Madam Pomfreyová vás přijde ošetřit a určí, zda budete moct do Doupěte." řekl a povzdechl si. ,,Spal jste vůbec?" zeptala se ho a pohlédla na jeho tmavé kruhy pod očima. ,,Máte oči jako krtek." řekla a on protočil panenky. ,,Ne, nespal tak se mě nesnažte naštvat." podotkl a pohlédl na hodinky. ,,Za deset minut zavolám ošetřovatelku, takže se ptejte, dokud můžete." dodal.

,,Vadila jsem vám tu hodně?" zeptala se ho po chvíli mlčení. ,,Méně osobní otázky nemáte?" zavrčel nepříjemně. ,,Ne, tohle mě zajímá." odsekla. ,,Ne tak, jak jsem předpokládal." řekl nepříjemně. ,,Skvělé! A půjčíte mi ještě někdy své knížky?" nad tímhle pouze tázavě povytáhl jedno obočí a ona si povzdechla. ,,V knihovně je sice dost knížek, ale ne tak obsáhlé jako ty vaše. Ty pořádné jsou v Oddělení s omezeným přístupem a tam taky nemůžu chodit věčně." zaprosila. ,,Jednou nebo dvakrát bychom výjimku udělat mohli." souhlasil neochotně a Bella se rozzářila. ,,Skvělé. A buďte si jistý, že nikomu nic neřeknu. Nikdy, máte mé slovo." řekla. ,,Mohu se na vaše slovo spolehnout?" rýpl si a překvapeně se díval na to, jak jí přes tvář přelétl temný stín. ,,Jistě. Neslibuju něco, u čeho si nejsem jistá, zda to dodržím. Nemám potřebu někomu vykládat o vašem soukromí. Nebo o soukromí někoho jiného." řekla s ledovým podtónem a Severus si stěží dokázal udržet klidnou tvář. ,,Jistě." pronesl zamyšleně a stoupl si. ,,Dojdu pro madam Pomfreyovou." oznámil a bez dalších řečí přešel ke krbu, kde nejdřív zavolal ředitele a až poté ošetřovatelku.

,,Je v pokoji, počkáme tady." pokynul ředitel madam Pomfreyové která přikývla a zavřela za sebou dveře. ,,Takže, Severusi, co se děje?" zeptal se ředitel starostlivě. ,,Něco se děje se slečnou. Má stejně proměnlivou náladu jako Potter minulý rok. Odmítám hlídat dalšího blázna, pane řediteli." řekl zcela vážně ale Albus se jenom usmál. ,,Bella není žádný blázen, ale pouze někdo, kdo si prošel těžkým obdobím." namítl. ,,Obdobím? Zabili jí přítele, rodina jí zemřela, její opatrovník jí psychicky i fyzicky týral, profesorka se jí snažila vyrazit ze školy, někdo jí unesl a pohodil do lesa jako kus hadru, tam se utkala s vlkodlakem a nakonec byla měsíc uvězněna a mučena smrtijedy a Pánem zla. Tomu říkáte období? Ta holka se bude bát do konce života jít v noci sama v temné uličce! Nevkročí tam bez hůlky, nepůjde dolů k řece ze strachu, že jí někdo zmlátí a hodí ji do ní, aby se utopila." řekl Severus a pohoršeně se podíval na šuplík kde měl smrtijedský plášť a masku k němu. ,,Tobě na ní záleží, že ano? Není to jako láska k Lily nebo slib díky kterému chráníš Harryho. Je to jako otcovský pud, že ano?" usmíval se mile ředitel. ,,Brumbále, měl by jste se buď pořádně vyspat nebo si vzít nějaký lektvar, tohle už není normální." řekl skepticky a Albus na to odpověděl smíchem. ,,Moc dobře vím, Severusi, že by jsi na Bellu tak či onak dohlédl. Potřebuje tě." pronesl. ,,Ne. Potřebuje přátele a rodinu. Nejsem ani jedno z toho. Přátele má a rodina se jí najde." odsekl. ,,To je věc, kterou bych ti také rád oznámil." začal ředitel. ,,Tak prosím." mávl rukou Severus a čekal.

,,Bella bude o jarních prázdninách u Molly a Arthura. O všech ostatních to bude samozřejmě na ní," ,,Takže si jí adoptovali Weasleyovi?" přerušil ho Severus. ,,Ne. A o to jde. Bellu si nikdo neadoptoval. Zůstává sirotkem ale ministerstvo toto svolilo. Až dovrší sedmnácti let, Weasleyovi jí u sebe nebudou muset mít, pokud nebudou chtít. Teď se stávají něco jako jejími opatrovníky." vysvětlil trpělivě. ,,Takže po sedmnáctých narozeninách je bez rodiny?" zeptal se Severus a Albus přikývl. ,,Ano. A to je další věc. Pokud Bella vážně půjde učit, bude moct zůstat tady, pokud to přijme." pokračoval ale byl opět přerušen. Severus nenacházel slova. Jak mohou teprve sedmnáctiletou dívku nechal bez rodiny, ač již bude plnoletá. ,,A pokud půjde studovat kouzelné tvory?" řekl druhou možnost jejího dalšího studia. ,,Bude se muset zařídit sama. Ale myslím, že jí Weasleyovi vždy s radostí uvítají." usmál se. Mladší čaroděj přikývl. Jistě to byla pravda, ale i tak to bylo absurdní. Hlavně po tomto roce. Tento pro ní taky nebude jednoduchý a sedmý ročník.. bude těžký i pro mudly.

Severus stále přemýšlel nad tou situací se slečnou Aranelovou. ,,Ke slečně Aranelové: Pochybuji, že si jí Weasleyovi nechtěli adoptovat, proč jsou to pouze jako její opatrovníci? Ještě k tomu pouze na jarní prázdniny?" zeptal se a Albus se potěšeně usmál. Poté ale zvážněl. ,,Ministerstvo to odmítlo s tím, že pro Bellu bude lepší tato varianta, aby se nedostala do nesprávných rukou." vysvětlil. ,,Odmítlo schválit její dání k adopci? To je pošetilé." řekl překvapeně. ,,Severusi, Kornelius bojuje s veřejností, brzy boj prohraje a nastoupí někdo noví. Tohle samozřejmě udělalo schválně, ale pro Bellu je to v tuto chvíli opravdu to nejlepší řešení." odvětil Albus přesvědčeně. ,,Prozatím." podotkl Severus a Albus přikývl.

Dveře se otevřely a vešla madam Pomfreyová. ,,Bella už je naprosto v pořádku. Nevím, co se včera stalo. Teď už si balí věci aby mohla do Doupěte. Molly a Arthur na ní budou muset dávat jenom větší pozor." usmála se a odešla. ,,To my všichni. Severusi za hodinu pošli Bellu letaxem do Doupěte, dám vědět Molly." řekl Albus a nechal Severuse samotného.